Emisní povolenky v EU rekordně zdražily. Poprvé padla hranice sto eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky v úterý vystoupila až na rekordních 100,70 eura za tunu, uvedla agentura Reuters. 

Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí.

Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšené snaze zajistit si dostatek povolenek.

Další růst cen energií

Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o pětinu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější unijní politika ochrany klimatu a burzovní spekulace na očekávané oživení evropského průmyslu. „Rostoucí cena povolenky odráží nárůst ambicí snižování emisí oxidu uhličitého v evropské směrnici, která je již ve formální části schvalovacího procesu,“ řekl předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Nákup povolenek podle něj je v současné době v případě uhelných tepláren už významným nákladem na výrobu tepla. „Růst ceny povolenky se tak bude promítat do cen tepla. Drahá povolenka bude také zvyšovat ceny elektřiny a tím i náklady na bydlení a poškozovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodní konkurenci,“ podotkl šéf sdružení.

Na zvýšení nákladů průmyslových výrobců v případě zdražování povolenek a jejich následný vliv na ceny elektřiny upozornil v předchozích dnech také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj je vývoj důsledkem spekulací na trhu a unijní politiky.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je jedním z hlavních nástrojů zemí sedmadvacítky ke snižování emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

EU ETS, který byl spuštěn v roce 2005, je největším světovým trhem pro obchodování s emisemi. Jeho hodnota loni činila zhruba 751 miliard eur (přibližně 17,8 bilionu korun), meziročně se zvýšila o deset procent, a ceny emisních povolenek v systému stouply o polovinu na 80 eur (asi 1900 korun) za tunu.

Hlavním důvodem bylo omezení dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, které vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Ceny rostly také na trzích ve Velké Británii a v Severní Americe.

Redukce povolenek

V loňském roce unijní zákonodárci pracovali na reformě systému, která je součástí snahy EU o zpřísnění klimatické politiky. Odsouhlasili proto snížení počtu povolenek v systému, což také přispělo k růstu cen. „Všechny oči se budou upírat k implementaci této legislativy v roce 2023 a masivní jednorázové snížení povolenek je naplánováno na rok 2024,“ uvedli analytici společnosti Refinitiv.

Na druhé straně budou vydány dodatečné povolenky na financování plánu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti Unie na ruských dodávkách. V rámci plánu budou prodány dodatečné emisní povolenky, takto získané peníze mají pomoci s jeho financováním. Důležité pro vývoj cen povolenek budou podle analytiků ceny plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Největší nábytkářské řetězce posilují svou pozici na trhu

Tržby z prodeje nábytku v Česku loni klesly asi o tři procenta na 43 miliard korun, vyplývá z odhadu Asociace nábytkářů. Lidé více kupovali zboží z dovozu než české výrobky. Poměr byl zhruba sedm ku třem. Úspěšný rok hlásí největší nábytkářské řetězce, které mají na trhu až třetinový podíl. Přestože prodej přes internet každým rokem roste, většina lidí míří za nábytkem do obchodních domů. Zboží chtějí vidět a vyzkoušet si ho. Častěji poptávají servis takzvaně na klíč. Do většiny velkých nábytkářských řetězců dodávají i české firmy. Obecně objem tuzemské výroby ale poslední dva roky klesá.
před 12 hhodinami

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí

Vláda ponechá v platnosti zpomalení růstu nových penzí, které začalo platit od ledna 2026. Kabinet Andreje Babiše tak zachová jednu ze dvou klíčových částí důchodové reformy prosazené předchozí vládou Petra Fialy (ODS), uvedl pro ČT ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Při schvalování reformy přitom politici z ANO i SPD slibovali, že zruší i tento parametr. V praxi to znamená, že lidem, kteří odejdou do penze v následujících letech, bude stát každý rok vypočtený důchod mírně snižovat.
před 13 hhodinami

Návrh rozpočtu podle Babiše neodporuje zákonu, rozpočtová rada je dle něj zbytečná

Návrh státního rozpočtu na letošní rok neodporuje zákonu o rozpočtové odpovědnosti, uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova premiér Andrej Babiš (ANO). Nesouhlasí s opačným stanoviskem Národní rozpočtové rady (NRR), kterou označil za zbytečnou instituci. Premiér také řekl, že chce být aktivní v trestním procesu kauzy Čapí hnízdo, i když ho sněmovna ke stíhání nevydá. V pořadu rovněž nevyloučil budoucí spolupráci s jihočeským hejtmanem Martinem Kubou či se vyjádřil ke kauze zpráv předsedy Motoristů Petra Macinky.
před 19 hhodinami

K Nové zelené úsporám se vláda vrátí, uvedl Babiš

K dotačnímu programu Nová zelená úsporám, který podporoval úsporné renovace domů, se vláda vrátí, bude na něj hledat peníze. V pořadu Za pět minut dvanáct v televizi Nova to v sobotu řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle nějž program snížil lidem náklady. Předseda Motoristů Petr Macinka, který vede ministerstvo životního prostředí, dříve avizoval úpravu programu kvůli chybějícím penězům.
před 20 hhodinami

Šťastný by si přál olympiádu v Česku. Připustil ale ekonomickou náročnost

V Itálii v pátek večer začala olympiáda. Až do 22. února budou o medaile soutěžit skoro tři tisíce sportovců z devadesátky zemí. Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) by byl rád, kdyby se olympiáda v budoucnosti pořádala také v Česku. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. Připustil ale, že by to bylo ekonomicky náročné.
před 21 hhodinami

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná úsporná opatření

Kuba v reakci na americké ropné embargo zavádí přísná opatření k úspoře energií. Úřady budu fungovat jen od pondělí do čtvrtka, omezí se dopravní spoje, prezenční výuka na školách i ubytování pro turisty. Podle agentury DPA o tom v pátek večer místního času informovalo několik kubánských ministrů ve státní televizi.
včera v 06:08

Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, míní Síkela

Eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela (STAN) ve čtvrtečním Interview ČT24 poznamenal, že s konkurenceschopností Evropy to z hlediska tradičního pojetí „vůbec není tak zlé“. Připustil ovšem, že Evropě chybí nová dimenze konkurenceschopnosti, která se přelévá do otázek bezpečnosti, nezávislosti a samostatnosti. Pro budoucí růst Evropské unie jsou podle něho zásadní dohody s jihoamerickým blokem Mercosur a Indií. Pořad moderovala Barbora Kroužková.
6. 2. 2026

Stavebnictví i průmysl po předchozích poklesech loni rostly

Stavebnictví v Česku loni meziročně vzrostlo o 9,3 procenta po poklesu o 1,4 procenta v roce 2024, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). K vývoji přispělo pozemní i inženýrské stavitelství. Po útlumu v předchozích dvou letech se loni dařilo i průmyslové výrobě, byla meziročně větší o 1,5 procenta. Přebytek zahraničního obchodu loni činil 216,5 miliardy korun, oproti předchozímu roku se o čtyři miliardy snížil. Vývoz podle statistiků rostl o 2,6 procenta, dovoz pak o 2,8 procenta.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...