Globální oteplování strana 5 z 5

Požáry na Sibiři už zachvátily území o velikosti Belgie. V plamenech se podle úřadů ocitlo 3,2 milionu hektarů lesních porostů, hlavně v nedostupných oblastech Jakutska, Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Kouř dusí celá města, přinutil četná letiště v oblasti ke změnám letových plánů a lidé si stěžují na zdravotní potíže. Dým pocítili i obyvatelé kazašské metropole. Ekologové se obávají dlouhodobých dopadů včetně rychlejšího tání arktického ledu.

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahují jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily v červnu do ovzduší padesát megatun oxidu uhličitého. Například Švédsko takové množství vyprodukuje za rok. Plameny na obrovských rozlohách jsou na severní polokouli obvyklé, letos se ale vymykají intenzitou, uvedla Světová meteorologická organizace.

Indii rychle docházejí zásoby vody. V zemi vysychají studny, podzemní zásoby i vodní plochy. Podle expertů má druhá nejpočetnější země světa jen několik let na řešení problému a v sázce jsou životy stovek milionů lidí. Experti varují před blížícím se „klimatickým apartheidem“.

Šéfové diplomacií států Arktické rady se poprvé v historii neshodli na společném prohlášení. Podle delegátů Spojené státy odmítly zmínku o změnách klimatu, které většina členských zemí považuje za klíčový problém. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve finském Rovaniemi vyjádřil znepokojení nad „agresivními“ aktivitami Ruska a Číny v Arktidě.

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.

Rok 2018 byl čtvrtým nejteplejším od roku 1880, kdy se začaly teploty pravidelně zaznamenávat. Průměrná celosvětová teplota byla loni skoro o osm desetin stupně Celsia vyšší než během 20. století. Ve svých zprávách to uvedl Národní americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Národní úřad pro výzkum oceánu a atmosféry (NOAA).

Rostoucí teploty změní barvy světových oceánů. Upozornil na to nový výzkum, jehož výsledky tento týden zveřejnil odborný časopis Nature Communications. Podle vědců změna klimatu bude mít dopady na množství malých organismů, které ve vodě žijí a absorbují a odrážejí světlo.

Postupujeme sice správným směrem, ale pomalu, hodnotí snahu mezinárodního společenství bojovat proti změně klimatu vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský, který byl v úterý hostem pořadu Interview ČT24. Problém je v tom, že čas, který lidstvu na vyřešení tohoto problému zbývá, je velmi krátký, domnívá se. Změna klimatu je přitom podle Rovenského po případné jaderné válce pro lidstvo druhou největší hrozbou.

Kvůli globálnímu oteplování roztaje do konce století nejméně jedna třetina ledovců v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Vyplývá to z první souhrnné zprávy, která komplexně vyhodnocuje jmenovaný region. Na zprávu, na níž se podílelo kolem 350 vědců a akademiků z 22 zemí a 185 organizací, v pondělí upozornil list The Guardian.

Letošní leden se v Austrálii zapsal jako historicky nejteplejší měsíc od začátku měření. Průměrné teploty napříč zemí převyšovaly 30 stupňů Celsia a vedra pokračují i nadále. Zatímco vyprahlý jih Austrálie trápí požáry, deštné pralesy na severu země se potýkají se záplavami. Extrémní počasí si vybírá svou daň i na zvířatech.

Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.

Soudní síň se stává čím dál tím častěji bojištěm aktivistů z různých koutů světa. Snaží se přimět lidstvo k tomu, aby zintenzivnilo své úsilí v boji proti změnám klimatu. Žalobu podávají zejména na národní vlády a nadnárodní těžařské společnosti, které podle jejich mínění nedělají dostatek pro to, aby zpomalily globální oteplování.

Termiti mohou změnit způsob, jak využíváme uhlí. Zatímco v současnosti je uhlí jedním z největších zdrojů znečištění na planetě, v budoucnu by se mohlo díky termitům, respektive jejich mikrobům, změnit na zdroj čisté energie.

Změna klimatu může mít negativní dopady také na míru kriminality. Na tento trend poukázala nová studie, kterou zveřejnil časopis GeoHealth. Teplejší počasí v zimních měsících podle jejích autorů zvyšuje riziko výskytu násilných trestných činů.

Vlny veder můžou broukům poškozovat spermie a být tak jednou z příčin vymírání druhů.  Pokud jsou brouci vystavení extrémním teplotám opakovaně, může jim hrozit i neplodnost. Se zjištěním přišla nová studie týmu vědců z Univerzity ve východní Anglii, kterou publikoval časopis Nature Communications.

Globální oteplování a s ním spojené tání ledovců chce Rusko využít k alternativní mořské cestě pro obchodní lodě, které převážejí zboží mezi Dálným východem a Evropou. Severní trasa má být kratší, rychlejší i bezpečnější. Prezident Vladimir Putin očekává, že se objem přepraveného nákladu zvýší do roku 2024 až osminásobně. Možné negativní dopady na životní prostředí nezmiňuje.

Podívejte se, jak v posledních dvou stoletích lidé zjišťovali, co se s jejich planetou děje.

Světová banka a další celosvětové organizace se soustřeďují na pozitivní jevy modernizace a vesměs ignorují globální hrozby, píše ve svém komentáři pro ČT24.cz Radovan Dluhy-Smith z Univerzity Palackého v Olomouci.

Země začíná připomínat obří přímotop, přičemž většina obyvatel planety vnímá klimatické změny jako vážnou hrozbu. Experti varují, že státy poháněné uhlím, plynem či naftou nedokážou změnit zaběhlý systém. Asie spotřebovává zhruba o 40 procent elektřiny více než před dvanácti lety. Ovšem podle britského týdeníku The Economist je největším nepřítelem klimatická lhostejnost.