Pokles zakázek, pokles výroby. Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se výrazně zhoršily

Index PMI, který sleduje výrobu, nové objednávky, zaměstnanost, termíny dodávek a zásoby, v listopadu klesl na 43,5 bodu ze říjnových 45 bodů. Jde o nejprudší pokles za čtyři měsíce a jeden z nejhorších výsledků od poloviny roku 2009. Index nyní klesá nepřetržitě již dvanáct měsíců. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.

„Útlum v českém zpracovatelském sektoru se v listopadu zhoršil, zatímco zákaznická poptávka znovu klesla. Výrazné oslabení poptávky z domova a ze zahraničí vedlo ke zrychlení poklesu nových zakázek i výroby,“ uvedla ekonomka společnosti IHS Markit Sian Jones. Další zhoršení celkového zdraví sektoru spolu se snížením objemů nových zakázek vedlo podle ní firmy k redukci počtu zaměstnanců nejrychlejším tempem od září 2009. 

Očekávaný pokles budoucích požadavků se také odrazil ve vyhlídkách na výrobu v příštím roce. Sentiment v sektoru klesl na nové minimum, mimo jiné i kvůli obavám z pokračujících problémů v automobilovém sektoru. Výrobcům se v listopadu nicméně podařilo znovu mírně zvýšit ceny výstupů, a to rychlejším tempem než v říjnu i přesto, že ceny vstupů poprvé od dubna 2016 klesly, dodala.

V Česku je hůř, v okolních zemích i Číně ale lépe

„Dnešní údaj PMI překvapil negativně, zejména v tom kontextu, že listopadové hodnoty PMI se v okolních zemích spíše zlepšovaly, a vyznívaly tak nepatrně optimističtěji,“ komentuje čísla analytik ING Bank Jakub Seidler.

Německý PMI ze zpracovatelského průmyslu se mírně zvýšil na 43,8 a byl tak nejvyšší za posledních pět měsíců. Také zpracovatelský PMI eurozóny se v listopadu zvýšil z 45,9 na 46,6 bodů. „Pozitivní překvapení přišlo i z oficiálního čínského PMI indexu, který se v listopadu poprvé od dubna dostal opět mírně nad hodnotu 50 bodů. A pozitivně v tomto ohledu vyzněl i sub-indikátor nových zakázek, který dosáhl sedmiměsíčního maxima,“ konstatuje Seidler. Oproti říjnu se nepatrně zlepšily také PMI z Polska a Maďarska.

Listopadový PMI tak potvrzuje, že se situace v tuzemském průmyslu zatím k lepšímu neotáčí, jak by naznačovaly některé indikátory ze zahraničí. „To je další argument, proč Česká národní banka na prosincovém jednání sazby ponechá na stávající úrovni a patrně zmírní svůj dosavadní mírně ,jestřábí‘ tón,“ očekává Seidler.

Analytikové další pokles nečekají

Analytička Reiffeisenbank Eliška Jelínková očekává, že se dobrá nálada z Německa tažena příznivějšími daty odrazí i na náladě domácích průmyslníků a index by tak do budoucna neměl sklouznout dále k horším hodnotám. Ten se aktuálně pohybuje na hodnotách neviděných od velké finanční krize v roce 2009, čemuž ovšem neodpovídají dosavadní data z reálné ekonomiky. Tuzemské ekonomice se prozatím daří odolávat okolnímu ochlazení, poznamenala.

Také hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč se domnívá, že navzdory slabším výsledkům listopadového průzkumu zhoršující situace v tuzemském průmyslu už nemusí dále eskalovat.

„Zlepšující se zprávy o obchodních jednáních mezi USA a Čínou a stejně tak pokles nejistot souvisejících s brexitem by měly mít pozitivní dopad na aktivitu ve zpracovatelském průmyslu napříč hlavními regiony světové ekonomiky, z čehož by měl profitovat i průmysl ve středoevropském regionu,“ vysvětluje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
07:59AktualizovánoPrávě teď

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
před 2 hhodinami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánovčera v 16:06

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026
Načítání...