Sucho vnímá jako problém 87 procent Čechů, přičemž tři roky zpátky to bylo „jen“ 76 procent. Životnímu prostředí chtějí úsporou vody pomoci nejčastěji mladší lidé a vysokoškoláci. Vyplývá to z listopadového průzkumu firmy Ipsos, kterého se zúčastnilo přes tisíc lidí.
Místo koupele sprcha. Devět z deseti Čechů má strach ze sucha, ukázal průzkum
Nedostatku vody se Češi obávají stále více. Většina lidí se tedy vodou snaží šetřit. Jako hlavní důvod pro šetření vodou ale většina lidí – 71 procent – stále uvádí úsporu peněz.
„Nicméně přibylo lidí, kteří chtějí pomoci životnímu prostředí – ze 44 na 56 procent – i těch, kteří se obávají nedostatku vody – z 26 na 46 procent,“ uvedl k výsledkům ředitel výzkumu Ipsos Tomáš Macků.
Méně balené vody
Dotázaní, kteří chtějí vodou šetřit, se nejčastěji snaží snížit spotřebu vody tím, že se místo koupání ve vaně sprchují. Tento způsob úspory volí tři čtvrtiny lidí. Tři pětiny účastníků průzkumu pak využívají takzvané eco programy domácích spotřebičů nebo úsporné záchody. Lidé také méně používají balenou vodu nebo se snaží více využívat „dešťovku“.
„Velmi pozitivní je, že dramaticky ubývá těch, kteří jako důvod, proč nešetří vodou, uvádí, že o tom nikdy nepřemýšleli,“ uvedl zakladatel projektu Voda základ života Jiří Hauptmann. Zatímco v roce 2016 to podle něj uváděly dvě pětiny Čechů, letos už jenom zhruba pětina lidí řekla, že o šetření vodou nepřemýšlí. „Stále stejný počet, tedy 21 procent lidí, má ale pocit, že šetřením vodou neušetří peníze,“ dodal.
Podle informací portálu InterSucho z konce listopadu přetrvává hlavně v Čechách i přes vlhký listopad velké zemědělské sucho, tedy sucho v půdě do hloubky jednoho metru.
Neblahá situace zaměstnává české politiky
Sucho je v posledních letech velkým tématem i pro vládu a ministerstva životního prostředí a zemědělství. Kromě samotného vysychání přírody řeší problémy s návaznými škodami, které představuje například u suchem oslabených stromů rozšíření škodlivého hmyzu – kůrovce. Stát kvůli suchu třeba připravuje nové přehrady a další opatření.
Loňský rok byl podle údajů z pražského Klementina nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota za rok 2018 dosáhla 12,8 stupně, což je o 3,2 stupně více než průměr mezi lety 1775 a 2014, tedy za více než dvě století.