Filozofická fakulta Univerzity Karlovy strana 3 z 4

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Šlo o nepolapitelnou osobnost, která o sobě říkala, že „snad trochu rozumí filmu“, přitom neformálně a neviditelně ovlivňovala ty nejznámější představitele české nové vlny. Filmová výtvarnice Ester Krumbachová za sebou nechala rozsáhlou pozůstalost dopisů, fotografií, polaroidů, básní, kreseb, kostýmních návrhů, esejů i amuletů, k nimž se dlouho nemohl nikdo dostat. Letos se však část jejího archivu objevila on-line. Co o ní její pozůstalost říká?

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Ve věku 89 let zemřel dlouholetý člen zpravodajství České televize Zdeněk Velíšek. Věnoval se především evropským záležitostem a hlavně Francii. Získal i francouzský Řád umění a literatury. Po sovětské okupaci v roce 1968 musel tehdejší redakci opustit a vrátil se až po sametové revoluci.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Kdy přesně během těhotenství se děti naučí poznat rodný jazyk? To je jedna z otázek, kterou chce zodpovědět tým odborníků z Psychologického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. Vědci zkoumají, jak se děti před narozením i poté, co přijdou na svět, učí vnímat řeč. A matkám také radí, aby s ratolestmi mluvily co nejdříve.

Do předvolební Superdebaty pozvala Česká televize osm předsedů stran, hnutí a koalic. Moderátorka Světlana Witowská s volebními lídry probere témata hýbající Českem, rozdělená do tří tematických bloků. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim také bude otázky pokládat umělá inteligence. Dvouhodinovou diskusi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy odvysílají přímým přenosem ČT1 a ČT24 ve středu 6. října v osm večer.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.

Přesně před osmdesáti lety zatklo gestapo podplukovníka Josefa Balabána. Ten byl vůdčí postavou odbojové zpravodajsko-sabotážní skupiny Tři králové, která svými činy dováděla německou tajnou policii k zuřivosti. Z odbojářů byl nejstarší a dalo by se říct, že celou skupinu vedl. Za přezdívkami dalších dvou králů se skrývali podplukovník Josef Mašín a štábní kapitán Václav Morávek. I ty v následujících měsících nacisté zavraždili.

Jen co se trochu utišily kulturní války kolem sochy maršála Koněva, Mariánského sloupu a nejnověji Marie Terezie, je zde další spor o novou instalaci sochy česko-rakouského vojevůdce Josefa Václava Radeckého. Rodák ze středočeské Třebnice je známý jako vítěz nad Napoleonem v bitvě u Lipska, ale také jako potlačovatel italské národně osvobozenecké revoluce po roce 1848. Na to, kdo byl vlastně maršál Radecký, se pokouší v pořadu Reportéři ČT najít odpovědi David Vondráček.

Prodloužil bych víkend na tři dny a zkrátil výuku na čtyři dny v týdnu – konstatuje s jistou nadsázkou prezident Asociace základních škol Michal Černý. Nikdo mimo školství si totiž podle něho neumí představit, jak je většina učitelů, dětí i rodičů ve skutečnosti vyčerpána. V březnu to bude už rok, co školy žijí v režimu, který jim nadiktovala pandemie. Jak velké dopady bude tohle vše mít na školy, až se do nich žáci opět vrátí, a budou vůbec ještě takové, jaké byly? Co jim covid vzal a co naopak dal, bilancuje za základní školy prezident asociace Černý a za ty střední předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová.

Výstavba Vysoké asuánské přehrady na řece Nil byla jedním z nejsledovanějších vodních děl ve 20. století. Jejím cílem bylo zabránit povodním a zajistit Egyptu vodu a energii. Budování vodního kolosu se nicméně nevyhnula ani politika. Přehradu totiž Egypťanům místo OSN pomáhal stavět tehdejší Sovětský svaz. Muselo být navíc přemístěno značné množství cenných starověkých památek, například obří sochy v Abú Simbelu. Přehrada byla slavnostně otevřena před 50 lety, 15. ledna 1971.

Literární historička Marie Rút Křížková se zásadní měrou zasloužila o vydání díla básníka Jiřího Ortena. Žena, jež se mimo jiné věnovala literární tvorbě v terezínském ghettu, za minulého režimu rovněž působila jako mluvčí Charty 77, a to od února 1983 do ledna 1984. Literární historička zemřela v pátek ve věku 84 let, smrt potvrdila její dcera Dagmar Křížková.

Ministerstvo školství by mělo připravovat změny ve vzdělávání handicapovaných dětí společně s odborníky a na základně jasných dat. Návrh úprav, které by měly omezit využití asistentů pedagoga jen pro děti s některými handicapy, s experty nekonzultovalo. Novela by podle nich školám i dětem uškodila.

Zdeňka Varhulíková se chtěla stát učitelkou. Nacisté ale uzavřeli na podzim 1939 vysoké školy a nemohla tak dokončit potřebné studium na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Místo toho se ale zapojila do odboje a pašovala z muniční továrny náboje. Gestapo ji ale při jednom zátahu zatklo a u soudu v Drážďanech pak dostala za svůj boj proti nacismu nejvyšší trest. Téměř po 80 letech historička Pavla Plachá objevila a publikovala v plném znění její dopisy na rozloučenou.