Irsko strana 4 z 5

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

Česko vyhostí dalšího pracovníka ruské ambasády v Praze. Podle Deníku N a Respektu jím je zástupce velvyslance Feodosij Vladyševskij. Seniorní analytik Bezpečnostního centra Evropské hodnoty David Stulík si myslí, že šlo o příslušníka ruských tajných služeb. Právě ti podle něj často počítají s diplomatickým krytím v dané zemi, kde se snaží sbírat cenné kontakty. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Generace nazývaná na západě „baby boomers“ (lidé narození po 2. světové válce) má zdaleka největší klimatickou stopu. V roce 2005 se lidé starší 60 let podíleli na emisích skleníkových plynů z 25 procent, ale v roce 2015 se tento podíl zvýšil na téměř 33 procent.

Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než dva a půl milionu lidí. Do Polska jich přišlo přes 1,5 milionu, ale v posledních dnech běženců na hranicích výrazně ubývá. Německo registruje přes 109 tisíc osob, Česko téměř 200 tisíc, Slovensko více než 160 tisíc.

Udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Na společné tiskové konferenci s irským premiérem Micheálem Martinem to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Oznámení přivítal Washington i Londýn, podle polské vlády je ale zastavení certifikace plynovodu „příliš málo“. Podle ruského ministerstva zahraničí jde o snahu propojit politiku s energetikou, Kreml rozhodnutí Německa lituje.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Atlantická bouře Eunice udeřila na západní Evropu s místy rekordními poryvy větru. U jižního pobřeží Anglie dosáhl vítr rychlosti bezmála 200 kilometrů za hodinu. V Anglii zahynuli tři lidé v automobilu, v Irsku jeden muž zemřel při odklízení následků bouře, když na něj spadl strom, a v Nizozemsku zásah padajícími stromy nepřežili čtyři lidé. Jednu oběť má bouře i v Belgii. Vítr způsobil také značné komplikace ve všech druzích dopravy a materiální škody; v Haagu a Londýně strhl část střech místních stadionů. V noci na sobotu očekává hlavní úder orkánu sever Německa.

Ukrajině kvůli obavám z ruské invaze a s ní spojeného rizika hrozí faktické odstřižení od letecké dopravy, přestože ukrajinská vláda ujišťuje, že je odhodlána ponechat vzdušný prostor otevřený. Varování z neoficiálních zdrojů se nejprve objevila v médiích. Později je potvrdila letecká společnost SkyUp, jejíž linka z Madeiry do Kyjeva musela v noci na neděli přistát v Kišiněvu, protože vlastník letadla zakázal, aby stroj vletěl do ukrajinského vzdušného prostoru. Už v sobotu zrušila lety na Ukrajinu nizozemská společnost KLM.

Premiér Severního Irska Paul Givan z Demokratické unionistické strany podal demisi kvůli sporům o pobrexitové celní kontroly potravin z Británie. Ministr zemědělství Edwin Poots nařídil kontroly zastavit, podle Londýna ale pokračují. Britský premiér Boris Johnson označil kontroly, které jsou součástí pobrexitového uspořádání, za „šílené“. Dublin i Brusel varují, že jejich ukončení by porušilo mezinárodní právo.

Stovky lidí si v severoirském Londonderry připomněly padesát let od chvíle, kdy ve městě britští vojáci zastřelili třináct neozbrojených katolických demonstrantů. Lidé v pietním pochodu nesli fotografie zemřelých a bílé růže.

Ruské vojenské námořnictvo zahájilo v Baltském moři rozsáhlé cvičení s účastí dvou desítek plavidel. Oznámení následovalo po prohlášení NATO, že uvedlo své síly do pohotovosti a vyslalo další lodě a letadla na východ Evropy kvůli rostoucí koncentraci ruských jednotek u Ukrajiny a na okupovaném Krymu. Rusko v reakci na krok Aliance obvinilo Západ z eskalace napětí. Informovalo také o plánu uspořádat námořní cvičení u pobřeží Irska. Větší vojenskou přítomnost ve východní Evropě zvažují podle listu The New York Times Spojené státy.

Už od soboty začnou mezi Velkou Británií a Evropskou unií platit plné celní kontroly. Dotknou se všech dovozců, včetně českých firem a řidičů kamionů. Jedinou výjimkou je obchod s Irskem. V případě jeho severní části, která je součástí Spojeného království, stále probíhají složitá jednání mezi Londýnem a Bruselem. Po rezignaci ministra pro brexit je má nově na starost britská ministryně zahraničí.

