Globální oteplování strana 4 z 5

Severně od Sydney hasiči bojují s rozsáhlými požáry. Největší město v Austrálii zahalil hustý dým, který dusí obyvatele. Ve státě Nový Jižní Wales napočítali podle stanice BBC až sto ohnisek. Hoří i ve státech Viktorie, Jižní Austrálie a Queensland. K rychlému šíření plamenů pomáhá čtyřicetistupňové vedro, vítr a sucho. Od října zemřelo šest lidí, zničeno bylo na sedm set domů.

Sucho vnímá jako problém 87 procent Čechů, přičemž tři roky zpátky to bylo „jen“ 76 procent. Životnímu prostředí chtějí úsporou vody pomoci nejčastěji mladší lidé a vysokoškoláci. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes tisíc lidí.

Druhý největší ledový příkrov na světě je čím dál méně stabilní a trhá se. Vědci došli k alarmujícímu závěru na základě pozorování za pomoci dronů, jež uskutečnili v Grónsku. Panují obavy, že v důsledku tání ledovce dojde ke zvednutí globální mořské hladiny.

Generální tajemník OSN António Guterres na úvod 25. konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu vyzval účastnické země, aby nevzdávaly boj proti klimatickým změnám. Připomněl přitom, že nejnovější vědecké údaje ukazují, že množství skleníkových plynů, které jsou podle většiny odborníků odpovědné za globální oteplování, dosáhlo rekordní úrovně. Konference potrvá do 13. prosince. Koná se pod heslem Time for action, které zdůrazňuje, že je čas jednat.

Změny klimatu donutily grónskou vládu k rozhodnutí vybudovat nové hlavní mezinárodní letiště. To stávající do pěti let přestane odbavovat civilní lety. Pod startovací a přistávací dráhou totiž stále výrazněji taje věčně zmrzlá půda.

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila proces odstoupení od Pařížské klimatické dohody z roku 2015. Washington už o tom informoval OSN. Proces bude trvat rok. Signatáři se v dokumentu zavázali, že výrazně omezí ve svých zemích emise. Spojené státy jsou vůbec první zemí, která od smlouvy odstupuje. Trump chce z USA udělat energetickou supervelmoc a dohoda mu v tom podle jeho slov bránila. Prezidentův krok vzbudil vlnu kritiky po celém světě.

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval asijské státy, aby ukončily svou závislost na uhlí. Země v regionu jsou podle něj jedny z nejvíce ohrožených globálním oteplováním, a měly by tak být v první linii při boji za jeho zmírnění. Šéf OSN během summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Thajsku rovněž prohlásil, že klimatická změna je „určující otázkou naší doby“.

Pokusy řídit počasí mohly zásadně ovlivnit klima ve světě, míní Radovan Dluhy-Smit z katedry rozvojových a environmentálních studií Univerzity Palackého v Olomouci. V komentáři nabízí jiný pohled na globální oteplování.

V newyorském sídle OSN začal klimatický summit, který svolal generální tajemník OSN António Guterres. Při zahájení prohlásil, že když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Na konferenci promluvila i mladá švédská aktivistka Greta Thunbergová, která světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala za jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu.

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na západě Islandu odhalili pamětní desku, která připomíná ledovec Okjökull. Ten se v důsledku změn klimatu ztenčil natolik, že v roce 2014 jako první na ostrově zanikl. Islanďané chtěli akcí upozornit na důsledky oteplování planety a vyzvat svět k aktivitě. Podle vědců hrozí, že stejný osud jako Okjökull potká i všechny ostatní ledovce na ostrově.

Etiopie zřejmě drží rekord v počtu vysázených stromů za jeden den. Obyvatelé východoafrického státu jich vysadili víc než 353 milionů. Akce je součástí vládního programu, který podporují mezinárodní agentury OSN a ekologické organizace. Vládní zaměstnanci dostali kvůli sázení stromů volno. Zemi v posledních letech trápí sucha.

