Už v pátek končí tradiční ekonomické fórum ve švýcarském Davosu a jedním z klíčových témat je letos opět klimatická změna. Americký zástupce a někdejší ministr zahraničí ve vládě Baracka Obamy John Kerry, varoval, že čas na zmírnění jejích projevů rychle ubývá. Jeho vláda přitom čelí velkému odporu vůči svým ekologickým krokům doma ve Spojených státech.
Hurikán Ian, který zasáhl část USA na konci loňského roku, svojí ničivou silou mnohé překvapil. Zařadil se k nejhorším hurikánům za dvacet let a má na svědomí na 150 mrtvých, přičemž většině bylo nad 65 let.
A na veřejnosti znovu otevřel téma, do jaké míry na jeho katastrofálních dopadech měla podíl klimatická změna způsobená lidskou činností. Extrémní déšť byl podle vědců o deset procent vydatnější. Za vinu to připsali globálnímu oteplování. „Jedna věc, která tím konečně skončila, je debata, jestli tu je, nebo není klimatická změna a jestli bychom s tím měli něco dělat,“ uvedl tehdy americký prezident Joe Biden.
Jenže voliči krátce po hurikánu dali na Floridě přednost republikánům, kteří nesdílí Bidenovy obavy o klima. „Jezděte na kole, autobusem, zapomeňte na to, kolik stojí benzín, a nebuďte sobečtí. Víte, co se stane, pokud toto řeknete lidem? Budou hlasovat proti vám,“ uvedl tehdy republikánský senátor z Floridy Marco Rubio.
Prioritou bude energetická soběstačnost
Republikáni po získání většiny ve Sněmovně reprezentantů vzkázali, že prioritou bude americká energetická soběstačnost a navýšení produkce fosilních paliv. Demokraté jim vyčetli, že je nepodpořili v plánu poslat 369 miliard dolarů v příštích deseti letech na podporu čisté energie a rozvoj elektromobilů. „Naši kolegové nám řekli: proč máme vést tuto debatu? Není tu žádná klimatická krize, je to všechno výmysl,“ prohlásila končící předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová.
Pokud by se za dva roky znovu stal prezidentem Donald Trump, ze svého floridského klubu při ohlášení kandidatury potvrdil, že odmítavý pohled na nutnost reakce na globální oteplování nezměnil. „Nový zelený úděl a životní prostředí, které na nás, jak říkají, může mít dopad za 300 let, je to jediné, o čem se mluví. Říkají, že hladina oceánu poroste o 2,8 centimetrů v příštích 200 až 300 letech,“ prohlásil Trump.
Vědci ale uvádí jiná čísla: hladina se má v průměru na konci století zvednout o šedesát centimetrů. Ameriku tak čeká nový politický boj o to, jak má vypadat ochrana planety.
