Irsko strana 3 z 5

Evropská komise zažalovala Česko a další čtyři země Evropské unie za to, že nevynucují nová unijní pravidla pro obsah audiovizuálního vysílání přijatá v roce 2018. Komise požádala Soudní dvůr EU o vyměření pokuty, neboť české orgány nezapracovaly obsah směrnice do vnitrostátního práva. Směrnice má podle unijní exekutivy mimo jiné zlepšit ochranu dětských diváků, podpořit kulturní rozmanitost obsahu televizního vysílání či rozšířit definici nezákonného a škodlivého obsahu na internetové videokanály. Žaloby se týkají také Slovenska, Irska, Rumunska a Španělska.

Británie chce jednostranně prosadit změny takzvaného severoirského protokolu, který je součástí dohody o vystoupení země z Evropské unie. V britském parlamentu to řekla ministryně zahraničí Liz Trussová. Podle ní vláda hodlá v nejbližších týdnech předložit zákon, který by umožnil zjednodušení přepravy zboží mezi Severním Irskem a zbytkem Británie. Takový krok by ale byl porušením právně závazné dohody o brexitu, kterou před necelými dvěma lety s Bruselem podepsal premiér Boris Johnson, napsala agentura AP. Brusel varoval, že jednostranné kroky Londýna jsou nepřijatelné a unie na ně bude reagovat.

Severoirská Demokratická unionistická strana (DUP) v pátek oznámila, že kvůli pobrexitovým ujednáním bude blokovat volbu předsedy nově zvoleného regionálního parlamentu, což znemožní jeho fungování. Avizoval to předseda DUP Jeffrey Donaldson s tím, že druhá nejsilnější strana v parlamentu nepostaví ani žádného svého kandidáta.

Zrušení velké části brexitové dohody týkající se Severního Irska, která byla dojednána ve snaze zachovat otevřenou hranici mezi tímto britským regionem a Irskou republikou, doporučila britské vládě generální prokurátorka Suella Bravermanová. Informoval o tom ve čtvrtek list The Times. Pokud Evropská unie neprokáže větší flexibilitu při jednáních o obchodních pravidlech pro Severní Irsko, nebude mít Británie jinou možnost než v tomto ohledu jednat, uvedla ministryně zahraničí Liz Trussová.

Irský premiér Micheál Martin varoval britského kolegu Borise Johnsona, aby se nesnažil jednostranně zrušit jakékoliv z pobrexitových pravidel dohodnutých mezi Evropskou unií a Velkou Británií ohledně Severního Irska. Po tamních volbách, kde poprvé v historii zvítězili republikáni ze strany Sinn Féin, to od Londýna žádají probritští unionisté. Tvrdí, že jinak nevstoupí do vlády. Severní Irsko by se tak ocitlo v patu a hrozily by mu předčasné volby.

Výsledky severoirských parlamentních voleb přinesly podle listu The Guardian „seismickou“ změnu a povedou k intenzivnější debatě o možném sjednocení Irského ostrova. V hlasování v téměř dvoumilionovém regionu poprvé zvítězila republikánská nacionalistická strana Sinn Féin, která prosazuje ukončení svazku Severního Irska a Velké Británie.

Novým apoštolským nunciem v Česku se stal arcibiskup Jude Thaddeus Okolo, který se narodil v severonigerijském státě Kano. Po jmenování papežem Františkem jeho jméno oznámilo tiskové středisko Vatikánu, sdělila Česká biskupská konference (ČBK). Papežský nuncius zastupuje v Česku Vatikán. Pětašedesátiletý Okolo na této pozici vystřídá Charlese Daniela Balva, kterého papež počátkem roku jmenoval zástupcem Svatého stolce v Austrálii.

Severní Makedonie se rozhodla vyhostit dalších šest ruských diplomatů kvůli jejich nevhodné činnosti. Podle agentury Makfax o tom byl v pátek při předvolání na ministerstvo zahraničí informován ruský velvyslanec Sergej Bazdnikin. Moskva záhy dala najevo, že odpoví stejným způsobem. V krátké době je to druhé vykázání ruských diplomatů ze Severní Makedonie. Moskva v pátek oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Atlantická bouře Eunice udeřila na západní Evropu s místy rekordními poryvy větru. U jižního pobřeží Anglie dosáhl vítr rychlosti bezmála 200 kilometrů za hodinu. V Anglii zahynuli tři lidé v automobilu, v Irsku jeden muž zemřel při odklízení následků bouře, když na něj spadl strom, a v Nizozemsku zásah padajícími stromy nepřežili čtyři lidé. Jednu oběť má bouře i v Belgii. Vítr způsobil také značné komplikace ve všech druzích dopravy a materiální škody; v Haagu a Londýně strhl část střech místních stadionů. V noci na sobotu očekává hlavní úder orkánu sever Německa.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Premiér Severního Irska Paul Givan z Demokratické unionistické strany podal demisi kvůli sporům o pobrexitové celní kontroly potravin z Británie. Ministr zemědělství Edwin Poots nařídil kontroly zastavit, podle Londýna ale pokračují. Britský premiér Boris Johnson označil kontroly, které jsou součástí pobrexitového uspořádání, za „šílené“. Dublin i Brusel varují, že jejich ukončení by porušilo mezinárodní právo.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Už od soboty začnou mezi Velkou Británií a Evropskou unií platit plné celní kontroly. Dotknou se všech dovozců, včetně českých firem a řidičů kamionů. Jedinou výjimkou je obchod s Irskem. V případě jeho severní části, která je součástí Spojeného království, stále probíhají složitá jednání mezi Londýnem a Bruselem. Po rezignaci ministra pro brexit je má nově na starost britská ministryně zahraničí.

Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat než propouštět. Nábory plánují zejména firmy v bankovnictví či IT, naopak zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický. V mezinárodním srovnání společnosti Manpower patří Česko mezi země s nejslabšími náborovými plány.

Rada bezpečnosti OSN se v pondělí neshodla na přijetí první rezoluce o souvislosti klimatických změn s globální bezpečností. Návrh zamítlo Rusko. Veto podle agentury AP překazilo víceletou snahu zvýšit důraz na ekologický aspekt při rozhodování nejvlivnějšího orgánu OSN.