Globální oteplování strana 4 z 5

Současná suchá epizoda, kterou Česko prochází od roku 2015 a stále nekončí, je nejhorší za posledních 500 let. Vyplývá to z údajů shromážděných týmem vědců z projektu InterSucho. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně zahrnuli do výpočtů nejen úhrn srážek, ale i výpar. I kdyby totiž padaly průměrné srážky, kvůli vyšším průměrným teplotám než v minulosti se více vody z krajiny odpaří.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

Je čas sklizně, ale hrozny mnoha australských pěstitelů teď hnijí na vinicích. Mohou za to požáry, které upozornily, jak je australský vinařský průmysl s ročním obratem šest miliard australských dolarů (90 miliard Kč) ohrožen změnami klimatu. Píše o tom list Financial Times.

Velká Británie zažila nejdeštivější únor za víc než dvě stě let. Už od podzimu sužují zemi povodně a bouře, při kterých zemřeli tři lidé. Opozice kritizuje premiéra Borise Johnsona, že se chová jako premiér na poloviční úvazek. Johnson nyní poprvé zamířil za oběťmi záplav. Zasaženým oblastem slíbil, že vláda zdvojnásobí pomoc na protipovodňová opatření v přepočtu na 146 miliard korun.

Evropská komise schválila takzvaný klimatický zákon, který má Unii do roku 2050 dovést k uhlíkové neutralitě. Píše to agentura Reuters. K přijetí legislativy je nutný souhlas europarlamentu a členských států. U části zemí se očekává odpor, jelikož zákon dává Komisi možnost rozhodovat o případných úpravách krátkodobých klimatických cílů EU bez přímého souhlasu států.

NASA na satelitních snímcích zachytila masivní úbytek ledovců na Antarktidě. Tání připisuje rekordním teplotám, které byly v oblasti naměřeny. Na kontinentě tak prý ubývá přes dva a půl centimetru ledu za den. Zatímco první fotka je ze čtvrtého února, druhá vznikla o devět dní později. Snímky tak od sebe dělí jen devět dní.

Šéf společnosti Amazon Jeff Bezos jde naplno do boje se změnami klimatu. Na zlepšení situace přispěje nejbohatší muž světa astronomickou částkou deset miliard dolarů, v přepočtu 229 miliard korun, do fondu s názvem Bezos Earth Fund. O peníze budou moci od léta žádat vědci, aktivisté a nevládní organizace, které se snaží o ochranu přírody.

Ještě před několika týdny australský premiér Scott Morrison tvrdil, že za požáry, které už spálily půdu o ploše Bulharska, nemůže globální oteplování. Nyní poprvé uznal, že změny klimatu jsou skutečné a že se jim země musí přizpůsobit. Tým klimatologů přitom tvrdí, že to, co teď kontinent prožívá, čeká i další státy.

V centru Sydney vyrostl vánoční strom vytvořený z ohořelých větví stromů, které padly za oběť mohutným lesním požárům. Stromek „zdobí“ sežehnuté jízdní kolo a další spálené předměty upozorňující na přírodní katastrofu, k níž podle řady lidí přispělo globální oteplování. V úterý Austrálie zaznamenala svůj vůbec nejteplejší den v historii měření.

Kvůli nejhoršímu suchu za poslední desetiletí se zmenšily Viktoriiny vodopády na hranici Zambie a Zimbabwe oproti normálnímu stavu na pouhý potůček. Upozornila na to agentura Reuters. Místní se obávají, že pokud změny klimatu povedou k častějším suchům, přijde region o jednu z hlavních turistických atrakcí, kterou ročně navštíví asi milion lidí.

Severně od Sydney hasiči bojují s rozsáhlými požáry. Největší město v Austrálii zahalil hustý dým, který dusí obyvatele. Ve státě Nový Jižní Wales napočítali podle stanice BBC až sto ohnisek. Hoří i ve státech Viktorie, Jižní Austrálie a Queensland. K rychlému šíření plamenů pomáhá čtyřicetistupňové vedro, vítr a sucho. Od října zemřelo šest lidí, zničeno bylo na sedm set domů.

Sucho vnímá jako problém 87 procent Čechů, přičemž tři roky zpátky to bylo „jen“ 76 procent. Životnímu prostředí chtějí úsporou vody pomoci nejčastěji mladší lidé a vysokoškoláci. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes tisíc lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Washington už o tom informoval OSN. Proces bude trvat rok. Signatáři se v dokumentu zavázali, že výrazně omezí ve svých zemích emise. Spojené státy jsou vůbec první zemí, která od smlouvy odstupuje. Trump chce z USA udělat energetickou supervelmoc a dohoda mu v tom podle jeho slov bránila. Prezidentův krok vzbudil vlnu kritiky po celém světě.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN během summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Thajsku rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování.

V newyorském sídle OSN začal klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres. Při zahájení prohlásil, že když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Na konferenci promluvila i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala za jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu.

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na západě Islandu odhalili pamětní desku, která připomíná ledovec Okjökull. Ten se v důsledku změn klimatu ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Islanďané chtěli akcí upozornit na důsledky oteplování planety a vyzvat svět k aktivitě. Podle vědců hrozí, že stejný osud jako Okjökull potká i všechny ostatní ledovce na ostrově.

Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Radnice indického města Čennaí učinila bezprecedentní krok, když 19. června vyhlásila „den nula“ – tedy den, kdy sedmimilionové metropoli došla voda. Sezonní deště zatím obyvatele nezachránily, a tak jim vodu vozí každý den vlak. Lidé si však stěžují, že přídělový systém je nedostačující. Odborníci varují, že jde pouze o dočasné řešení problému, který se do budoucna může týkat velké části země.