Film strana 4 z 5

V český kinech se promítá slovenský kandidát na Oscara za rok 2023. Snímek Světloplachost natočili slovenští filmaři Ivan Ostrochovský a Pavol Pekarčík v boji zdevastovaném Charkově. Do příběhu na pomezí hraného filmu a dokumentu obsadili dvě děti, s jejichž rodinami trávili čas v metru sloužícím jako kryt před bombardováním. Cílem podle tvůrců nebylo šířit další obrazy devastace.

Během tohoto týdne vstupuje do kin výpravný snímek Napoleon od oscarového režiséra Ridleyho Scotta. Kritici oceňují zejména filmové ztvárnění bitev, a to včetně té u Slavkova. Postavu francouzského vojevůdce ve filmu ztvárnil herec Joaquin Phoenix.

V kinech je právě nový český loutkový film Tonda, Slávka a kouzelné světlo, jenž sbírá pozitivní divácké i kritické ohlasy – podobně jako před dvěma lety jiný tuzemský snímek – Myši patří do nebe – vytvořený stejnou technikou. Oba dva tituly se staly „dílnou“ nových talentů, česká animace tak podle pozorovatelů prochází určitým restartem, který akcelerují i úspěšné studentské filmy. ČT24 mluvila s režiséry, producenty i pedagogy, odkud tato energie vyvěrá – a proč byla před pár lety přerušena.

Před šedesáti lety, 22. listopadu 1963, byl zavražděn americký prezident John Fitzgerald Kennedy. Nejasné okolnosti atentátu se staly vděčným tématem nejen pro novináře a autory konspiračních teorií, ale dodnes probíraný okamžik amerických dějin rekonstruovali i domýšleli také filmaři.

Peter Bebjak, režisér například oceňovaných Případů 1. oddělení, natáčí pro Českou televizi další napínavou minisérii. Psychologické drama Vedlejší produkt se zabývá otázkou, zda jsme si před spravedlností skutečně všichni rovni. Jedním z autorů scénáře je kriminalista Aleš Preis. V hlavních roli detektiva, který se snaží vyřešit vraždu těsně před promlčením, se představí Tomáš Maštalír.

Vycházející hvězda přišla o filmovou roli, Susan Sarandonovou opustila její talentová agentura a Tom Cruise prý zasáhl, aby ochránil svou agentku v době, kdy Hollywood čelí rozvratu kvůli válce na Blízkém východě. Americký zábavní průmysl je proslulý svou politickou jednotností a v naprosté většině otázek hvězdy, manažeři i produkční mluví jedním hlasem. Konflikt mezi Izraelem a teroristy z Hamásu však odhalil ostrý rozkol, napsal list The Times.

Herec a režisér Jiří Mádl je vnímán jako člověk, který se netají svými názory, do této pozice se ale podle svých slov dostal, protože se nebál odpovídat. Odvahy vyjádřit svůj názor se dotýká i jeho chystaný film Vlny, který natáčí podle svého scénáře. Opírá se o skutečné dění v Československém rozhlasu na sklonku šedesátých let. V Interview ČT24 uvedl, že divákům chce zprostředkovat emoce tehdejší doby, ne dávat lekce z historie.

Krátce po hraném filmu Bratři vstupují bratři Mašíni na plátna kin v dalším snímku. K činům dodnes rozporuplně vnímané odbojové skupiny se vrací i dokument Útěk do Berlína. Sleduje třicetidenní dramatické události z podzimu 1953 i dopady na ty, kteří v Československu ovládaném komunistickou stranou zůstali. Za dokumentem režisérsky stojí Jan Novák, autor oceňovaného mašínovského románu Zatím dobrý, a Martin Froyda.

Když musela ukončit kariéru vrcholové sportovkyně, stala se pornoherečkou. V kinech se promítá snímek Její tělo volně inspirovaný životem Andrey Absolonové, v devadesátých letech reprezentantky ve skocích do vody. Snímek koprodukovala Česká televize.

Zemřela herečka Zdena Hadrbolcová, bylo jí 86 let. Hrála ve filmech Páni kluci, Už zase skáču přes kaluže, Slavnosti sněženek nebo Jak svět přichází o básníky, a také v řadě televizních seriálů. Působila v několika pražských divadlech.

Někdejší diplomat Hans Blix je klíčovou osobností globální krize, která následovala po útocích 11. září. Nad svou kariérou šéfa zbrojních inspektorů OSN během války proti terorismu a nad odkazem, který zanechá budoucím generacím, se zamýšlí v dokumentu Blix Not Bombs. Mezigenerační dialog s ním natočila česko-švédská dokumentaristka Greta Stocklassa a nyní ho promítají tuzemská kina.