Čeští zaměstnavatelé plánují i v prvním čtvrtletí příštího roku více nabírat než propouštět. Nábory plánují zejména firmy v bankovnictví či IT, naopak zpracovatelský průmysl je mírně pesimistický. V mezinárodním srovnání společnosti Manpower patří Česko mezi země s nejslabšími náborovými plány.

Rada bezpečnosti OSN se v pondělí neshodla na přijetí první rezoluce o souvislosti klimatických změn s globální bezpečností. Návrh zamítlo Rusko. Veto podle agentury AP překazilo víceletou snahu zvýšit důraz na ekologický aspekt při rozhodování nejvlivnějšího orgánu OSN.

Irsko bude první zemí v Evropské unii, která dostane z Bruselu peníze na řešení dopadu brexitu. Má jít o částku 920 milionů eur, tedy v přepočtu asi 24 miliard korun. Irsko má se Spojeným královstvím, které loni dokončilo odluku od sedmadvacítky, jako jediný unijní stát pevninskou hranici. Mezi Londýnem a Bruselem nadále pokračují neshody kvůli pobrexitovým kontrolám zboží mezi Británií a Severním Irskem. Riziko, že mezi Británií a Evropskou unií kvůli tomu vypukne obchodní válka, pořád není zažehnané.

Měli by jít příkladem, přitom pravidla, která zavádějí, sami porušují. Finská premiérka Sanna Marinová měla být po kontaktu s nakaženým v karanténě, místo toho si vyrazila do helsinského baru. Britské úřady zase vyšetřují hned tři večírky vládních zaměstnanců z loňského roku. Pokud zjistí, že na nich porušili proticovidové regule, ujme se případu policie. Kvůli kauze už rezignovala mluvčí premiéra Borise Johnsona.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý. Spadlo jen 58 procent dlouhodobého průměru srážek za období 1981-2010. Z teplotního hlediska byl podzim poněkud teplejší, ale jen lehce (asi o šest desetin stupně) se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Británie bude od úterního rána po lidech vstupujících do země požadovat negativní test na koronavirus. O novém opatření, které má zpomalit šíření varianty omikron, v sobotu na Twitteru informoval ministr zdravotnictví Sajid Javid.

Pandemie koronaviru ukazuje, že Evropu stále rozděluje železná opona, i když jenom v přeneseném smyslu. Téma covidu, stejně jako uprchlické téma z roku 2015, poskytuje obrovský zdroj pro šíření dezinformací. Takzvanými hoaxy je nejvíce zasažena právě východní Evropa. Z odmítavého postoje k očkování se stává u mnoha lidí výraz politického vzdoru, který v boji s pandemií vidí jako nástroj systémového útlaku. Dezinformace přitom stát dlouhodobě podceňuje. Pro Reportéry ČT natáčely Aneta Snopová a Adéla Paclíková.

Životní úroveň v Česku se i přes pandemii koronaviru přiblížila loni průměru v zemích EU. Hrubý domácí produkt na obyvatele v paritě kupní síly stoupl loni na 94 procent EU z předchozích 92 procent. Česko je tak na úrovni Itálie a nad úrovní Portugalska (77 procent) a Španělska (86 procent). Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2021.

Současná opatření proti šíření covidu-19 zavedla vláda podle epidemiologa Romana Prymuly pozdě. V Otázkách Václava Moravce řekl, že stát mnohdy dělá potřebné kroky až dodatečně, měl by ale vycházet z predikcí. Klíčové je podle něj sledování naplněnosti nemocnic. Lokální opatření by zvažoval, pokud by se počet lidí ve vážném stavu blížil ke dvěma tisícům. Klíčové je zejména očkování, shodli se i další hosté pořadu.

Slovensko po výrazném zhoršení epidemické situace chystá na nejbližší tři týdny výrazná omezení pro obyvatele, kteří nejsou očkovaní proti nemoci covid-19 nebo toto onemocnění neprodělali. Vyplývá to z úterního oznámení premiéra Eduarda Hegera. Příslušná opatření podle něj kabinet projedná ve čtvrtek. I v Německu epidemie stále zrychluje. Nejhorší je situace v Bavorsku, Sasku a Berlíně. Pro povinné očkování zdravotnického personálu se rozhodla Belgie. Čísla nakažených dál stoupají v Rakousku i na Ukrajině. V Irsku musí restaurace nově zavřít o půlnoci. Podle nově zveřejněné studie zmírnilo očkování dopady pandemie na zranitelné skupiny obyvatel ve Francii.