Globální oteplování strana 5 z 5

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším od roku 1880, kdy se začaly teploty pravidelně zaznamenávat. Průměrná celosvětová teplota byla loni skoro o osm desetin stupně Celsia vyšší než během 20. století. Ve svých zprávách to uvedl Národní americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro výzkum oceánu a atmosféry (NOAA).

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

Postupujeme sice správným směrem, ale pomalu, hodnotí snahu mezinárodního společenství bojovat proti změně klimatu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl v úterý hostem pořadu Interview ČT24. Problém je v tom, že čas, který lidstvu na vyřešení tohoto problému zbývá, je velmi krátký, domnívá se. Změna klimatu je přitom podle Rovenského po případné jaderné válce pro lidstvo druhou největší hrozbou.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.

Letošní leden se v Austrálii zapsal jako historicky nejteplejší měsíc od začátku měření. Průměrné teploty napříč zemí převyšovaly 30 stupňů Celsia a vedra pokračují i nadále. Zatímco vyprahlý jih Austrálie trápí požáry, deštné pralesy na severu země se potýkají se záplavami. Extrémní počasí si vybírá svou daň i na zvířatech.

Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.

Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.

Termiti mohou změnit způsob, jak využíváme uhlí. Zatímco v současnosti je uhlí jedním z největších zdrojů znečištění na planetě, v budoucnu by se mohlo díky termitům, respektive jejich mikrobům, změnit na zdroj čisté energie.

Změna klimatu může mít negativní dopady také na míru kriminality. Na tento trend poukázala nová studie, kterou zveřejnil časopis GeoHealth. Teplejší počasí v zimních měsících podle jejích autorů zvyšuje riziko výskytu násilných trestných činů.

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

Podívejte se, jak v posledních dvou stoletích lidé zjišťovali, co se s jejich planetou děje.

Světová banka a další celosvětové organizace se soustřeďují na pozitivní jevy modernizace a vesměs ignorují globální hrozby, píše ve svém komentáři pro ČT24.cz Radovan Dluhy-Smith z Univerzity Palackého v Olomouci.

Země začíná připomínat obří přímotop, přičemž většina obyvatel planety vnímá klimatické změny jako vážnou hrozbu. Experti varují, že státy poháněné uhlím, plynem či naftou nedokážou změnit zaběhlý systém. Asie spotřebovává zhruba o 40 procent elektřiny více než před dvanácti lety. Ovšem podle britského týdeníku The Economist je největším nepřítelem klimatická lhostejnost.

Nová studie, která vychází ze satelitních snímků, naznačuje, že do konce století by mohly teploty na Zemi vyrůst až o pět stupňů Celsia. To odpovídá těm nejčernějším scénářům z globálních modelů.

Kalifornie se otevřeně staví proti Donaldu Trumpovi. Její guvernér podepsal v Číně smlouvu o čisté technologii. Už od pátku navíc stojí v čele pěti amerických států, které slíbily, že budou dodržovat závazky vyplývající z pařížské dohody o klimatu. Tedy dokumentu, od kterého Bílý dům odstoupil.

Údaje o zaznamenaných teplotách ukazují, že rok 2016 byl nejteplejším v dějinách měření. V průměru překonal předchozí rekordní rok 2015 o 0,07 stupně Celsia. Vyplývá to z dat shromážděných Světovou meteorologickou organizací (WMO). Průměrné teploty z předprůmyslové éry loňský rok překonal o 1,1 stupně.

Klimatické konferenci v marockém Marrákeši vévodí obavy z dalších Trumpových kroků. Náměstek čínského ministra zahraničí Liou Čen-min odmítl jeho tvrzení, že globální oteplování je výmysl Číny, která chce poškodit americkou ekonomiku. Náměstek připomněl, že Trumpovi předchůdci z řad republikánů patřili mezi strůjce jednání o změnách klimatu.

Slavné bílé útesy na jižním pobřeží Anglie se rozpadají desetkrát rychleji, než v posledních sedmi tisíci letech. Britskou chloubu ničí eroze, kterou přiživují stále silnější bouře, ukázala nová studie. Změna klimatu bude přitom proces dál urychlovat, píše britský Telegraph.

Při dalším oteplování podnebí o více než 1,5 stupně Celsia se kromě jiného jih Španělska promění v poušť. Uvedla to zpráva evropských klimatologů. Zaměřili se na oblast Středomoří, kde by podle nich přílišné oteplování způsobilo největší změny tamních ekosystémů za posledních 10 000 let, tedy od začátku lidské civilizace.

Záplavy po silných monzunových deštích dosáhly na indické řece Ganze rekordních úrovní. Už v minulých týdnech kvůli katastrofě umíraly stovky lidí, další tisíce musely své domovy opustit. Při analyzování vleklého problému se přitom hodí hledět nejen k nebesům, ale hlavně opačným směrem.

Islandská elektrárna se rozhodla přispět ke zlepšování klimatických podmínek na planetě. Svůj vyprodukovaný oxid uhličitý nově skladuje v kamenech hluboko v zemi. Nová technika slibuje levnější a bezpečnější způsob ukládání emisí CO2 v podzemí než v plynné či kapalné podobě.

Varování před silnými bouřkami trvá. Ty přechodné lokální se budou napříč republikou kumulovat během následujících tří dní. Na celém území Česka panuje výstraha od čtvrtečních 13 hodin. Provázet je může krupobití a přívalový déšť, upozorňují meteorologové. Nejsilněji bude pršet na jihu a jihozápadě Čech.

V Indii dál panují úmorná vedra. V řadě oblastí se teploty vyšplhaly až k padesáti stupňům Celsia. Sucho a vedro ohrožují už na 330 milionů lidí. Úlevu má Indii přinést až letní monzun, na ten si však bude muset vyprahlá země ještě minimálně měsíc počkat. Vláda proto do nejpostiženějších oblastí posílá speciální vlaky přezdívané „poslové vody“.