Finanční kriminalita

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Přesvědčení o vlastních digitálních dovednostech může mladé Poláky činit vůči podvodům zranitelnějšími, nikoli odolnějšími. Nový průzkum ukazuje, že nejvyšší podíl finančních ztrát způsobených podvodníky vydávajícími se za státní instituce hlásí lidé ve věku od 25 do 34 let.

Policie zadržela zaměstnance České národní banky (ČNB), který podle kriminalistů kradl z banky peníze, a způsobil tak škodu za desítky milionů korun. Na policejním webu o tom v pátek informoval mluvčí Pavel Šváb. Zadržený muž pracoval v brněnské pobočce centrální banky. Rada ČNB kvůli případu nařídila mimořádný audit, sdělil ředitel odboru komunikace banky Jakub Holas.

Kauza střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) míří k Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), který začal v Lucemburku fungovat 1. června. Instituce by měla převzít všechny závažnější věci s dopadem na unijní rozpočet, na kterých státní zastupitelství začala pracovat po listopadu 2017. Jen v Česku půjde zhruba o šedesát trestních kauz. Serveru iRozhlas to sdělil český zástupce v úřadu Petr Klement.