Válková skončí jako vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Na svou práci je hrdá

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí na konci ledna ve funkci. Portálu Seznam Zprávy to potvrdil mluvčí Úřadu vlády Václav Smolka. Válková následně redakci napsala, že se na odchodu s premiérem Petrem Fialou (ODS) domluvila. Funkci dle svého názoru nemůže dále vykonávat, protože je poslankyní nejsilnější opoziční strany ANO. Zmocněnkyní byla zvolena v květnu 2019 a její jmenování vyvolalo kritiku, čelila i k výzvám k odstoupení.

„Zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková skončí ve své funkci po dohodě k 31. lednu 2022,“ sdělil zmíněnému serveru mluvčí.

Válková následně uvedla, že na postu končí z vlastní iniciativy. „Nemůžu už dále práci zmocněnkyně vykonávat, protože jsem poslankyní nejsilnější opoziční strany. Domluvili jsme se v zájmu řádného předání agendy, nejpozději na konec ledna 2022,“ doplnila.

Za jejího působení ve funkci přijal někdejší kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) například desetileté strategie vyrovnávání šancí pro ženy a muže či romské integrace. Přispěla také třeba k přijetí zákona o odškodnění obětí protiprávních sterilizací. V dopise premiérovi Fialovi podle serveru napsala, že je na svou práci hrdá. „Myslím, že se toho podařilo hodně udělat,“ podotkla.

Kontroverzní článek s komunistickým prokurátorem

K výzvám k odstoupení čelila kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Obhajovali v něm takzvaný ochranný dohled, zneužívaný komunistickým režimem k šikaně disidentů. Válková tehdy rezignovat na funkci vládní zmocněnkyně odmítla, ale rozhodla se nekandidovat na ombudsmanku. Zdůvodnila to však svým někdejším členstvím v komunistické straně, nikoli spoluprací s Urválkem. Urválek jako prokurátor mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt političku Miladu Horákovou.

V minulosti byla právnička Válková také ministryní spravedlnosti ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD). Nyní je v Poslanecké sněmovně předsedkyní mandátového a imunitního výboru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

Macron přivítal Babiše v Elysejském paláci

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu večer za silného deště vřele tradičním polibkem na obě tváře přivítal českého premiéra Andreje Babiše (ANO) v Elysejském paláci, kde spolu povečeří. Schůzka se koná v předvečer neformálního summitu Evropské unie, který se ve čtvrtek koná na belgickém zámečku Alden Biesen. Po setkání je očekáván Babišův komentář pro média.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jih Čech se po 17 letech vrací ukradená socha, vypátrali ji ve Španělsku

Po sedmnácti letech se do Římova na Českobudějovicku vrátila ukradená socha Piláta Pontského. Originál zmizel v květnu 2009 z kaple, která je součástí Křížové cesty. Památkáři a policisté vypátrali dřevěnou sochu až ve Španělsku. Tamní policie ji zajistila, umělecké dílo se tak mohlo vrátit na jih Čech. Originál sochy se ale přímo do kaple, která je jedním z 25 zastavení Křížové cesty, nevrátí. Venku zůstanou jen zabezpečené kopie, originál skončí v místním muzeu. Z poutního areálu se ztratilo celkem devatenáct soch, policisté jich našli sedm. Podle kriminalistů je v národní databázi hledaných památek celkem dvacet tisíc předmětů.
před 4 hhodinami

Výměna na „Mostě špionů“ má výročí. Účastnil se jí i Čechoslovák Javorský

Před čtyřiceti lety se dostal na svobodu Čechoslovák Jaroslav Javorský, kterého komunistický režim ve vykonstruovaném procesu odsoudil za špionáž na dlouhé roky do vězení. Přitom se jen snažil pomoci dívce, kterou miloval, s útěkem na Západ. Jeho případ pozorně sledovali i v zahraničí, na jeho obranu vystupovala třeba organizace Amnesty International.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ředitel pelhřimovské nemocnice po výpovědích lékařů rezignoval

Ředitel Nemocnice Pelhřimov Radim Hošek rezignoval. V nemocnici podalo nedávno výpověď dohromady čtrnáct lékařů z chirurgie a interny. O dalším směřování nemocnice bude Kraj Vysočina, který je jejím zřizovatelem, rozhodovat na mimořádné krajské radě svolané na čtvrtek. Kvůli situaci v nemocnici rezignuje i náměstek ředitele Jiří Běhounek, který je také krajským radním pro zdravotnictví za SOCDEM, napsaly následně Novinky.cz a iDnes.cz.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Senátoři odmítli zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2

Senát v souladu s vládou ve středu odmítl zavedení systému obchodování s emisními povolenkami ETS 2 kvůli negativním sociálním a ekonomickým dopadům. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) dříve senátory informoval o pozici kabinetu k setkání vedoucích představitelů Evropské unie. Hovořil také o vztazích s USA. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) představil balíček pro udržitelnou dopravu. Senátoři vpodvečer podpořili návrh ANO na změnu pravidel platnosti jednodenní dálniční známky.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Novým evropským veřejným žalobcem za Česko byl jmenován Pavel Zeman

Bývalý tuzemský nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman byl ve středu jmenován evropským veřejným žalobcem za Českou republiku. V tiskové zprávě o tom informovala Rada Evropské unie, podle níž mu šestileté funkční období začne v červenci. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje případy zneužívání peněz Evropské unie.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává trestným činem, rozhodl Ústavní soud

Neoprávněná činnost pro cizí moc zůstává součástí trestního zákoníku. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na zrušení právní úpravy. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že pokud odpůrci demokracie útočí, musí být demokracie připravena bránit se atakům. Rozhodovalo plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň. Návrh na zrušení trestného činu podepsalo 24 senátorů, podle kterých je úprava neurčitá, obecně formulovaná a zneužitelná, a navíc se do trestního zákoníku dostala jako protiústavní přílepek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...