Helena Válková strana 4 z 5

Ačkoliv v Česku neexistuje povinnost očkování pro žádnou skupinu lidí, porušuje český stát podle senátorky a lékařky Jitky Chalánkové (nestr. v klubu ODS a TOP 09) lidská práva. Proti tomu se vymezila členka poslaneckého výboru pro bezpečnost Helena Válková (ANO), která si naopak povinnou vakcínu umí v tuzemsku představit. Podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Vladimíra Balaše (STAN) by mělo jít o poslední možnost. O tématu debatovali v pořadu Události, komentáře.

Výhody očkování jednoznačně převažují nad jeho nevýhodami, a pokud ho pro děti ve věku pět až 11 let schválí Evropská léková agentura (EMA), tak by se k vakcinaci mělo přistoupit. Shodli se na tom odborníci v pořadu Události, komentáře. Česko si předobjednalo 700 tisíc vakcín od firmy Pfizer/BioNTech pro tuto věkovou skupinu dětí.

Zhruba každá třetí žena zažila při cestě veřejnou dopravou sexuální obtěžování. Stejnou zkušenost má i každý desátý muž. Čtvrtina cestujících pak byla svědkem takového chování. Ukázal to průzkum o sexuálním obtěžování ve veřejné dopravě, který pro Úřad vlády provedla agentura Focus. Výsledky ve středu představil šéf vládního Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Uvedl, že se připravují opatření. Na posílení bezpečnosti by se měly využít i evropské dotace či peníze z norských fondů.

Délka soudních řízení se v loňském roce prodloužila, vlivem epidemických opatření ale ubylo kriminality i nových případů. Vyplývá to ze zveřejněné výroční zprávy českého soudnictví. Právní předpisy v České republice jsou příliš komplikované, obsahují řadu kliček a musí se změnit, reagovali na stav tuzemské justice bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) a opoziční poslanec Jan Hrnčíř (SPD). Neobávají se, že po pandemii budou soudy přetížené. Uvedli to v Událostech, komentářích.

Odměny pěstounů zřejmě vzrostou a budou se odvíjet od minimální mzdy. Stoupnout také mají státní příspěvky na dítě pro takzvané klokánky, schválila sněmovna. Na návrh skupiny zákonodárců v čele s pirátkou Olgou Richterovou dolní komora předlohou prakticky zrušila takzvané kojenecké ústavy, když do budoucna stanovila až na výjimky věkovou hranici pro ústavní péči o děti. Novelu nyní dostanou k posouzení senátoři. Ke jmenování ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) se mají poslanci sejít v pátek třináctého srpna. Mimořádnou schůzi svolal předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO). O svolání schůze požádala opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09).

Hromadné žaloby nebo oddlužení během tří let, to jsou vládní návrhy ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), které už do voleb neprosadí. Šéfka resortu to zdůvodňuje koronavirovou krizí, která přinesla jiné priority. Část opozice pak viní vládní poslance, že nechtějí podpořit některé návrhy své vlastní ministryně.

Rada Evropy vyzývá k bezodkladnému, důkladnému a nezávislému vyšetření úmrtí Roma po policejním zásahu v Teplicích. Podle Rady Evropy jsou záběry z incidentu znepokojující a vyvolávají mnoho otázek. K objektivnímu a prioritnímu prošetření vyzvala také vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková či česká Amnesty International. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřili podporu policii, od jejich stanovisek se distancovali členové vládní rady pro záležitosti romské menšiny.

Nejvyšší správní soud (NSS) zpětně označil za nezákonná další tři koronavirová opatření. Podle verdiktu nemůže resort zdravotnictví vydávat plošné zákazy, stejně jako to dělala vláda během nouzového stavu. Soud při pandemii takto zrušil už sedmnáct vládních nařízení. Poslankyně Helena Válková (ANO) a poslanec Radim Fiala (SPD) se shodují, že pandemický zákon, který nařízení měl opravňovat, je nekvalitní či dokonce nefunkční. Oba byli hosty Událostí, komentářů.

V Česku by mohl do konce příštího roku vzniknout nový post vládního zmocněnce pro romské záležitosti. Počítá s tím Strategie romské integrace do roku 2030, kterou schválila vláda. Poslední výroční zpráva o stavu romské menšiny uvádí, že podle odborných odhadů je v Česku asi 262 tisíc Romů. Zhruba 110 tisíc z nich žilo v takzvaných ghettech nebo jim vyloučení hrozilo.

Poslanci schválili, že se budou zřejmě ještě letos vydávat občanské průkazy s čipy s otisky prstů. Sněmovna vzdor kritice prosadila také to, že cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku asi budou muset mít komerční pojištění jen u společnosti Pojišťovna VZP. Zákonodárci schválili i novelu, jejímž cílem je zlevnit léčebné konopí. O snaze Pirátů částečně legalizovat  i pěstování konopí poslanci nakonec nehlasovali. Sněmovna rovněž schválila novelu zákona o DPH. Poslanci se zabývali i kandidáty na státní vyznamenání.

Lidé budou asi ještě letos dostávat občanské průkazy s čipy, na nichž budou jejich otisky prstů. Schválila to ve středu sněmovna. Zároveň ale odmítla návrh Pirátů, aby v občanských průkazech nebyl uváděn údaj o pohlaví, nebo aby patřil mezi dobrovolné. V souběžné novele o matrikách sněmovna také umožnila všem Češkám, aby požádaly o úřední zapsání svého příjmení v mužské podobě. Obě normy nyní dostane k projednání Senát.

