Globální oteplování strana 3 z 5

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.

Organizátoři klimatické konference OSN ve skotském Glasgow zveřejnili první návrh dohody, z něhož vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26. Sedmistránkový text vyzývá vlády, aby v boji proti klimatickým změnám přijaly ambicióznější plány týkající se aktuálního desetiletí. Podle agentury AP ovšem chybí shoda na konkrétních krocích v souvislosti s dříve formulovanými cíli. USA a Čína se v Glasgow dohodly na zvýšení svých klimatických závazků.

Kolumbijský prezident Iván Duque kritizoval uživatele kokainu za to, že podle něj ničí životní prostředí, protože přispívají k odlesňování planety. Vysvětlil to tím, že pěstitelé koky kvůli pěstování této rostliny kácí lesy. Duque to řekl v rozhovoru s deníkem Financial Times (FT) u příležitosti konference OSN o změnách klimatu, která se koná ve skotském Glasgow.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Průměrné teploty letos na světě nebyly tak vysoké jako v předchozích třech letech, rekordnímu oteplování zabránil meteorologický jev La Niña. Vyplývá to z předběžné verze výroční zprávy o stavu globálního klimatu, kterou po zahájení klimatické konference OSN zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO). Její autoři upozorňují, že extrémní jevy jako vlny veder nebo zničující povodně se stávají běžnými a svět se mění lidstvu před očima.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Globální oteplování a změny klimatu způsobují nejen rychlejší tání ledovců či větší výkyvy počasí, představují také velkou hrozbu pro potravinovou bezpečnost a nebezpečí šíření tropických nemocí na sever, včetně Evropy. Vyplývá to ze zprávy Lancet Countdown, zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Italští meteorologové zaznamenali na Sicílii zřejmě nejvyšší teplotu dosud změřenou v Evropě. Po poledni dosáhla 48,7 stupně Celsia. Oficiálně nejteplejší místo v Evropě jsou dosud Atény, kde meteorologové v roce 1977 naměřili rovných 48 stupňů. Uznání maxima ze Sicílie jako nejvyšší evropské teploty ale ještě není úplně jisté, meteorologové musí prověřit všechny okolnosti včetně toho, jestli přístroje fungovaly správně.

V souvislosti s lesními požáry, které zasáhly okolí Atén, zemřeli dva lidé. Informovala o tom agentura AFP. Tisíce dalších musely prchnout do bezpečí poté, co se opět rozhořel les asi dvacet kilometrů severně od města. Plameny, které měli hasiči ve čtvrtek ráno pod kontrolou, rozfoukal silný západní vítr a k jejich síle přispěly i teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Česko vyšle na pomoc konvoj 15 vozidel a 36 hasičů, jeden vrtulník už hasí v sousední Albánii. Dva mrtvé hlásí Itálie. Také turecké úřady evakuovaly dalších šest vesnic poblíž města Milas v turisticky oblíbené provincii Mugla na jihozápadě země. Obavy vzbudil lesní požár nedaleko uhelné elektrárny.

Turecké pobřeží Egejského moře sužují požáry, které se již rozšířily i k některým letoviskům, z nichž se musely evakuovat tisíce lidí. Někteří přitom museli uniknout z hotelů obklíčených ohněm na lodích. Kvůli živlu již v zemi přišlo o život šest lidí a stovky jich musely být ošetřeny, informovala agentura AP. České ministerstvo zahraničí varovalo turisty, kteří mířili do oblasti. S požáry se potýká také Itálie, zejména ostrov Sicílie, a Řecko. Situace se v příštích dnech zřejmě nezlepší, v jižní Evropě bude pokračovat výjimečná vlna veder.

Při sesuvu půdy vyvolaném silnými dešti u japonského města Atami jihozápadně od Tokia zahynuly dvě ženy, oznámila japonská agentura Kjódó. Celkem se zde pohřešovaly dvě desítky lidí. Po nezvěstných pátrá několik záchranářských týmů.

Kanadské město Lytton, kde v posledních dnech padl třikrát po sobě celostátní teplotní rekord, téměř celé lehlo popelem. Evakuovat se muselo všech asi tisíc místních obyvatel, někteří z nich se pohřešují. Úřady však zatím nehlásí žádné mrtvé. Západ Kanady a USA zasáhla nebývalá vlna veder, která ale v posledních dnech ustupuje.

Podle nové analýzy klimatických trendů může svět překročit hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia proti předprůmyslové éře už během příštích pěti let. Lidstvo podle ní nedělá nic hůř než v předchozích studiích, podařilo se vylepšit předpovědní model.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Wikipedii se přezdívá otevřená encyklopedie. Otevřená proto, že do ní může přispívat každý, a také proto, že nemá žádný konec. Její zakladatel Jimmy Wales doufá, že se jeho dílo jednou dostane „do stavu popsání všeho nabytého poznání“. Za dvacet let existence se Wikipedii povedlo mnohé, k popsání veškerých fenoménů má však ještě hodně daleko.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování. Na virtuálním klimatickém summitu, který pořádá Velká Británie, vystoupil mimo jiné čínský prezident Si Ťin-pching, který ohlásil závazek snížit do roku 2030 emise oxidu uhličitého v poměru k HDP o 65 procent oproti roku 2005. Zvolený americký prezident Joe Biden potvrdil, že se USA v lednu opět připojí k pařížské dohodě o klimatu.

Evropská unie chce po nástupu nového amerického prezidenta Joea Bidena výrazně posílit spolupráci se Spojenými státy, s nimiž měla poslední čtyři roky za vlády Donalda Trumpa chladné vztahy. Sedmadvacítka evropských zemí zveřejnila strategii, podle které hodlá společně s Washingtonem bojovat proti pandemii nemoci covid-19 i klimatickým změnám a také vyřešit vzájemné obchodní spory. Lídři EU by rádi už v první polovině příštího roku posílení spolupráce s Bidenem osobně probrali na summitu v Bruselu.

Britský premiér Boris Johnson plánuje příští týden oznámit zákaz prodeje nových aut na benzin a naftu od roku 2030, tedy o pět let dříve, než se původně plánovalo. Informoval o tom v sobotu list Financial Times s odvoláním na zdroje z prostředí průmyslu a vlády. Mluvčí Downing Street odmítl věc komentovat.

Mezinárodní expedice zjistila, že poblíž východosibiřského pobřeží se ze svahu kontinentinálního šelfu začaly do moře uvolňovat bubliny metanu. Podle vědců přitom může jít o nebezpečný jev, který by v budoucnu mohl výrazně přispět k oteplování planety.

Americký prezident Donald Trump v pondělí navštívil Kalifornii, kterou již několik týdnů sužují rozsáhlé požáry. Zopakoval, že za ničivým rozsahem letošní sezony stojí především špatná správa místních lesů. Demokratičtí oponenti v čele s bývalým prezidentem Barackem Obamou upozorňují, že na vině je klimatická změna, o které Trump dříve řekl, že je vytvořena Číňany. „Kéž by s vámi věda souhlasila,“ řekl prezidentovi při návštěvě kalifornský radní pro přírodní zdroje.

Teploty na severním polárním kruhu zřejmě dosáhly v sobotu rekordních hodnot. Nejvyšší byly v sibiřském městě Verchojansk, kde meteorologové naměřili 38 stupňů Celsia. Data musí ještě ověřit experti.

Mezinárodní studie vedená vědci ze Singapurské technické univerzity zjistila, že do roku 2100 by se hladiny světových moří mohly průměrně zvýšit o jeden metr - a do roku 2300 dokonce o pět metrů.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.