Emisní povolenky v EU rekordně zdražily. Poprvé padla hranice sto eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky v úterý vystoupila až na rekordních 100,70 eura za tunu, uvedla agentura Reuters. 

Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí.

Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšené snaze zajistit si dostatek povolenek.

Další růst cen energií

Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o pětinu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější unijní politika ochrany klimatu a burzovní spekulace na očekávané oživení evropského průmyslu. „Rostoucí cena povolenky odráží nárůst ambicí snižování emisí oxidu uhličitého v evropské směrnici, která je již ve formální části schvalovacího procesu,“ řekl předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Nákup povolenek podle něj je v současné době v případě uhelných tepláren už významným nákladem na výrobu tepla. „Růst ceny povolenky se tak bude promítat do cen tepla. Drahá povolenka bude také zvyšovat ceny elektřiny a tím i náklady na bydlení a poškozovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodní konkurenci,“ podotkl šéf sdružení.

Na zvýšení nákladů průmyslových výrobců v případě zdražování povolenek a jejich následný vliv na ceny elektřiny upozornil v předchozích dnech také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj je vývoj důsledkem spekulací na trhu a unijní politiky.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je jedním z hlavních nástrojů zemí sedmadvacítky ke snižování emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

EU ETS, který byl spuštěn v roce 2005, je největším světovým trhem pro obchodování s emisemi. Jeho hodnota loni činila zhruba 751 miliard eur (přibližně 17,8 bilionu korun), meziročně se zvýšila o deset procent, a ceny emisních povolenek v systému stouply o polovinu na 80 eur (asi 1900 korun) za tunu.

Hlavním důvodem bylo omezení dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, které vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Ceny rostly také na trzích ve Velké Británii a v Severní Americe.

Redukce povolenek

V loňském roce unijní zákonodárci pracovali na reformě systému, která je součástí snahy EU o zpřísnění klimatické politiky. Odsouhlasili proto snížení počtu povolenek v systému, což také přispělo k růstu cen. „Všechny oči se budou upírat k implementaci této legislativy v roce 2023 a masivní jednorázové snížení povolenek je naplánováno na rok 2024,“ uvedli analytici společnosti Refinitiv.

Na druhé straně budou vydány dodatečné povolenky na financování plánu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti Unie na ruských dodávkách. V rámci plánu budou prodány dodatečné emisní povolenky, takto získané peníze mají pomoci s jeho financováním. Důležité pro vývoj cen povolenek budou podle analytiků ceny plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 9 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026
Načítání...