Filozofická fakulta Univerzity Karlovy strana 3 z 5

Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.

Vysoké školy, které jsou i podle ministerstva školství dlouhodobě podfinancované, mají příští rok dostat navíc alespoň 1,3 miliardy korun proti původnímu návrhu rozpočtu. Do budoucna by měla jejich situaci pomoci zlepšit chystaná změna způsobu financování. Na senátním veřejném slyšení, jehož tématem byly problémy financování vysokého školství v ČR, to v pondělí uvedla vrchní ředitelka ministerské sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová.

Dva vědci z Masarykovy univerzity získali od Evropské výzkumné rady prestižní granty 1,5 milionu eur (36 milionů korun). Zaměří se na výzkum ve vývojové a strukturní biologii. ERC Starting Grant ve stejné výši míří také na Univerzitu Karlovu na výzkum dětského čtení. Brněnská a pražská univerzita o úspěchu informovaly v tiskových zprávách.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Frustrace ze sociálně-ekonomické situace, inflace a rostoucí kriminality v Chile zemi obrací doprava, což dokazuje i překvapivé vítězství krajně pravicové Republikánské strany (PLR) v květnových volbách do Ústavodárného shromáždění. Na PLR, jejíž členové se netají obdivem vlády Augusta Pinocheta, nyní bude, aby připravila novou ústavu, o které Chilané rozhodnou v prosincovém referendu. Její podoba může být tak zcela odlišná od progresivního návrhu, který v září voliči většinově odmítli.

Dva ze tří kandidátů prezidenta Petra Pavla na ústavní soudce nezískali podporu senátního ústavně-právního výboru. Podpořil pouze profesora ústavního práva Jana Wintra, nikoli bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu ani někdejší prezidentku Soudcovské unie Danielu Zemanovou. Neznamená to ale, že by prezident již musel hledat náhradní kandidáty. Rozhodne senátní plénum příští týden, předtím ještě nominace projedná výbor pro lidská práva.

Zástupci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze odhalili ve čtvrtek pamětní desku dlouholeté vězeňkyně komunistického režimu Růženy Vackové. Rodačka z Velkého Meziříčí byla druhou profesorkou v historii Univerzity Karlovy, v 50. letech byla odsouzena ve velkém politickém procesu a ve vězení strávila skoro 16 let. Deska je k vidění na hlavní budově fakulty. Je připomínkou toho, že máme odpovědnost svědčit o důležitosti poznávání a svobodné debaty, a to i za cenu obětí, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) bude o navýšení rozpočtu vysokých škol v úterý mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), ve středu by měla záležitost projednat vláda, řekl ministr po jednání se zástupci škol. Zdaleka však nestačí jen opatření ze strany státu, upozornil. Spolupracovat podle něj musí i samy vysoké školy. Do úterního protestu proti podfinancování humanitních a společenskovědních oborů se zapojí devět vysokých škol. Univerzita Palackého v Olomouci vedle přednášek a shromáždění uspořádá hodinovou výstražnou stávku. Podle dokumentu resortu by se měl rozpočet univerzit letos mimořádně navýšit o zhruba 900 milionů korun.

Senát a sněmovna se opět připojily ke kampani, která připomíná násilné potlačení tibetského povstání čínským režimem v roce 1959, a vyvěsily v pátek na svých budovách tibetskou vlajku. Pro předsedu horní parlamentní komory Miloše Vystrčila (ODS) je tato vlajka symbolem podpory všech, kteří chtějí žít ve svobodě, a podle předsedy senátního školského výboru Jiřího Růžičky (za TOP 09) je navíc v kontextu rusko-ukrajinské války upozorňování na porušování lidských práv obzvláště aktuální. Na protest proti bezpráví vyvěsily vlajku tibetské exilové vlády i další státní a městské instituce, mimo jiné ministerstvo kultury nebo pražský magistrát. Lidé také protestovali před čínskou ambasádou.

Bezmála dva tisíce podpisů je pod peticí humanitních fakult za vyšší platy jejich akademiků. Situaci začalo řešit ministerstvo školství a zřídilo pracovní skupinu, do které však podle asociace filozofických fakult nebyli přizváni jejich zástupci. Akademici nyní zvažují stávku.

Šlo o nepolapitelnou osobnost, která o sobě říkala, že „snad trochu rozumí filmu“, přitom neformálně a neviditelně ovlivňovala ty nejznámější představitele české nové vlny. Filmová výtvarnice Ester Krumbachová za sebou nechala rozsáhlou pozůstalost dopisů, fotografií, polaroidů, básní, kreseb, kostýmních návrhů, esejů i amuletů, k nimž se dlouho nemohl nikdo dostat. Letos se však část jejího archivu objevila on-line. Co o ní její pozůstalost říká?