„Je úplně zbytečné utíkat z boje, dokonce bych řekla, že se Pavel Zeman o boj ani nepokusil a rezignoval dopředu,“ zhodnotila postup svého nástupce ve funkci bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Zeman se v pátek odvolal na tlaky ze strany ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a oznámil rezignaci k 30. červnu. Naopak poslankyně ANO, bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková v pořadu Události, komentáře nesouhlasila, že Zeman utíká z boje. Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný pak sice Zemanovi lidsky rozumí, ale považuje za velmi nešťastné načasování jeho odchodu, tedy pět měsíců před volbami, když se k závěru blíží kauzy výbuchu ve Vrběticích či Čapí hnízdo.

Sněmovna dala šanci uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry. „Registrované partnerství neposkytuje zdaleka tolik práv a navíc to symbolicky řadí pořád občany do dvou kategorií,“ zdůvodnil poslanec a předkladel návrhu František Kopřiva (Piráti) v pořadu Události, komentáře svou motivaci. Podle poslance Patrika Nachera (nestr. za ANO) je však podstatné narovnání práv, a ne to, zda se to nazývá manželstvím. Sněmovna do druhého čtení poslala i opačný návrh vyhrazující manželství pro muže a ženu.

Na programu sněmovny byly pravidelné písemné interpelace na členy vlády, na plénum však žádný z členů kabinetu nepřišel. Kvůli opakující se situaci chtějí poslanci poslat premiérovi Andreji Babišovi (ANO) stížnost. Na odpolední ústní interpelace dorazil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Na programu Poslanecké sněmovny bylo i projednání výročních zpráv České televize, poslanci o nich však nakonec nehlasovali. Dolní komora se věnovala také otázce úředních maturit.

Návrh sněmovního ústavně-právního výboru, aby o obsazení části poslaneckých křesel po volbách rozhodovala stranická vedení, možná dolní komora nepřijme. Plně automatické přidělování mandátů ve čtvrtek ve sněmovně navrhli nejen představitelé Pirátů, ale také vládního hnutí ANO. Jejich kolegové ve výboru přitom podpořili zásah stran do rozdělování mandátů. Sněmovna se zabývala také plánem na obnovení prezenční výuky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) řekl, že návrat dětí posledních ročníků do škol by měl být dobrovolný.

Turecko odstoupilo od Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách, a to navzdory výzvám aktivistů, kteří ji považují za nástroj proti rostoucí domácí agresi. O rozhodnutí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana podle agentury Reuters informoval oficiální věstník. Úmluva je předmětem diskusí i v Evropě. Rozhodnutí vyvolalo nevoli v Evropě, v Istanbulu se protestovalo.

Koronavirová epidemie dopadá víc na ženy než na muže, přibylo například víc nezaměstnaných žen než mužů. Ženy obvykle zůstaly doma s dětmi po uzavření škol. Víc je případů domácího násilí, kde valnou většinu obětí tvoří ženy, uvedla při příležitosti Mezinárodního dne žen (MDŽ) vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO). Vláda by měla v pondělí projednávat novou strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Dokument obsahuje čtyři stovky opatření ke srovnání podmínek pro obě pohlaví.

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

Současný generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal se zapsal do historie tím, že se musel o svou funkci dělit se svým nástupcem. Vězeňská služba tak měla nějakou dobu dva šéfy. Podobnou situaci nyní zažívá jeho podřízený z Pardubic Josef Pšenička, který se brání proti svému odvolání z ředitelského postu. Během sporu nastalo v pardubické věznici dvojvládí, tentokrát ale způsobené tím, kdo ho v minulosti sám zažil. Pro Reportéry ČT natáčel Ondřej Golis.

Politici jednají o nové podobě volebního zákona. Ústavní soud rozhodl, že způsob, kterým se rozdělovaly mandáty v posledních pěti volbách, odporuje ústavě, a zrušil přepočet podle d'Hondtovy metody. Politici nyní musí volit mezi alternativami. Část stran by ráda zachovala bonus pro silnější strany, jiné trvají na tom, aby rozložení nové Poslanecké sněmovny co nejvíce odpovídalo podílům hlasů ve volbách. Podle bývalé ústavní soudkyně Ivy Brožové jsou většinové prvky žádoucí a před přísnou poměrností varovala. Volebnímu systému se věnovali politici a právní experti v 90' ČT24 a Událostech, komentářích.

Policie odložila trestní oznámení, které podala vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) kvůli článku o její někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Podle kriminalistů se podezření z trestného činu pomluvy nepotvrdilo, řekl České televizi mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku uveřejněném loni v lednu na serveru Info.cz. Po kauze se Válková před rokem vzdala kandidatury na veřejného ochránce práv.

To není politická kultura, to je zběsilý běh, který skončí tím, že si nabijeme ústa, komentoval bývalý premiér a bývalý předseda Senátu Petr Pithart jednání, která se rozběhla hned po středečním rozhodnutí Ústavního soudu. Ten zrušil část volebního zákona, protože porušuje rovné volební právo a šance kandidujících subjektů. Politici začali rychle hledat řešení, jelikož do sněmovních voleb zbývá jen osm měsíců.

Ministerstvo zdravotnictví chystá změnu zákona, která by lidem očkovaným proti covidu poskytovala jisté zvýhodnění. Například v cestování nebo v podobě vstupů na kulturní či sportovní akce. Nejde o diskriminaci? Legislativní pohled na očkování nabídli v Událostech, komentářích zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO) a předseda ústavně-právního výboru sněmovny Marek Benda (ODS). Na jejich debatu navázal rozhovor s lékařkou Helenou Stehlíkovou.

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) a dlouholetý ředitel Transparency International David Ondráčka mluví v Událostech, komentářích o novém návrhu zákona o lobbování. Podle Válkové se na něj dlouho čekalo, Ondráčka si od něj ale neslibuje zázraky. Řeč přišla i na kauzu matky, která nechce nechat dceru očkovat proti tetanu.