Meziroční růst spotřebitelských cen v dubnu zpomalil na 3,2 procenta z březnových 3,4 procenta. Důvodem byl hlavně pokles cen pohonných hmot. Naopak pokračovalo zdražování potravin, především ovoce a zeleniny, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání byla dubnová inflace nižší o 0,2 procenta, což je rekordní pokles.
„Jednalo se o vůbec největší meziměsíční cenový pokles v historii měření od roku 1993,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá. Také v tomto případě vývoj ovlivnilo zejména zlevnění paliv o desetinu.
Ve srovnání s loňským dubnem zlevnily pohonné hmoty v Česku o 16,7 procenta. Průměrná cena Naturalu 95 klesla na 26,37 koruny za litr a cena nafty na 26,83 koruny za litr.
Meziročně o pět procent levnější byly také ceny telefonních a faxových služeb.
V dubnu naopak zrychlil meziroční růst cen potravin a nealkoholických nápojů. Téměř o čtvrtinu zdražilo ovoce, za zeleninu kupující platili téměř o 12 procent více. Ceny vepřového masa stouply proti loňskému dubnu skoro o 19 procent, mouka zdražila o 16,6 procenta a cukr o 16,2 procenta.
„Růst některých potravin, zejména zeleniny, je tažen omezením dovozu ze zemí jižní Evropy, které byly citelněji zasaženy epidemií koronaviru. Problémy způsobují také omezení v mezinárodním obchodě či pokračující sucho,“ říká hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Ceny zeleniny a ovoce budou na navýšené úrovni pravděpodobně po celý letošní rok, míní hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. Zejména v druhé polovině roku totiž jejich nabídku na trhu ochromí nejen důsledky koronavirové krize, ale také extrémy v povětrnostních podmínkách, jako jsou jarní mrazíky nebo už zmíněné očekávané sucho.
„Sucho se projeví zřejmě také horší sklizní obilovin a v důsledku citelným růstem cen mouky a pekárenských výrobků. Mouka poměrně citelně meziročně zdražuje již nyní. Z potravin dále v meziročním pohledu citelně zdražuje vepřové maso, uzeniny a cukr. To souvisí s epidemií afrického moru prasat, jež předloni propukla v Číně a vedla k rozsáhlému vybíjení chovů prasat. Cukr zdražuje kvůli horší sklizni cukrové řepy v loňském roce,“ doplňuje Kovanda.
Lidé v dubnu zaplatili více také za bydlení. Ceny nájemného vzrostly meziročně o 4,3 procenta, elektřiny o 8,6 procenta a vodného o 5,3 procenta. O více než desetinu podražily v dubnu také lihoviny.
„K růstu cen dochází především u nezbytných statků, jako jsou potraviny a bydlení. Za ty musí lidé utrácet, přestože se kvůli pandemii koronaviru snaží šetřit. Naopak zbytné statky s vysokými maržemi začínají zlevňovat. Obchodníci si uvědomují, že lidé budou nákupy zbytných statků odkládat do budoucnosti,“ říká k vývoji hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Ceny služeb v dubnu zpomalily meziročně z březnových 3,7 procenta na 3,3 procenta.
Obavy z deflace jsou zatím předčasné, míní Seidler
Trh pak očekával zpomalení inflace na 3,1 procenta, Česká národní banka (ČNB) na tři procenta.
„Namísto dříve předpokládané inflace v letošním roce přesahující tři procenta tak prozatím počítáme s inflací kolem 2,5 procenta, v příštím roce s 1,9 procenta, nicméně odhady se budou dále upravovat s novými daty,“ konstatuje Seidler.
Proinflačním rizikem je podle něho slabší kurz koruny a potenciálně dražší ceny potravin, v opačném směru budou působit ceny pohonných hmot a řada cen ovlivněná problémy z titulu covidu-19, které patrně způsobí propad některých cen služeb, jako jsou dovolené či ceny v restauracích. „Jak výrazně dopadne současná koronavirová krize na inflaci, je však poměrně nejisté,“ dodává Seidler.
Obavy z deflace, které by mohly ČNB dotlačit do více nestandardních nástrojů měnové politiky, jsou ale podle hlavního ekonoma ING Bank zatím předčasné. „Z poslední prognózy centrální banky, která očekává v letošním roce propad ekonomiky o osm procent, prozatím neplynou možné obavy z deflace. Patrně pouze výraznější deflační tlaky by totiž mohly ČNB dotlačit do více nestandardní měnové politiky,“ vysvětluje.
Člen bankovní rady Tomáš Holub v pondělí uvedl, že se v ČNB teď debatuje o řadě nástrojů, jak se případně s deflačními tlaky poprat. Jde například o obnovený kurzový závazek, kvantitativní uvolňování, kontrolu výnosové křivky, nástroje pro podpoření úvěrování ze strany bank, nebo i negativní sazby.
„Bankovní rada však prozatím není dohodnutá, kterou cestou jít, proto není ČNB v tomto ohledu konkrétní. My předpokládáme, že se ČNB bude chtít kontroverznějším nástrojům měnové politiky, jako je kvantitativní uvolňování či obnovení kurzového závazku, vyhnout, pokud to alespoň trochu bude možné. Silnější deflační rizika by však patrně přinutila centrální banku konat, současná inflační čísla však naznačují, že tento scénář je ještě poměrně daleko,“ vysvětluje Seidler.
„Inflace se přiblížila trojce a už v následujícím měsíci pod ni nejspíše spadne. Předpokládáme, že se ještě v průběhu letošního roku inflace dostane pod dvouprocentní cíl ČNB, nicméně pravděpodobnost deflace zůstává velmi nízká. Je to podstatné především z pohledu možných nekonvenčních opatření, o nichž informovala ČNB v pondělí,“ konstatuje také analytik ČSOB Petr Dufek.
Ačkoliv podle něho tedy inflace už není a ještě dlouho ani nebude problémem české ekonomiky, je třeba jí právě z tohoto pohledu věnovat velkou pozornost. „Manévrovací prostor ČNB je v rámci tradičních mezí už téměř vyčerpaný, a tak případné zrychlení dezinflačního trendu může centrální banku tlačit do nestandardních řešení. Záporné úrokové sazby by byly asi tím posledním krokem,“ doplňuje.
Inflační tlaky budou podle ekonomů zmírňovat
V průběhu letošního roku budou inflační tlaky v Česku i podle Kovandy postupně zmírňovat a míra inflace se bude shora přibližovat inflačnímu cíli České národní banky ve výši dvou procent. „Tento vývoj však už bude do značné míry odrážet důsledky koronavirové krize a její zmíněné dezinflační důsledky plynoucí z ochromení celkové ekonomické aktivity u nás i ve světě,“ dodal.
Za normálních okolností jsou údaje o inflaci ostře sledovanou zprávou s potenciálně výraznými dopady na finanční trhy, podotýká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, teď je však situace jiná.
„Centrální banka i finanční trhy předpokládají do dalších měsíců pokles inflace v české ekonomice s tím, jak HDP vykáže letos výrazný propad, což povede k výraznému zmírnění cenových tlaků. Celková inflace v české ekonomice sice asi zůstane nad dvouprocentním cílem centrální banky i po zbytek letošního roku, v dalších měsících ale bude klesat,“ konstatuje Jáč.
Za celý rok 2020 tak očekává průměrnou inflaci v oblasti 2,8 procenta. V roce 2021 by pak v důsledku předchozího poklesu ekonomické aktivity měla inflace klesnout pod dvouprocentní cíl centrální banky, odhaduji na 1,9 procenta.
