Filozofická fakulta Univerzity Karlovy strana 2 z 4

U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek konal pietní průvod za oběti tragické střelby, při které zemřelo čtrnáct lidí. Akce s názvem Přenesení světla je první z řady aktivit Měsíce pro fakultu, které by měly vrátit univerzitní akademický život zpět na náměstí Jana Palacha.

Letní semestr začne na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 19. února, tedy podle původního harmonogramu. Výuka se bude odehrávat i v budově, kde útočil střelec. Nicméně po celou dobu zůstane zavřené čtvrté patro budovy, které útok nejvíc poškodil. Děkanka fakulty Eva Lehečková předpokládá, že kvůli opravám bude v novém semestru menší část výuky probíhat on-line nebo v náhradních prostorách.

Filozofická fakulta Univerzity Karlovy zrušila výuku do konce zimního semestru, tedy do 12. ledna. Zkouškové období se uskuteční podle harmonogramu akademického roku, atestace ale budou dobrovolné, stejně jako skládání státních závěrečných zkoušek. O detailech budou studenty vedoucí kateder informovat v příštím týdnu. Budova fakulty na náměstí Jana Palacha, v níž útočník minulý týden zastřelil čtrnáct lidí, zůstane uzavřena minimálně do konce ledna. Během ledna se na náměstí Jana Palacha také uskuteční iniciativa nazvaná Měsíc pro fakultu.

Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) zůstane uzavřena minimálně do konce ledna. Informace o organizaci akademického roku na FF UK by měli zaměstnanci a studenti dostat nejpozději v pátek, uvedla po jednání s děkany všech fakult univerzity rektorka Milena Králíčková. Krizový štáb univerzity, který od úterý zasedá kvůli útoku z minulého týdne, bude dle rektorky jednat i v pátek. Králíčková věří, že na zbylých fakultách se dodrží původní studijní harmonogramy. Postup policie při střelbě na FF UK prověří vnitřní policejní kontrola, řekl Deníku N mluvčí prezidia Ondřej Moravčík.

Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (FF UK), sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly i v úterý uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny. Na obou pietních místech jsou i vzkazy či fotografie.

Na pietních místech v centru Prahy věnovaných obětem čtvrteční tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se i na první svátek vánoční scházeli lidé, kteří přicházeli uctít památku obětí. U budovy Karolina na Ovocném trhu se shromáždily tisíce svíček, lidé tam pokládali i květiny či vzkazy. Svíčky a květiny pokrývají i schody budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokračují také sbírky na pomoc pozůstalým a přeživším, dosud se v nich vybralo téměř 49 milionů korun.

Oba byli ve čtvrtek v práci, oba se dostali k Filozofické fakultě Univerzity Karlovy jako jedni z prvních. Policisté Nela Musálková i Radomír Bohuslávek dostali od operačního důstojníka totožné základní informace – jedná se o zásah proti ozbrojenému muži.

Ve společnosti je mnoho mladých lidí psychicky rozhozených, na čemž se podepsaly události kolem covidu, ale i rodina a stav společnosti obecně, míní kněz, teolog a filozof Tomáš Halík. V pořadu Události, komentáře podotkl, že pokud člověku schází jakási vnitřní imunita, může propuknout skryté zlo, které v mnohých lidech je. Předseda Ústavního soudu Josef Baxa prohlásil, že jde o příznak toho, v jakém stavu se společnost nachází. Vidí také problém například v neodpovědnosti za to, co se sdílí na sociálních sítích. Halík a Baxa se v debatě sešli po tragické střelbě na pražské filozofické fakultě.

Přibývá očitých svědectví střelby na Filozofické fakultě UK. Mnozí lidé popisují, jak těžké bylo pochopit skutečnost toho, co se děje. Veřejnost se také postupně dozvídá první jména obětí. Jsou mezi nimi studenti i pedagogové. Lidé vyjadřují svůj šok a otřesení.

Policejní prezident Martin Vondrášek na podvečerní tiskové konferenci oznámil, že policisté se krátce po čtvrtečním poledni dozvěděli, že z obce Hostouň na Kladensku odjel do Prahy čtyřiadvacetiletý mladík s tím, že si chce vzít život. Před 13. hodinou byla v Hostouni objevena mrtvola otce podezřelého. Policisté rovněž rychle zjistili, že mladík je studentem pražské filozofické fakulty a že má přednášku v budově v Celetné ulici. Střelba se ale nakonec odehrála v jiném objektu filozofické fakulty v centru Prahy. Ohledání místa činu začalo po 18. hodině, budovu předtím prohledávali pyrotechnici.

Policie postupovala při zásahu proti střelci na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy velice rychle a naprosto logicky, shodli se bezpečnostní analytik Otakar Foltýn a bývalý operátor Útvaru rychlého nasazení Policie ČR (URNA) Martin Svozil. Ač je případ takto tragické střelby ve škole v Česku ojedinělý, postup pro podobné situace mají prý bezpečnostní složky důkladně naučený.

Policisté pracují s verzí, že střelec, který ve čtvrtek odpoledne v budově Filozofické fakulty v Praze zabil podle aktuálních informací z večera 14 lidí a 25 zranil, z toho deset těžce, by mohl být vrahem z Klánovického lesa. Tam minulý pátek zemřel muž a velmi malé dítě, policisté les v uplynulých dnech opakovaně prohledávali, bylo jich tam přes dvě stě včetně psovodů a jezdců na koních.

Čtvrteční útok střelce, který v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha v Praze zabil nejméně čtrnáct lidí, je nejtragičtější střelbou v Česku. V evropském kontextu jde o čtvrtou nejtragičtější střelbu za posledních patnáct let.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

Studentští aktivisté zahájili ve středu na pražském Klárově třídenní stávku za klima. Vysokoškoláci protestují na univerzitách celkem v pěti městech kvůli klimatické krizi, která se podle nich zhoršuje. Upozornit chtějí třeba na nespravedlnost a neudržitelnost současného společenského nastavení. Během zahájení představili své požadavky zástupci hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje. Po úvodních proslovech se studenti rozešli na jednotlivé fakulty, kde stávka probíhá.

Je nepravděpodobné, že by dívky, které bývalého poslance TOP 09 Dominika Feriho obvinily ze sexuálního napadení, tak učinily křivě. V pořadu Události, komentáře to uvedl prezident Unie státních zástupců Tomáš Foldyna. Podle poslankyně Barbory Urbanové (STAN) je česká společnost v současnosti částečně vnímavější vůči problematice znásilnění či domácího násilí, ale nepřisuzuje to pouze vlivu kauzy kolem Feriho.

„Náš pes štěkal a škrábal na dveře každou noc. Dělal to celé dny, tak jsem si sedl k němu, abych zjistil proč. Když začal znovu štěkat, vyfotil jsem s bleskem zadní dveře. Buďte venku velmi opatrní, protože tohle nevypadá normálně,“ tak začíná vlákno příspěvků na síti X.com uživatele Archesuchus, které doposud vidělo přes 40 milionů lidí. I když po přečtení dalších pár příspěvků je jasné, že se jedná o smyšlený příběh opravdu zručného modeláře, prvotní reakce přiměly autora se k fikci přiznat. Podobné příběhy baví a děsí internet prakticky od jeho vzniku. Množství z nich inspirovalo filmy i knihy, některé povídky zakořenily ve společnosti jako možná pravda.

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Vysoké školy, které jsou i podle ministerstva školství dlouhodobě podfinancované, mají příští rok dostat navíc alespoň 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu rozpočtu. Do budoucna by měla jejich situaci pomoci zlepšit chystaná změna způsobu financování. Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí uvedla vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.