Nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku jsou hlavními body stávky akademiků z filozofických fakult (FF) Univerzity Karlovy (UK) a Univerzity Palackého v Olomouci (UP), kterou plánují na 17. října. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech zatím vznikají stávkové výbory. Oznámila to iniciativa Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty humanitních a společenských oborů.
Kvůli nízkým výdělkům akademici v některých městech protestovali už na jaře. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult z devíti univerzit v Česku, z toho osm je filozofických fakult. V březnu se protestů zúčastnily nižší tisíce lidí.
„Jelikož se rozpočet vysokých škol pro rok 2024 nezvýšil a jeho reálná hodnota naopak v důsledku inflace razantně klesla, dalším logickým krokem je stávka. Stávkou symbolicky demonstrujeme, že v současných podmínkách prostě nadále pracovat nemůžeme,“ sdělila Nina Wančová z FF UK.
Rozpočet pro vysoké školství je přes 30 miliard
Rozpočet školství na rok 2024 má činit téměř 269 miliard korun, řekl ve středu po schválení návrhu rozpočtu vládou ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo školství chce podrobnosti k rozpočtu představit na tiskové konferenci v úterý 3. října, řekla jeho mluvčí Tereza Fojtová. Na konci srpna ministr školství Mikuláš Bek (STAN) řekl, že rozpočet pro vysoké školství v roce 2024 oproti letošku neklesne. Na vzdělávání na veřejných VŠ je letos určeno 30,9 miliardy korun, tedy o 2,3 miliardy více než loni.
Podle členů iniciativy Hodina pravdy představuje zachování výše rozpočtu pro VŠ ve stávající výši pokračování dlouhodobého podfinancování univerzit. Akademici proto požadují po vládě „adekvátní financování vysokého školství ve státním rozpočtu na rok 2024 tak, aby mohly univerzity zajistit důstojné mzdové a pracovní podmínky pro všechny své zaměstnance“ a přijetí střednědobého výhledu růstu výdajů na VŠ vůči HDP na úroveň průměru zemí OECD. Podle dat Eurostatu odpovídají veřejné výdaje na terciární vzdělávání v Česku 0,86 procenta HDP, průměr zemí EU je 1,27 procenta HDP.
Nespokojení akademici vyzvali ministerstvo k urychlení přípravy novely vysokoškolského zákona. Má zlepšit ekonomické, pracovněprávní a sociální podmínky studujících doktorského studia. Mimo jiné by se podle dříve představeného návrhu novely nově mohla výše stipendia pro studenty doktorských programů na veřejných VŠ počítat podle minimální mzdy. Resort nyní na stipendium pro jednoho doktoranda přispívá 11 250 korunami.
Heslem plánovaných protestů bude „Vysoké školy na křižovatce“, avizovali akademici. Odkazovat tak chtějí na vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) na nedávné konferenci Česko na křižovatce. Předseda vlády mimo jiné řekl, že vysoké školy musí mít ambici proniknout mezi světovou univerzitní špičku a být atraktivní nejen pro české, ale i zahraniční studenty.
František Kratochvíl z FF UP v návaznosti na premiérova slova upozornil na to, že lidé na českých univerzitách pracují „v nesrovnatelně horších podmínkách oproti univerzitám, které se v celosvětových žebříčcích kvality univerzit umisťují na předních příčkách“. Podobně se vyjádřili i další vysokoškolští pedagogové.
