Helena Válková strana 2 z 5

Miloš Zeman před zvolením do funkce deklaroval, že milosti a amnestie považuje za „feudální přežitek“, proto by je neuděloval, případně by zvažoval jen žádosti nevyléčitelně odsouzených, kteří touží strávit naprostý závěr života doma. Dodával však, že by se odsouzený neměl dopouštět závažných trestných činů. Ve funkci nakonec podepsal šestadvacet milostí a mnohdy vlastní zásady porušil.

Ročně se v Česku rozvede skoro na třicet tisíc manželství. Tahanice o děti patří vedle rozpadu vztahu k nejbolestivější části rozvodu. Soudy v současnosti ve velkém zadávají znalecké posudky, o které se při rozhodování opírají. Ty ale mnohdy vznikají formalisticky od stolu a v rozporu s tím, co chce samo dítě. Pro pořad 168 hodin natáčela Darina Vlková.

Do druhého čtení by se měl podle opoziční poslankyně a exministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) vrátit zákon, který zpřísňuje kontrolu nad střetem zájmů politiků. Prvky novely zákona o střetu zájmů do novely o sdružování v politických stranách vnáší až pozměňovací návrh Jakuba Michálka (Piráti), který podle ní obsahuje chyby, jež je nezbytné opravit. Michálek považuje svůj návrh za dobře připravený, vychází podle něj z jiných návrhů, které však ANO v minulosti zablokovalo. Helena Válková a Jakub Michálek diskutovali o kontrole střetu zájmů politiků v Událostech, komentářích.

Pokud by prezident Miloš Zeman jmenoval nového předsedu Ústavního soudu, mohlo by to chod soudu vnitřně paralyzovat a vyvolat neklid v justici, upozornili ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a bývalá ministryně Helena Válková (ANO) v Otázkách Václava Moravce. Nynějšímu předsedovi Pavlu Rychetskému končí mandát v srpnu, tedy asi pět měsíců poté, co vyprší funkční období Zemanovi. Prezident před časem řekl, že disponuje analýzou, podle které neexistuje právní překážka pro to, aby nového předsedu jmenoval ještě on.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Průměrný plat učitelů bude od roku 2024 ze zákona představovat 1,4násobek průměrné mzdy v Česku za předminulý rok. Konkrétní výše tarifů by stejně jako dosud určovala vláda nařízením. Počítá s tím novela školského zákona, kterou v pátek sněmovna v prvním kole podpořila. Poslanci poslali do dalšího čtení také vládní předlohu proti šíření teroristického obsahu on-line, která už dříve získala podporu bezpečnostního výboru. O předloze by tak mohli hlasovat v lednu.

Poslankyně ANO a bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková si myslí, že prezident Miloš Zeman sice má právo jmenovat nového předsedu Ústavního soudu (ÚS), měl by ale spíše dodržovat standardy právního státu. Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný by jmenování šéfa ÚS v tuto chvíli považoval za nemoudré. Oba politici to řekli v Událostech, komentářích. Možné předčasné jmenování nového šéfa konstitučního tribunálu označují experti za protiústavní, prezident na sklonku mandátu by jím mohl způsobit chaos.

Milost pro polský manželský pár, který byl v Česku odsouzený za nelegální obchody s psychotropním nápojem, je podle bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) namístě. Jaroslaw a Karolína Kordysovi dostali oba dva osmileté tresty. Podle šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka je nutné se podívat na trestní politiku státu a upravit ji, zvláště u trestných činů s nízkou společenskou škodlivostí. O udělování milostí a trestní problematice v Česku debatovali politici v Událostech, komentářích.

V loňském roce se v České republice rozvedlo přes jednadvacet tisíc párů. Přestože většina z nich přichází k soudu už s dohodou o tom, jak se postarají o děti a jak si rozdělí majetek, musí absolvovat dvě řízení – opatrovnické a rozvodové. Celý proces tak trvá mnohdy i rok. To by se nyní mělo změnit a ve hře jsou dokonce dva návrhy, které chtějí rozvody zjednodušit a zlevnit.

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý rozhodl, že nezahájí disciplinární řízení s lídrem SPD Tomiem Okamurou. Okamura čelil podnětu poslankyně STAN Lucie Potůčkové kvůli svým výrokům na plénu z konce srpna vůči předsedkyni dolní komory Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Výbor označil tyto výroky za nevhodné, řekla po schůzi předsedkyně výboru Helena Válková (ANO).

Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková se rozhodla ke konci srpna rezignovat na svou funkci. Nesouhlasí s názory a profesním i lidským přístupem veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, nechce ho už dál zastupovat a spolupracovat s ním. Křeček podle svých slov dál s Šimůnkovou ve funkci počítal.

