Pokles zakázek, pokles výroby. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se výrazně zhoršily

Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, v listopadu klesl na 43,5 bodu ze říjnových 45 bodů. Jde o nejprudší pokles za čtyři měsíce a jeden z nejhorších výsledků od poloviny roku 2009. Index nyní klesá nepřetržitě již dvanáct měsíců. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

„Útlum v českém zpracovatelském sektoru se v listopadu zhoršil, zatímco zákaznická poptávka znovu klesla. Výrazné oslabení poptávky z domova a ze zahraničí vedlo ke zrychlení poklesu nových zakázek i výroby,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones. Další zhoršení celkového zdraví sektoru spolu se snížením objemů nových zakázek vedlo podle ní firmy k redukci počtu zaměstnanců nejrychlejším tempem od září 2009. 

Očekávaný pokles budoucích požadavků se také odrazil ve vyhlídkách na výrobu v příštím roce. Sentiment v sektoru klesl na nové minimum, mimo jiné i kvůli obavám z pokračujících problémů v automobilovém sektoru. Výrobcům se v listopadu nicméně podařilo znovu mírně zvýšit ceny výstupů, a to rychlejším tempem než v říjnu i přesto, že ceny vstupů poprvé od dubna 2016 klesly, dodala.

V Česku je hůř, v okolních zemích i Číně ale lépe

„Dnešní údaj PMI překvapil negativně, zejména v tom kontextu, že listopadové hodnoty PMI se v okolních zemích spíše zlepšovaly, a vyznívaly tak nepatrně optimističtěji,“ komentuje čísla analytik ING Bank Jakub Seidler.

Německý PMI ze zpracovatelského průmyslu se mírně zvýšil na 43,8 a byl tak nejvyšší za posledních pět měsíců. Také zpracovatelský PMI eurozóny se v listopadu zvýšil z 45,9 na 46,6 bodů. „Pozitivní překvapení přišlo i z oficiálního čínského PMI indexu, který se v listopadu poprvé od dubna dostal opět mírně nad hodnotu 50 bodů. A pozitivně v tomto ohledu vyzněl i sub-indikátor nových zakázek, který dosáhl sedmiměsíčního maxima,“ konstatuje Seidler. Oproti říjnu se nepatrně zlepšily také PMI z Polska a Maďarska.

Listopadový PMI tak potvrzuje, že se situace v tuzemském průmyslu zatím k lepšímu neotáčí, jak by naznačovaly některé indikátory ze zahraničí. „To je další argument, proč Česká národní banka na prosincovém jednání sazby ponechá na stávající úrovni a patrně zmírní svůj dosavadní mírně ,jestřábí‘ tón,“ očekává Seidler.

Analytikové další pokles nečekají

Analytička Reiffeisenbank Eliška Jelínková očekává, že se dobrá nálada z Německa tažena příznivějšími daty odrazí i na náladě domácích průmyslníků a index by tak do budoucna neměl sklouznout dále k horším hodnotám. Ten se aktuálně pohybuje na hodnotách neviděných od velké finanční krize v roce 2009, čemuž ovšem neodpovídají dosavadní data z reálné ekonomiky. Tuzemské ekonomice se prozatím daří odolávat okolnímu ochlazení, poznamenala.

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že navzdory slabším výsledkům listopadového průzkumu zhoršující situace v tuzemském průmyslu už nemusí dále eskalovat.

„Zlepšující se zprávy o obchodních jednáních mezi USA a Čínou a stejně tak pokles nejistot souvisejících s brexitem by měly mít pozitivní dopad na aktivitu ve zpracovatelském průmyslu napříč hlavními regiony světové ekonomiky, z čehož by měl profitovat i průmysl ve středoevropském regionu,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 57 mminutami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 10 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 17 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 22 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...