Africká příroda bez krále zvířat. Lvů dramaticky ubylo, může za to člověk i změna klimatu

9 minut
Horizont ČT24: Lví populace v Africe se rychle tenčí
Zdroj: ČT24

Ochránci zvířat upozorňují na dramatické zmenšování populace lvů. Vlivem lidské činnosti a klimatické změny přichází takzvaný král zvířat o své přirozené prostředí i zdroje potravy. Často lvy hubí také farmáři, kteří se snaží bránit svá stáda. Světový den lvů, který připadá na 10. srpen, má přitáhnout k problému pozornost.

Ještě před sto lety se na afrických pláních vyhřívalo asi dvě stě tisíc lvů, teď jich zbyla zhruba desetina. „Biotop, který tato zvířata obývala, se zmenšil. Po celé Africe ztratili devadesát procent území. Ve dvaceti šesti zemích na kontinentu se lvi vůbec nenacházejí,“ upozornil ochránce přírody David Mascall.

Ekosystém lvům ubírá lidská činnost – hlavně zemědělství a budování infrastruktury. Negativní dopady má však i změna klimatu a s ní související lesní požáry a sucho.

Hladovějící lvi

Lvi kvůli tomu mají k dispozici mnohem menší území, na kterém mohou lovit. „Pro lvy a další predátory je výhodné, pokud naroste pěkná dlouhá tráva. Teď, když ale málo prší, taková nevyrostla. A i když se kořist může přesunout do jiné oblasti, predátoři jsou znevýhodněni,“ vysvětluje Mascall.

Hlad pak žene lvy do obydlených oblastí, kde často napadají stáda dobytka, na kterých jsou obyvatelé mnohdy existenčně závislí. „Je to opravdu problém. Každoročně tady lvi žerou dobytek, hyeny ovce, hadi zase někdy sežerou kozy, když pijí vodu v řece,“ stěžuje si pastevec John Ngula.

Lvíčata
Zdroj: Jon Nazca/Reuters

I lidé se pak uchylují k radikálním krokům, kterými počet lvů dál snižují. Jen za květen jich v Keni, která momentálně eviduje zhruba 2500 jedinců, zabili až deset. „Nedostanou náhradu, takže si po určité době řeknou: Poslouchej, minulou noc jsem ztratil třicet stád ovcí. Buď budu čekat pět let, nebo koupím nějaký jed a nastražím ho. Anebo se dohodneme v rámci komunity a o problém se postaráme,“ podotkl Mascall.

Podle Jeffreyho Flockena z Mezinárodního fondu pro dobré životní podmínky zvířat jsou lvi doslova pod palbou. „Čelí ztrátě přirozeného prostředí a kořisti, odvetnému zabíjení kvůli konfliktům s lidmi a jsou ohroženi lovem trofejí,“ konstatoval Flocken.

Konfliktů s lidmi přibývá

Ohroženi ale nejsou pouze lvi. Afrika zažívá v poslední době nejhorší sucho za posledních čtyřicet let. Jen během druhého pololetí loňského roku kvůli němu uhynulo přes šest tisíc zvířat. Pastvin a úrodné půdy je čím dál méně a farmáři se často s volně žijícími zvířaty dělit nechtějí. „Změna klimatu má zejména tady v Keni velký dopad, i na naše národní parky. Eskalují kvůli tomu konflikty mezi lidmi a volně žijícími zvířaty,“ říká Mascall.

Šanci na záchranu některých živočichů – zejména lvů – mohou podle vědců představovat oplocené rezervace. Pomoct může i spolupráce s místním obyvatelstvem a důraz na rozvoj turistiky.

„Oplocené rezervace a jak se lidé mazlí s koťaty, to není ta nejlepší cesta. Lvy je potřeba chránit v přírodě. Když to nejde, tak mohou pomoci zoologické zahrady, ale v přírodě by se měla chránit tak, aby to zůstala divoká zvířata, ne z nich vytvářet mazlíčky a zvířata na hraní. Na prvním místě musí být ochrana zvířat a ta může byznysu i pomáhat,“ míní ředitel Zoo Dvůr Králové Přemysl Rabas.

Pomáhá také zapojit místní komunity a používat obojky. „Důležitá je samozřejmě osvěta, kompenzace pro místní farmáře, které velmi pomáhají,“ podotkl Rabas.