Odebrání agendy zástupkyni ombudsmana Monice Šimůnkové by mohl řešit petiční výbor sněmovny. Připouštějí to zástupci vládních i opozičních poslanců. Část koaličních zákonodárců veřejného ochránce práv Stanislava Křečka kvůli rozhodnutí vyzvala k rezignaci.

„Názory pana Křečka na moji práci jsou křivé a nepravdivé,“ řekla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková v pořadu 90’ v reakci na krok veřejného ochránce práv Stanislava Křečka, který se rozhodl odebrat jí veškerou agendu. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olgy Richterové (Piráti) hrál roli prvek osobní msty. Odůvodnění považuje za chabé. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolora) vidí v situaci spíše osobní spor. Nicméně úřad to podle něj neohrozí. Bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) to považuje za nešťastné gesto. Sám ombudsman pozvání do diskusního pořadu odmítl.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.

Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požádal o odklad projednání Istanbulské úmluvy do konce ledna 2023, napsal Deník N. Odklad projednání úmluvy odsuzující mimo jiné domácí násilí a sexuální obtěžování, kterou Česko před lety podepsalo, ale stále neratifikovalo, vysvětluje potřebou politických debat. Podle deníku má současná vládní koalice premiéra Petra Fialy (ODS) k úmluvě spíše vlažný postoj. Fiala serveru na dotaz, zdali on sám je pro ratifikaci dokumentu, či nikoli, neodpověděl.

Kdo bude mít pozitivní PCR test na koronavirus, čeká ho sice pětidenní izolace, ale zároveň se nebude muset po tomto 30 dní znovu testovat ani mu nebude hrozit karanténa. Po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Vláda kývla i na zkrácení platnosti očkovacích certifikátů lidem bez posilovací dávky na devět měsíců. Prošlo i rozšíření testování ve školách na studenty vyšších odborných škol. Stejně jako na základních a středních školách se budou testovat jednou týdně. Jeden test týdně nově postačí i zaměstnancům VOŠ, kteří se dosud testovali dvakrát za týden.

Sněmovna pravděpodobně opět vydá bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ke stíhání v případu Čapí hnízdo. Mandátový a imunitní výbor to doporučil plénu. Před poslanci vypovídal dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, na jednání byl pozván i šéf hnutí ANO Babiš. Před poslanci ale nevystoupil. Výbor také doporučil k vydání bývalého pražského primátora Bohuslava Svobodu (ODS) ke stíhání v kauze Opencard. Sněmovní plénum by mohlo rozhodnout příští týden, podle předsedkyně výboru Heleny Válkové (ANO) to bude ale až na další schůzi dolní komory, která začne v polovině února.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí na konci ledna ve funkci. Portálu Seznam Zprávy to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková následně redakci napsala, že se na odchodu s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila. Funkci dle svého názoru nemůže dále vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019 a její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

Mandátový a imunitní výbor vyslechne na schůzi 18. ledna státního zástupce Jaroslava Šarocha ke kauze Čapí hnízdo. Ta se týká bývalého premiéra a současného poslance Andreje Babiše (ANO). České televizi to potvrdila předsedkyně výboru Helena Válková z hnutí ANO. Výbor vydává doporučení sněmovně, jestli má poslance vydat k trestnímu stíhání.

Vláda se chystá v příštích týdnech přehodnotit posty zmocněnců, řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kabinet má nyní podle svého webu devět pozic zmocněnců, a to třeba pro informační technologie či pro lidská práva.

Poslanecká sněmovna se sešla na mimořádné schůzi kvůli cenám energií, většina poslanců se ale nemohla vyjádřit, protože neprošel její program. Tím schůze skončila. Přesto trvala tři hodiny. O svolání požádali poslanci ANO, kteří chtěli jednat o zachování nulové sazby DPH na energie. Nová koalice, která sestavuje vládu, avizovala, že budoucí kabinet připraví vlastní opatření na podporu lidí zasažených růstem cen energií. Z elektřiny i zemního plynu se bude od Nového roku znovu platit DPH 21 procent.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch, který žádá o vydání znovuzvoleného poslance Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání, zpřístupní části poslanců spis ke kauze Čapí hnízdo, upozornil deník Právo. Poslanci mandátového a imunitního výboru budou moci do spisu nahlédnout ještě před Vánoci.

Mandátový a imunitní výbor nové Poslanecké sněmovny přerušil jednání o žádosti státního zástupce o vydání Andreje Babiše (ANO) k trestnímu stíhání. Poslanci z výboru tvrdí, že nedostali od dozorujícího státního zástupce Jaroslava Šarocha potřebné podklady a že státní zastupitelství na jejich požadavky nezareagovalo. To však odmítlo, že by bylo nečinné.