Mezinárodní den archeologie je oslavou archeologie a nadšení z objevování. Každoročně třetí sobotu v říjnu nabízejí archeologické organizace napříč celým světem speciální program. Může mít podobu archeologického festivalu pro rodiny, návštěvy archeologické lokality, cvičných vykopávek nebo přednášek archeologů na školách. V České republice se letos koná už devátý ročník. Z desítky akcí vytipovala Redakce vědy ČT24 pětici:

Minulý týden uplynulo 84 let od podpisu mnichovské dohody, na jejímž základě Československo muselo postoupit část pohraničního území Hitlerovu Německu. Situace, v níž se republika nacházela, využilo také Polsko, kterému připadlo na deset měsíců Těšínsko. Po německém útoku na Polsko se celé Těšínsko stalo součástí Hitlerovy Třetí říše. Násilná germanizace měla za následek také tragédii v Životicích, kde nacisté po střetu s partyzánským odbojem vyvraždili desítky Poláků i Čechů. Okolnosti této tragédie se rozkrývají dodnes. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Silvie Kleková.

Obě strany testují odhodlání té druhé hájit své pozice a stanoviska, řekl o napětí na kosovsko-srbské hranici v pondělním Horizontu Jan Pelikán z katedry jihoslovanských a balkanistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN), který v minulosti působil jako civilní administrátor v Kosovu, v Událostech, komentářích upozornil, že místní vůdci si hrají na sudu se střelným prachem.

Ve věku 89 let zemřel dlouholetý člen zpravodajství České televize Zdeněk Velíšek. Věnoval se především evropským záležitostem a hlavně Francii. Získal i francouzský Řád umění a literatury. Po sovětské okupaci v roce 1968 musel tehdejší redakci opustit a vrátil se až po sametové revoluci.

Ruská vláda velmi důsledně kontroluje média, čímž napomáhá k šíření dezinformací mezi ruským obyvatelstvem. Existuje ale i určitá část ruské společnosti, která se zbavuje zodpovědnosti tím, že relevantní zdroje informací vůbec nevyhledává. Propaganda patří ke každé válce, včetně ruské invaze na Ukrajinu. O dezinformacích diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24 a Událostech, komentářích.

Kdy přesně během těhotenství se děti naučí poznat rodný jazyk? To je jedna z otázek, kterou chce zodpovědět tým odborníků z Psychologického ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. Vědci zkoumají, jak se děti před narozením i poté, co přijdou na svět, učí vnímat řeč. A matkám také radí, aby s ratolestmi mluvily co nejdříve.

Do předvolební Superdebaty pozvala Česká televize osm předsedů stran, hnutí a koalic. Moderátorka Světlana Witowská s volebními lídry probere témata hýbající Českem, rozdělená do tří tematických bloků. Vůbec poprvé v historii předvolebních televizních debat v Česku jim také bude otázky pokládat umělá inteligence. Dvouhodinovou diskusi z Právnické fakulty Univerzity Karlovy odvysílají přímým přenosem ČT1 a ČT24 ve středu 6. října v osm večer.

Poprava sedmadvaceti pánů zakončila povstání českých stavů. Tím začala i takzvaná doba pobělohorská. Ta se označuje často jako období temna, podle odborníků je toto označení však velmi nepřesné. Symbolická forma trestu v podobě staroměstské exekuce naopak podle historiků mohla zanechat v Českých zemích řadu odkazů – tím je například tendence se nebouřit nebo zasetí myšlenky pro náboženskou vlažnost, kterou vnímáme i dnes.

Čtyři měsíce před sněmovními volbami, tedy už v tuto chvíli, se dá odhadovat, co bude hlavními cíli českých dezinformátorů, kteří se budou snažit ovlivnit výsledek hlasování. Falešné zprávy se už začaly objevovat, teď především dehonestují koalici Pirátů a STAN, která má vysoké volební preference. Kromě covidu se ale do dezinformací vrací také téma imigrace. Stejně pečlivě jako na volby se na vlnu fake news připravují kandidující partaje, ale také novinářské redakce.

Ve věku 85 let zemřela Jiřina Šiklová, oznámil to její syn. Doktorka filozofie, socioložka, signatářka Charty 77, disidentka, vězeňkyně, zakladatelka a propagátorka genderových studií, zasvětila svůj život angažování se pro politickou a sociální spravedlnost. Za komunistického režimu organizovala převoz exilové literatury, po jeho pádu stála u vzniku katedry sociální práce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, také založila Gender Studies Centrum – mezinárodně uznávanou organizaci a knihovnu.