Objem peněz na platy učitelů bude odpovídat zákonnému závazku navýšení na 130 procent průměrné mzdy v zemi, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zároveň uvedl, že navýšení pro rok 2024 se bude počítat ze skutečnosti roku 2022. Návrh rozpočtu na příští rok, který schválila vláda, počítá se zvýšením výdajů školství o čtyři miliardy korun ve srovnání s letoškem. Ministr rovněž uvedl, že vysoké školy by v roce 2024 měly dostat asi o jednu miliardu korun navíc proti vládou schválenému rozpočtu na příští rok.
České školství by mělo další čtyři miliardy podle dohody vlády dostat v roce 2024, podotkl Bek. „Ve srovnání s letošním rokem dostanou v roce 2024 učitelé přidáno v průměru 2500 korun, to jest 52 400 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat učitelů v regionálním školství v roce 2022 byl asi 48 tisíc korun,“ dodal.
Pro zvýšení platů učitelů je určeno 8,5 miliardy korun, informovalo nedávno ministerstvo financí. Na platy ve školství je podle návrhu rozpočtu určeno asi 137,77 miliardy korun, což je o 1,79 miliardy více než v tomto roce. V letošním druhém čtvrtletí byla přitom v Česku průměrná hrubá mzda 43 193 korun, jak vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu.
„V době ekonomické stagnace se musíme rozhodnout mezi růstem platů učitelů a dalším navyšováním celkového počtu úvazků ve školství. Ten za posledních pět let narostl o třicet tisíc. Dosavadní systém financování regionálního školství vedl na některých školách k častému dělení tříd na menší skupiny, což sice znamenalo vyšší komfort pro učitele i žáky, avšak pro udržení tempa růstu platů je za současné ekonomické situace potřeba další navyšování personálních kapacit ve školství omezit,“ řekl ministr školství.
Bek: V Česku připadá méně žáků na učitele
Podle Beka není cílem zvrátit současný stav počtu žáků na učitele, ale zastavit trend jeho poklesu na úrovni, která je udržitelná i v době stabilizace veřejných rozpočtů. S odvoláním na data Education at a Glance 2023 řekl, že v českém vzdělávacím systému jsou v mezinárodním srovnání nižší počty žáků na učitele. V tuzemských středních školách totiž na jednoho učitele připadá deset žáků. Průměr zemí OECD je podle Beka třináct žáků.
Loni byly podle Českého statistického úřadu výdělky učitelů na úrovni 110 procent průměrné mzdy v Česku. Podle statistiků měli učitelé v mateřských, základních nebo středních školách po započtení všech příplatků a odměn loni průměrnou hrubou měsíční výplatu asi 48 tisíc korun. Podle dat ministerstva školství pracovalo loni v mateřských, základních a středních školách 154 tisíc pedagogů a šest tisíc učitelů odborného výcviku.
Odbory požadují vyšší platy pro nepedagogické pracovníky
Rozhodnutí ministerstva školství se nevyhnulo kritice Českomoravského odborového svazu pracovníků školství. „Nekritizujeme přímo pana ministra, protože ten udělal maximum, ale ministerstvo financí, které rozpočet takto připravilo. Finance nejsou v dobrém stavu, my ale nechceme platit ty minulé dluhy. My jsme je totiž jako zaměstnanci školství nezpůsobili,“ uvedl předseda instituce František Dobšík.
Prohlásil, že odbory v současnosti požadují, aby rostly platy nejen učitelům, ale i dalším nepedagogickým pracovníkům ve školství, jako jsou například údržbáři nebo kuchaři. „A nebo aby byly alespoň na stejné výši a neškrtalo se v tom rozpočtu tak, jak se asi bude škrtat,“ dodal předseda školských odborů.
Hromadný odchod lidí ze školství podle něj ale zatím asi nehrozí. „Všichni jsme byli v očekávání, jak ten rozpočet dopadne. Pan ministr na tiskovce vyslovil naději, že se dá jednat ve sněmovně, což budeme chtít jednat, aby alespoň ti nepedagogičtí pracovníci byli nějakým způsobem sanováni,“ dodal Dobšík.
Vysoké školy dostanou o miliardu navíc
Bek rovněž na tiskové konferenci řekl, že české vysoké školy by v roce 2024 měly dostat navíc asi jednu miliardu korun, a to oproti vládou schválenému rozpočtu na příští rok. Podle této kalkulace mají univerzity v roce 2024 hospodařit s rozpočtem 30,9 miliardy korun, což je stejně jako letos. Dodatečné peníze by podle Beka měly získat podle stávající dohody vládního kabinetu.
„Podle dohody budou do školství v příštím roce uvolněny další dodatečné prostředky ve výši čtyř miliard korun ze státního rozpočtu na reformy a infrastrukturu,“ prohlásil šéf resortu školství. Část těchto peněz, přibližně jednu miliardu korun, by podle něho měly získat právě vysoké školy.