Světový fond na ochranu přírody (WWF) před pátečním zahájením zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) v Ženevě upozornil, že klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému. Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje WWF.

Radnice indického města Čennaí učinila bezprecedentní krok, když 19. června vyhlásila „den nula“ – tedy den, kdy sedmimilionové metropoli došla voda. Sezonní deště zatím obyvatele nezachránily, a tak jim vodu vozí každý den vlak. Lidé si však stěžují, že přídělový systém je nedostačující. Odborníci varují, že jde pouze o dočasné řešení problému, který se do budoucna může týkat velké části země.

Požáry na Sibiři už zachvátily území o velikosti Belgie. V plamenech se podle úřadů ocitlo 3,2 milionu hektarů lesních porostů, hlavně v nedostupných oblastech Jakutska, Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Kouř dusí celá města, přinutil četná letiště v oblasti ke změnám letových plánů a lidé si stěžují na zdravotní potíže. Dým pocítili i obyvatelé kazašské metropole. Ekologové se obávají dlouhodobých dopadů včetně rychlejšího tání arktického ledu.

Rychlost a míra nynějšího globálního oteplování přesahují jakýkoliv podobný případ za posledních 2000 let, tvrdí vědci. Slavné historické události, jako malá doba ledová, se podle nich nedají srovnat s mírou oteplování, které jsme svědky v posledním století. Výzkum ukazuje, že argumenty, jež používají takzvaní klimaskeptici, už nadále nejsou platné, napsal zpravodajský server BBC.

Nová studie švýcarských vědců spočítala, jak by bylo možné odvrátit hrozbu klimatické katastrofy, která souvisí s oteplováním naší planety. Podle nich je potřeba co nejrychleji zalesnit území odpovídající velikostí Spojeným státům. Zároveň je nutné pokračovat ve snižování emisí oxidu uhličitého.

Přírodní požáry v arktickém regionu vychrlily v červnu do ovzduší padesát megatun oxidu uhličitého. Například Švédsko takové množství vyprodukuje za rok. Plameny na obrovských rozlohách jsou na severní polokouli obvyklé, letos se ale vymykají intenzitou, uvedla Světová meteorologická organizace.

Indii rychle docházejí zásoby vody. V zemi vysychají studny, podzemní zásoby i vodní plochy. Podle expertů má druhá nejpočetnější země světa jen několik let na řešení problému a v sázce jsou životy stovek milionů lidí. Experti varují před blížícím se „klimatickým apartheidem“.

Šéfové diplomacií států Arktické rady se poprvé v historii neshodli na společném prohlášení. Podle delegátů Spojené státy odmítly zmínku o změnách klimatu, které většina členských zemí považuje za klíčový problém. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve finském Rovaniemi vyjádřil znepokojení nad „agresivními“ aktivitami Ruska a Číny v Arktidě.

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Americká kosmická agentura NASA oznámila, že ledovec Jakobshavn v Grónsku přestal ustupovat, naopak se v posledních letech zvětšuje. Informoval o tom odborný časopis Nature Geoscience. Může za to zřejmě cyklické ochlazení mořské vody v jeho okolí.

Klimatické změny se projevují i v asijských pohořích Hindúkuš a Himálaj, podle souhrnné zprávy stovek vědců a akademiků roztaje kvůli globálnímu oteplování do konce století nejméně třetina místních ledovců, což vážně ovlivní životy dvou miliard lidí. Pozvolné tání vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu doprovází i zvláštní fenomén – odkrývání těl zemřelých horolezců. Pokud dojde k jejich úplnému odkrytí, budou muset být z místa přesunuta.

Ruské úřady vyhlásily nouzový stav na souostroví Nová země v Severním ledovém oceánu kvůli velkému množství ledních medvědů, kteří se objevili v obydlených oblastech. Zvířatům se už několikrát podařilo dostat do obytných i veřejných budov a došlo také k několika útokům, píše server BBC News.