Emisní povolenky v EU rekordně zdražily. Poprvé padla hranice sto eur za tunu

Cena emisních povolenek v Evropské unii se vyšplhala na rekordních 100 eur (zhruba 2400 korun) za tunu. Informovala o tom agentura Reuters. Poptávku zvyšuje předpověď chladnějšího počasí a také očekávaná nižší produkce větrných elektráren. Rekordní ceny emisních povolenek zvýší náklady v průmyslu, což zdraží elektřinu či teplo, míní experti. K růstu cen přispívají spekulace na trzích i přísnější unijní politika ochrany klimatu.

Cena hlavního termínového kontraktu na povolenky v úterý vystoupila až na rekordních 100,70 eura za tunu, uvedla agentura Reuters. 

Chladnější teploty v kombinaci s nižší rychlostí větru podle obchodníků znamenají, že bude pravděpodobně vyšší poptávka po elektřině z evropských elektráren na fosilní paliva. Ty musejí nakupovat povolenky, aby pokryly objem emisí, které vypouštějí.

Teploty v severní Evropě se podle aktuální předpovědi příští týden dostanou pod sezonní průměry, upozornil obchodník firmy Vertis Gregory Idil. To by podle něj mohlo podnítit energetické společnosti ke zvýšené snaze zajistit si dostatek povolenek.

Další růst cen energií

Od začátku roku ceny povolenek stouply téměř o pětinu. K růstu cen přispívá mimo jiné přísnější unijní politika ochrany klimatu a burzovní spekulace na očekávané oživení evropského průmyslu. „Rostoucí cena povolenky odráží nárůst ambicí snižování emisí oxidu uhličitého v evropské směrnici, která je již ve formální části schvalovacího procesu,“ řekl předseda Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.

Nákup povolenek podle něj je v současné době v případě uhelných tepláren už významným nákladem na výrobu tepla. „Růst ceny povolenky se tak bude promítat do cen tepla. Drahá povolenka bude také zvyšovat ceny elektřiny a tím i náklady na bydlení a poškozovat konkurenceschopnost evropského průmyslu v mezinárodní konkurenci,“ podotkl šéf sdružení.

Na zvýšení nákladů průmyslových výrobců v případě zdražování povolenek a jejich následný vliv na ceny elektřiny upozornil v předchozích dnech také analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Podle něj je vývoj důsledkem spekulací na trhu a unijní politiky.

Evropský systém obchodování s emisemi ETS je jedním z hlavních nástrojů zemí sedmadvacítky ke snižování emisí skleníkových plynů. Stanovuje limity celkového množství skleníkových plynů, které mohou vypouštět sektory v jeho působnosti, a zároveň umožňuje podnikům získat nebo zakoupit emisní povolenky, s nimiž lze podle potřeby obchodovat. Když se cena povolenek zvyšuje, roste i motivace firem snažit se omezovat emise.

EU ETS, který byl spuštěn v roce 2005, je největším světovým trhem pro obchodování s emisemi. Jeho hodnota loni činila zhruba 751 miliard eur (přibližně 17,8 bilionu korun), meziročně se zvýšila o deset procent, a ceny emisních povolenek v systému stouply o polovinu na 80 eur (asi 1900 korun) za tunu.

Hlavním důvodem bylo omezení dodávek zemního plynu z Ruska v souvislosti s válkou na Ukrajině, které vedlo k nárůstu výroby energie z uhlí. Ta vytváří dvojnásobné množství emisí oxidu uhličitého než produkce z plynu, takže vyžaduje více emisních povolenek. Ceny rostly také na trzích ve Velké Británii a v Severní Americe.

Redukce povolenek

V loňském roce unijní zákonodárci pracovali na reformě systému, která je součástí snahy EU o zpřísnění klimatické politiky. Odsouhlasili proto snížení počtu povolenek v systému, což také přispělo k růstu cen. „Všechny oči se budou upírat k implementaci této legislativy v roce 2023 a masivní jednorázové snížení povolenek je naplánováno na rok 2024,“ uvedli analytici společnosti Refinitiv.

Na druhé straně budou vydány dodatečné povolenky na financování plánu REPowerEU, jehož cílem je snížení závislosti Unie na ruských dodávkách. V rámci plánu budou prodány dodatečné emisní povolenky, takto získané peníze mají pomoci s jeho financováním. Důležité pro vývoj cen povolenek budou podle analytiků ceny plynu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pozastavil nový balík protiruských sankcí

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým pozastavuje uplatňování nového rozsáhlého balíku sankcí namířených proti ruské ekonomice. Kongresu sdělil, že je to v „národním zájmu Spojených států“, píše agentura AP. Nové sankce pozastavil jen krátce předtím, než měly vejít v platnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že americký výpadek v sankcích jen povzbuzuje Putina k dalším útokům. Rozhodnutí kritizují i někteří američtí politici.
05:10Aktualizovánopřed 4 mminutami

Izraelci Palestincům narušují klíčovou sklizeň oliv

Sklizeň oliv ve středomoří je právě na vrcholu. Na palestinských územích sady tohoto ovoce živí celé rozvětvené rodiny, protože jsou jediným zdrojem příjmů. Letošní sezonu ale zásadně v Gaze i na Západním břehu ovlivňují síly z Izraele – ať už armáda, nebo skupiny radikálních osadníků. Posíleni podporou vlády izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jsou osadníci letos agresivnější. V pátek, stejně jako už několikrát v posledních týdnech skončilo několik lidí po jejich řádění v nemocnici.
před 3 hhodinami

VideoEvropa je rozdělená, říká k emisním povolenkám Nerudová. Pokorná Jermanová mluví o rozcestí

Evropské instituce mají hledat řešení, jak omezit prudké výkyvy emisních povolenek, prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO). Systém vyvolává mezi unijními státy silný nesoulad. I proto Česko s dalšími členy V4 tlačilo na zdržení nástupu ETS 2. Několik zemí nakonec prosadilo přezkoumání ze strany Evropské komise. Evropa je rozdělená, míní europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), na země, které v dekarbonizaci běží rychleji (...) a na země (...), které podle ní mají s dekarbonizací problém. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) souhlasila s tím, že „Evropa je na rozcestí“. Za „výbušnější“ téma považuje víceletý finanční rámec. Ten by měl začít platit od roku 2028, vyjednávání podle ní nebude jednoduché. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 4 hhodinami

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 16 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
včera v 13:08‌‌

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
včera v 06:00‌‌

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.