Struktura financování univerzit bude v následujícím roce upravená, dodal ministr. Hlavní část příspěvku na vzdělávací činnost se navýší o 930 milionů korun oproti letošku, přičemž při rozdělování peněz jednotlivým univerzitám by měl být posílen vliv ukazatelů kvality a výkonu.
Oproti letošku vzroste také částka určená na podporu dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumu a vývoje na vysokých školách. Zvednout by se měl o 387 milionů korun na celkových 9,2 miliardy korun, což je podle Beka o čtyři procenta více než letos.
Financování univerzit projde změnou
Ministerstvo školství chce podle náměstka Jaroslava Millera začít měnit systém financování z poloviny devadesátých let. Změnu má připravit expertní skupina. Uvažuje se o kontraktovém financování, díky němuž by vysoké školy měly garantovanou výši dotace na několik let dopředu, nebo zafixování výdajů na vysoké školy v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP).
Rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková opakovaně uvedla, že podfinancování vysokých škol je dlouhodobé. Podobně se vyjadřuje i druhá vysokoškolská reprezentace, Rada vysokých škol. Podle předsedy rady Milana Pospíšila činí podfinancování vysokých škol deset miliard korun ročně.
Akademici z filozofických fakult Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci během pátku oznámili, že budou 17. října stávkovat kvůli nedůstojným mzdám a podmínkám pro výuku. Podle děkana olomoucké filozofické fakulty a předsedy Asociace děkanů filozofických fakult Jana Stejskala jsou platy odborných asistentů nižší než platy učitelů na středních školách.
Zavádění učebních programů pro ZŠ se posune
Náměstek ministra školství Jiří Nantl během úterý rovněž prohlásil, že nové učební programy pro žáky základních škol se začnou zavádět asi o rok později, než ministerstvo původně plánovalo. Podle nových učebních plánů by základní školy mohly dobrovolně učit od školního roku 2025/2026, od toho následujícího pak bude výuka podle nových programů povinná.
Ministerstvo školství předloží návrh učebních programů pro základní školy k veřejné konzultaci na počátku roku 2024. Pracuje se ale také na inovaci oborové soustavy u středních škol, dodal náměstek. „Předpokládáme, že nový rámcový program pro základní vzdělávání (RVP ZV) bude vydán v průběhu roku 2024 tak, aby od školního roku 2025/2026 mohl být používán školami na dobrovolné bázi a od školního roku 2027/2028 povinně,“ uvedl Nantl.
Původně představený harmonogram počítal s tím, že se v prvních školách měli žáci prvních a šestých tříd podle nových učebních plánů učit od září 2024. Nový vzdělávací program měl být pro studenty v prvním a šestém ročníku povinný od stejného měsíce roku 2025.
Změny ve vzdělávání slíbila vláda v programovém prohlášení. Důraz by se podle ní měl klást na občanské vzdělávání, etickou výchovu, finanční a mediální gramotnost nebo kritické myšlení. O potřebě revize RVP se mluví zhruba od roku 2016. Koncepci pro změny v RVP začali experti na ministerstvu připravovat v září 2021. Nyní na dokumentu, podle něhož by se mělo měnit učivo v jednotlivých předmětech na ZŠ, pracují odborníci při Národním pedagogickém institutu (NPI).
Školy se mohou inspirovat modelovými programy
Takzvané Rámcové vzdělávací programy (RVP) na rozdíl od dřívějších osnov od roku 2005 neurčují, co se má učit v jednotlivých ročnících, ale popisují, s čím se má žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy podle RVP vytvářejí vlastní učební plány, které se tak od sebe mohou lišit.
Podle Nantla má fázování zavádění nového učebního programu umožnit školám, aby měly čas na kvalitní zpracování vlastních učebních plánů a dostatečnou podporu od státu. Resort ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem připravuje modelové školní vzdělávací programy a chce poskytnout ředitelům potřebnou podporu a metodiku.
Modelovými programy by se školy mohly při úpravách vlastních učebních plánů inspirovat. Ty chce NPI připravit alespoň tři. První model by měl být přitom nastavený podle předmětů a druhý bude spojovat obory, které k sobě mají tematicky blízko. Třetí by měl být zaměřen na výuku podle jednotlivých témat.
Nantl dodal, že současně s úpravou učiva na ZŠ se připravuje i ta pro střední školy. Inovaci oborové soustavy chystá ministerstvo ve spolupráci se zaměstnavateli. Počet nabízených oborů se má snížit. Zatímco nyní školy nabízejí 283 vzdělávacích oborů, nově by to podle náměstka mělo být asi čtyřicet oborů.