Už teď ale červený seznam Mezinárodního svazu ochrany přírody považuje lvy za ohrožený druh. Odborníci ale tvrdí, že je zařazení potřeba přehodnotit – v některých regionech jsou totiž tyto kočkovité šelmy před vyhynutím. Hrozí, že do budoucna bude lev žít pouze v klecích zoologických zahrad.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA a Ukrajina podepsaly klíčovou dohodu o nerostech

Spojené státy a Kyjev podepsaly historickou „dohodu o hospodářském partnerství“, která umožní Washingtonu přístup k ukrajinským vzácným nerostným surovinám a založení společného investičního fondu pro obnovu Ruskem napadené země. Informuje o tom CNN. Ujednání poskytne Američanům privilegovaný přístup k novým projektům zaměřeným na ukrajinské přírodní zdroje, včetně hliníku, grafitu, ropy a zemního plynu, píše Bloomberg. Kyjev by se mohl dočkat nových vojenských dodávek.
00:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Proměny USA za 100 dnů s Trumpem jsou výrazné, shodli se hosté Událostí, komentářů

Šéf Bílého domu Donald Trump má za sebou prvních sto dnů svého druhého prezidentského období. O tom, jak se to projevilo v ekonomice či v zahraniční politice, diskutovali v pořadu Události, komentáře za vládní strany poslanec Hayato Okamura (KDU-ČSL) a ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), za opozici pak poslanec Jiří Kobza (SPD) a pražský zastupitel a šéf Pirátů Zdeněk Hřib. ANO ani po několika dnech od pozvání svého zástupce do debaty neposlalo. Přítomni byli také amerikanistka z Metropolitní univerzity Praha Kateřina Březinová a investiční bankéř Ondřej Jonáš. Speciální vydání pořadu moderoval Martin Řezníček.
před 6 hhodinami

Mezinárodní soudní dvůr řeší izraelskou blokádu zboží pro Gazu

Zástupci Spojených států znovu podpořili Izrael, tentokrát u Mezinárodního soudního dvora, který se na popud OSN zabývá humanitární situací v Pásmu Gazy. Ta se rapidně zhoršila od března, kdy Jeruzalém přerušil dodávky zboží do palestinské enklávy. Izrael se blokádou snaží – zatím bezvýsledně – vytvořit tlak na teroristické hnutí Hamás, aby složilo zbraně a propustilo izraelská rukojmí.
před 9 hhodinami

Grónsko po americkém tlaku posiluje vztahy s Dánskem

V Grónsku bude tento týden americká delegace jednat o investičních příležitostech. Bílý dům chce strategický ostrov s bohatými nalezišti nerostných surovin připojit ke Spojeným státům. To ale tamní vláda odmítá. Po měsících rostoucího tlaku na vlastní nezávislost se nyní snaží ostrov posílit vztahy s Dánskem, ke kterému patří. To podtrhla i návštěva krále Frederika, který do Nuuku jezdí každoročně.
před 9 hhodinami

„Ještě jste nic neviděli.“ Trump promluvil o sto dnech v prezidentské funkci

Americký prezident Donald Trump vystoupil v Michiganu s projevem ke sto dnům ve funkci. Mluvil o tom, že země s ním vstupuje do „zlaté éry“, stejně jako o hospodářství, bezpečnosti nebo migraci, kterou podle něj nezvládal řešit jeho předchůdce Joe Biden s tehdejší viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Projev přišel ve chvíli, kdy Trumpova popularita podle průzkumů klesá, podotýkají média.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Identita občana měla výpadky. Způsobily potíže s on-line daňovým přiznáním

Služba Identita občana hlásila v posledních dnech chvilkové výpadky dostupnosti. V pondělí a úterý odpoledne se kvůli tomu nebylo možné jejím prostřednictvím přihlásit do portálu MOJE daně, přes který se podává elektronické daňové přiznání. Do půlnoci 29. dubna přijala Finanční správa celkem 2 240 564 přiznání, většina lidí je podává právě elektronicky. Lhůta pro podání daňového přiznání on-line končí už v pátek 2. května.
před 10 hhodinami

Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.
před 13 hhodinami

Půl století po pádu Saigonu si jizvy nesou Vietnam i USA

Před půl stoletím dobyli komunisté Saigon, čímž skončila vleklá vietnamská válka. Stát si událost připomněl vojenskou přehlídkou. Evakuovat se koncem dubna 1975 musely tisíce Američanů, jejichž země si kvůli brutálním praktikám poškodila pověst ve světě. Vietnamská společnost zůstává i po padesáti letech rozpolcená: část spojuje 30. duben s osvobozením, jiná mluví o „černém dni“. Ekonomicky Vietnam vzkvétá, jizvy však zůstávají – i v podobě statisíců tun nevybuchlých bomb.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...