Ivan M. Havel

Potkali se s ním v divadle, ve vězení anebo v samoobsluze – pro všechny to ale bylo setkání osudové. Pět pamětníků vzpomíná na to, jak jejich život ovlivnil Václav Havel. Někteří ho poznali ještě v době, kdy byl „jen“ obyčejným dramatikem, jiní už jako politického aktivistu a bojovníka za lidská práva. Všichni se ale shodují v jednom: i po tom, co se stal prezidentem, zůstal citlivým a smířlivým člověkem, který druhé nesoudil, rád vařil a byl nenapravitelný puntičkář.

Časopis Vesmír, jehož první číslo vyšlo 3. května 1871, je jedním z nejdéle vycházejících českých časopisů, popularizujících výsledky aktuálního, zejména přírodovědného výzkumu a informujících o dění ve světě vědy. Jeho redakční radu tvoří přední čeští vědci a propagátoři vědy, mezi nimi aktuálně například astronom Jan Palouš či psychiatr Cyril Höschl. List má velké renomé a i za komunistického režimu si udržel solidní kvalitu. Dodnes je považován za „vlajkovou loď“ scény popularizující českou vědu. Nejdéle, necelých 80 let, do něj přispíval vloni zesnulý geolog Vojen Ložek.

Psychiatr Cyril Höschl říká v rozhovoru pro Interview ČT24 Speciál, že kvůli pandemii v české společnosti trojnásobně narostl počet depresí, zdráhá se však označit českou společnost za nemocnou. Popírání viru je podle něj normálním obranným mechanismem. Řeč také přišla na Höschlovy kontakty s komunistickou Státní bezpečností. Nikoho prý nepoškodil, spoustě lidí naopak podle svých slov pomohl.

Byl uznávaným vědcem v oborech počítačových věd, umělé inteligence, kognitivních věd a s nimi spojených filozofických otázek. V osmdesáti byl šéfredaktorem časopisu Vesmír a působil ve vědecké radě Centra pro teoretická studia. Byl také čestným členem správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a členem správní rady Nadace Občanského fóra. Ivan M. Havel zemřel ve věku 82 let. Jeho skon oznámil na Facebooku ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Vánoce na České televizi neobstarají jen pohádky. Program pro diváky chystá také redakce náboženské tvorby. Dramaturg Martin Horálek upozornil jak na tradiční přímé přenosy mší a požehnání, tak na dokumenty věnující se křesťanské tematice.

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce. Právě Občanské fórum (OF) v čele s Václavem Havlem a dalšími disidenty vstoupilo do dialogu s komunistickým režimem a provedlo zemi dramatickou cestou k demokracii. OF vzniklo v pražském Činoherním klubu přesně před 30 lety, 19. listopadu 1989.

Přesně před třiceti lety zvolily československé úřady obvyklou taktiku. Jako před většinou výročí pozatýkaly řadu protirežimních aktivistů. V cele předběžného zadržení pobyl krátce i Václav Havel, a to navzdory nemoci. Režim se tím připravoval na očekávané protesty 28. října.