Globální oteplování strana 3 z 5

Rozsah ničení amazonského pralesa se na začátku letošního roku zvětšil. Podle údajů brazilského Národního ústavu pro výzkum vesmíru (INPE) v lednu a v únoru prales přišel o zhruba 630 kilometrů čtverečních své plochy, což je přibližně třikrát více než před rokem. Vývoj znepokojuje ekology, kteří upozorňují, že kvůli dešťům se odlesňování na začátku roku drželo spíše na nízkých hodnotách.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Více než šest desítek expertů a vědců prohlásilo, že projekty planetárního rozsahu, které mají ochladit zemský povrch a zmírnit dopad globálního oteplování, jsou potenciálně nebezpečné, a vlády by je proto měly zakázat a do budoucna takový výzkum blokovat.

Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta,“ varují američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by se zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří, píší britská a americká média.

Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu.

Podle nové studie by se mohla Arktida dramaticky proměnit o desítky let dříve, než se doposud předpokládalo. Klimatologové představili v odborném časopise Nature Communications výzkum, který ukazuje, že už brzy by v této oblasti mohlo častěji pršet než sněžit. Studie varuje, že změna způsobená globálním oteplováním by mohla mít dopady i mimo tento region.

Mýcení amazonského deštného pralesa v Brazílii za rok vzrostlo o pětinu, což je nejvíce od roku 2006. S odkazem výroční zprávu vlády zveřejněné ve čtvrtek o tom informuje agentura Reuters. Zjištění podle ní odporuje tvrzení prezidenta Jaira Bolsonara, že brazilské úřady potírají nelegální odlesňování.

Zelená dohoda. Co vlastně znamená? Jak změní Česko? Kdo si ji přeje, kdo si ji nepřeje a proč? O budoucnosti green dealu, ochrany klimatu a proměně ekonomiky ve Fokusu Václava Moravce na půdě Fakulty elektrotechnické ČVUT diskutovali ekologové Marie Šabacká a Bedřich Moldan, ekonom a europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), manažer Martin Jahn, psycholog Jan Krajhanzl a jaderná inženýrka Dana Drábová.

Představitelé téměř dvou set zemí světa se na konferenci COP26 ve skotském Glasgow shodli na společném znění dohody o dalším postupu v boji s klimatickými změnami. Země souhlasily s postupným odklonem od používání uhlí k výrobě elektrické energie.

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.

Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Italští meteorologové zaznamenali na Sicílii zřejmě nejvyšší teplotu dosud změřenou v Evropě. Po poledni dosáhla 48,7 stupně Celsia. Oficiálně nejteplejší místo v Evropě jsou dosud Atény, kde meteorologové v roce 1977 naměřili rovných 48 stupňů. Uznání maxima ze Sicílie jako nejvyšší evropské teploty ale ještě není úplně jisté, meteorologové musí prověřit všechny okolnosti včetně toho, jestli přístroje fungovaly správně.

V souvislosti s lesními požáry, které zasáhly okolí Atén, zemřeli dva lidé. Informovala o tom agentura AFP. Tisíce dalších musely prchnout do bezpečí poté, co se opět rozhořel les asi dvacet kilometrů severně od města. Plameny, které měli hasiči ve čtvrtek ráno pod kontrolou, rozfoukal silný západní vítr a k jejich síle přispěly i teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Česko vyšle na pomoc konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, jeden vrtulník už hasí v sousední Albánii. Dva mrtvé hlásí Itálie. Také turecké úřady evakuovaly dalších šest vesnic poblíž města Milas v turisticky oblíbené provincii Mugla na jihozápadě země. Obavy vzbudil lesní požár nedaleko uhelné elektrárny.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Při sesuvu půdy vyvolaném silnými dešti u japonského města Atami jihozápadně od Tokia zahynuly dvě ženy, oznámila japonská agentura Kjódó. Celkem se zde pohřešovaly dvě desítky lidí. Po nezvěstných pátrá několik záchranářských týmů.

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.