Globální oteplování strana 3 z 5

Při sesuvu půdy vyvolaném silnými dešti u japonského města Atami jihozápadně od Tokia zahynuly dvě ženy, oznámila japonská agentura Kjódó. Celkem se zde pohřešovaly dvě desítky lidí. Po nezvěstných pátrá několik záchranářských týmů.

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Evropská unie chce po nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky za vlády Donalda Trumpa chladné vztahy. Sedmadvacítka evropských zemí zveřejnila strategii, podle které hodlá společně s Washingtonem bojovat proti pandemii nemoci covid-19 i klimatickým změnám a také vyřešit vzájemné obchodní spory. Lídři EU by rádi už v první polovině příštího roku posílení spolupráce s Bidenem osobně probrali na summitu v Bruselu.

Britský premiér Boris Johnson plánuje příští týden oznámit zákaz prodeje nových aut na benzin a naftu od roku 2030, tedy o pět let dříve, než se původně plánovalo. Informoval o tom v sobotu list Financial Times s odvoláním na zdroje z prostředí průmyslu a vlády. Mluvčí Downing Street odmítl věc komentovat.

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Americký prezident Donald Trump v pondělí navštívil Kalifornii, kterou již několik týdnů sužují rozsáhlé požáry. Zopakoval, že za ničivým rozsahem letošní sezony stojí především špatná správa místních lesů. Demokratičtí oponenti v čele s bývalým prezidentem Barackem Obamou upozorňují, že na vině je klimatická změna, o které Trump dříve řekl, že je vytvořena Číňany. „Kéž by s vámi věda souhlasila,“ řekl prezidentovi při návštěvě kalifornský radní pro přírodní zdroje.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let. Vyplývá to z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, ale i výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

Je čas sklizně, ale hrozny mnoha australských pěstitelů teď hnijí na vinicích. Mohou za to požáry, které upozornily, jak je australský vinařský průmysl s ročním obratem šest miliard australských dolarů (90 miliard Kč) ohrožen změnami klimatu. Píše o tom list Financial Times.

Velká Británie zažila nejdeštivější únor za víc než dvě stě let. Už od podzimu sužují zemi povodně a bouře, při kterých zemřeli tři lidé. Opozice kritizuje premiéra Borise Johnsona, že se chová jako premiér na poloviční úvazek. Johnson nyní poprvé zamířil za oběťmi záplav. Zasaženým oblastem slíbil, že vláda zdvojnásobí pomoc na protipovodňová opatření v přepočtu na 146 miliard korun.

Evropská komise schválila takzvaný klimatický zákon, který má Unii do roku 2050 dovést k uhlíkové neutralitě. Píše to agentura Reuters. K přijetí legislativy je nutný souhlas europarlamentu a členských států. U části zemí se očekává odpor, jelikož zákon dává Komisi možnost rozhodovat o případných úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu států.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Šéf společnosti Amazon Jeff Bezos jde naplno do boje se změnami klimatu. Na zlepšení situace přispěje nejbohatší muž světa astronomickou částkou deset miliard dolarů, v přepočtu 229 miliard korun, do fondu s názvem Bezos Earth Fund. O peníze budou moci od léta žádat vědci, aktivisté a nevládní organizace, které se snaží o ochranu přírody.

Ještě před několika týdny australský premiér Scott Morrison tvrdil, že za požáry, které už spálily půdu o ploše Bulharska, nemůže globální oteplování. Nyní poprvé uznal, že změny klimatu jsou skutečné a že se jim země musí přizpůsobit. Tým klimatologů přitom tvrdí, že to, co teď kontinent prožívá, čeká i další státy.

V centru Sydney vyrostl vánoční strom vytvořený z ohořelých větví stromů, které padly za oběť mohutným lesním požárům. Stromek „zdobí“ sežehnuté jízdní kolo a další spálené předměty upozorňující na přírodní katastrofu, k níž podle řady lidí přispělo globální oteplování. V úterý Austrálie zaznamenala svůj vůbec nejteplejší den v historii měření.

Kvůli nejhoršímu suchu za poslední desetiletí se zmenšily Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe oproti normálnímu stavu na pouhý potůček. Upozornila na to agentura Reuters. Místní se obávají, že pokud změny klimatu povedou k častějším suchům, přijde region o jednu z hlavních turistických atrakcí, kterou ročně navštíví asi milion lidí.