Globální oteplování strana 2 z 5

Lídři členských zemí se na víkendovém summitu skupiny G20 v Dillí dohodli na formulaci závěrečné deklarace včetně pasáže o válce na Ukrajině. V sobotu to oznámil indický premiér Naréndra Módí. Klíčová a dosud sporná pasáž o geopolitické situaci na Ukrajině podle DPA odpovídá požadavkům Ruska i Západu a hostitelská země výsledek označuje za „stoprocentní konsensus“. Podle Kyjeva je ale deklarace slabá a lídři by na ni neměli být pyšní. Státníci se v Dillí také shodli, že do bloku G20 nově přizvou Africkou unii (AU). Summit přišel i s významnou dohodou o infrastruktuře. Počítá s lepším propojením Evropy, Blízkého východu a Indie sítí železnic a přístavů. Tématem bylo i klima.

Pokud globální oteplování do roku 2100 dosáhne nebo překročí dva stupně Celsia, je podle vědecké studie Joshuy Pearce z kanadské Western University pravděpodobné, že v této souvislosti zemře asi miliarda lidí. Pearce proto volá po co nejrychlejší změně světových ekonomik, lepším zacházení s energiemi a rychlé dekarbonizaci. Jen tak se podle něj podaří uchránit lidské životy.

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Soud v Malmö udělil pokutu švédské klimatické aktivistce Gretě Thunbergové za to, že minulý měsíc během blokády ropného terminálu neuposlechla příkaz policie opustit místo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská média. Thunbergová vinu odmítla. Několik hodin po vynesení rozsudku se zúčastnila další protestní akce v přístavu, odkud ji policie násilím vyvedla.

Nebývalá vedra dál sužují zejména jih Evropy a zlepšení se podle meteorologů v nejbližších dnech nečeká. Horko se naopak rozšíří i na Balkán. V šestnácti italských městech včetně několika turistických destinací v sobotu platila výstraha před extrémními teplotami a na Sardinii s napětím očekávají, zda padne evropský teplotní rekord 48,8 stupně Celsia. Atény zavřely kvůli vedru hojně turisty navštěvovanou Akropoli a Turecko po desítkách počítá lidi hospitalizované s úpalem. Výzvy k opatrnosti už vydaly úřady mimo jiné v Polsku. S extrémními teplotami se potýkají také ve Spojených státech nebo v Číně.

Nebývalá vlna veder v Indii si v posledních dnech vyžádala životy téměř stovky lidí. Teploty se pohybují o pět stupňů výš, než je v červnu obvyklé. Oběti na životech si vyžádalo extrémně teplé počasí v nejlidnatějším indickém státě Uttarpradéš na severu země a v sousedním Biháru. Lidé se potýkají s výpadky elektřiny.

Více než 150 tisíc lidí se muselo evakuovat v Indii a Pákistánu, kam dorazí během čtvrtka silný cyklon. Bipardžoj – což v bengálštině znamená „katastrofa“ – by mohl zničit domy i úrodu, píše zpravodajský server BBC News. Snímky z pobřeží indického státu Gudžarát z posledních dnů ukazují prudké deště a mohutné vlny na pobřeží.

Nikdo neví, kolik metanu lidstvo vypouští do ovzduší. Jeho množství se jen odhaduje a tyto metody mohou být velmi nepřesné. Stejně málo se ví o tom, jak vlastně fungují opatření na omezování tohoto skleníkového plynu. Popsali to vědci ve výzkumu, který vydali v odborném žurnálu One Earth.

Planeta Země dosáhne úrovně kritického globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí už v příštím desetiletí, konstatuje v pondělí publikovaná Šestá hodnotící zpráva (AR6) Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Podle jejích tvůrců má jít o dosud nejrozsáhlejší zprávu o stavu globálního klimatu. Změna je podle vědců stále možná, vyžadovala by ale miliardy dolarů a mezinárodní spolupráci.

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Ve Spojených státech se čím dál víc mluví o škodlivosti plynových sporáků. New York a desítky dalších měst hlavně v Kalifornii se chystají zakázat přívod této energie do nově postavených budov. Jako důvod uvádějí, že emise způsobují dětem astma a přispívají ke globálnímu oteplování. Stejně hlasitě jsou ovšem slyšet i odpůrci tohoto kroku.

Už v pátek končí tradiční ekonomické fórum ve švýcarském Davosu a jedním z klíčových témat je letos opět klimatická změna. Americký zástupce a někdejší ministr zahraničí ve vládě Baracka Obamy John Kerry, varoval, že čas na zmírnění jejích projevů rychle ubývá. Jeho vláda přitom čelí velkému odporu vůči svým ekologickým krokům doma ve Spojených státech.

Už od osmdesátých let dvacátého století společnost ExxonMobil věděla, jaké budou dopady těžby fosilních paliv a jak budou probíhat klimatické změny. Její předpovědi byly podle nové harvardské studie velmi přesné  – a současně byly v rozporu s tím, co společnost veřejně šířila.

Při současném vývoji globálního oteplování hrozí dvěma třetinám původních druhů v Antarktidě, včetně tučňáků císařských, do roku 2100 vyhynutí, nebo výrazný pokles populace. Vyplývá to ze studie, která nastiňuje priority pro ochranu biologické rozmanitosti kontinentu.

Česká republika zvažuje, že se bude ucházet o pořádání klimatického summitu COP29 v roce 2024. O status pořadatelské země by v případě kandidatury soutěžila s několika dalšími státy. Agentuře Reuters to řekl vládní zmocněnec pro mezinárodní jednání o životním prostředí Jan Dusík, který v Egyptě vede českou předsednickou delegaci na COP27.

Světoví lídři míří do egyptského Šarm aš-Šajchu na další z konferencí OSN o změně klimatu. Jednání začne 6. listopadu a má naplnit předchozí sliby o snižování emisí a přidat nové cíle. Egyptské úřady očekávají během dvou týdnů až pětačtyřicet tisíc účastníků. Za Česko a unijní předsednictví se konference zúčastní premiér Petr Fiala (ODS).

Tým vědců z několika institucí v Kanadě a Dánsku zjistil, že narvalové v reakci na globální oteplování mění své sezonní migrační vzorce.

Podle nového výzkumu už tají grónské ledovce natolik, že i kdyby se podařilo změnu klimatu zcela zastavit, stejně by došlo ke zvýšení hladiny moří nejméně o 27 centimetrů.

Oteplování planety se v nejbližších desetiletích zřejmě zastavit nepodaří. V Interview ČT24 to řekl klimatolog z katedry fyziky atmosféry na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Halenka. Míní však, že každý člověk může přispět k tomu, aby se globální oteplování alespoň zpomalilo. Myslí si také, že i města při plánu budování veřejného prostoru by na vyšší teploty měla pamatovat a vysazovat více zeleně či se zbavit tmavých ploch.

Tání ledového příkrovu v Arktidě způsobené globálními změnami klimatu umožní ekologičtější lodní dopravu a sníží díky novým námořním trasám vliv Ruska. Podle studie vědců z americké Brownovy univerzity a univerzity v Maine budou nákladní lodě moci díky odlednění využívat kratší, a tedy přímější trasy, což sníží emise.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Američtí vědci už druhý rok za sebou zaznamenali rekordní nárůst koncentrace silného skleníkového plynu metanu v atmosféře. Zveřejnil to v nové zprávě Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.