Polský filmař Krzysztof Zanussi zastával vždy názor, že umění by mělo provokovat a jít proti všemu očekávání. Jeho jméno je spojeno s takzvaným Kinem morálního neklidu, které se stavělo proti polské komunistické vládě. Čtyřiaosmdesátiletý režisér stále točí a o kinematografii se zajímá, v Česku naposledy letos v listopadu jako porotce středoevropského festivalu 3Kino FilmFest.

Skončilo natáčení dobového dramatu Vlny v režii a podle scénáře Jiřího Mádla. Snímek se vrací k událostem z konce šedesátých let, kdy poměry uvolnilo pražské jaro, které za krátkou dobu ukončily tanky vojsk Varšavské smlouvy. Vlny tehdejší události zkoumají z pohledu zaměstnanců Československého rozhlasu. Poslední klapka filmu padla při scéně z úvodu příběhu. Odehrává se na potlačených demonstracích vysokoškolských studentů, které se v říjnu 1967 staly předzvěstí reformního procesu.

„Dokázali jsme to. Dohoda za více než miliardu dolarů,“ napsala na sociální sítě hvězda seriálu Chůva k pohledání a především prezidentka amerického odborového svazu herců SAG-AFTRA Fran Drescherová. Předběžná dohoda by měla ve čtvrtek o půlnoci (v pátek ráno středoevropského času) ukončit 118 dní trvající hereckou stávku v Hollywoodu. S požadavky zahrnující vyšší podíl na ziscích ze streamovacích platforem a pravidla pro využívání umělé inteligence se herci připojili ke dřívější stávce scenáristů. Společné protesty ochromily americký zábavní průmysl.

Před šesti lety představil tvůrčí a manželský pár Dorota Kobielová Welchmanová (uměleckým jménem DK Welchmanová) a Hugh Welchman snímek S láskou Vincent, v němž osud malíře van Gogha převyprávěli animací jeho olejomaleb. Nyní pomocí techniky animované malby převedli na plátno román polského nobelisty Reymonta odehrávající se na polském venkově devatenáctého století. Snímek pojmenovaný podle hlavní ženské postavy – Jagna – promítají od 9. listopadu i česká kina.

Seriál Simpsonovi se podle všeho rozhodl ze scénáře škrtnout jeden ze svých nejklasičtějších gagů. V aktuální, pětatřicáté sezoně totiž Homer Simpson prohlásil, že přestal škrtit svého syna, což byl jeho osvědčený výchovný trik. „Časy se změnily,“ konstatuje. Ve skutečnosti ke změně ale došlo už před několika lety, byť si toho diváci všimli až teď.

Sokolové našli v archivu unikátní barevný film, který zachycuje řadu osobností včetně Františka Pecháčka. Před týdnem získal in memoriam Řád bílého lva. Záběry vznikly během desátého všesokolského sletu v roce 1938, který se stal manifestem proti nastupujícímu nacismu. V odboji pak padlo mnoho hrdinů.

Každodenní malá rozhodnutí, ale i velké životní křižovatky, které nečekaně dokáží zahýbat životy, vystihuje téma „na rozcestí“, které zastřešuje program letošního queer filmového festivalu Mezipatra. Přehlídka nabízí do 9. listopadu v Praze a následně do 17. listopadu v Brně výběr z hraných snímků i dokumentů o LGBTQ+ komunitě.

Mezinárodní festival dokumentárních filmů v Jihlavě zná své vítězné snímky. Poroty v jednotlivých sekcích ocenily třeba osudy dětí žijících v charkovském metru nebo příběh jedné z největších chorvatských loděnic.

Do kin vstupuje film Bratři, který se vrací k dodnes rozporuplnému příběhu z doby studené války. Hraný snímek vypráví o odbojové skupině bratří Mašínů a pokusu jejích členů utéct na Západ, aby se mohli připojit k tamnímu boji proti komunistům. K divákům se Bratři dostávají přesně sedmdesát let od dramatického útěku do tehdejšího Západního Berlína. V rolích Josefa a Ctirada Mašínových se představují Oskar Hes a Jan Nedbal. Příběh podle scénáře Marka Epsteina natočil Tomáš Mašín, který je s rodinou odbojářů vzdáleně spřízněn.

Hunger Games patří k nejúspěšnějším young adult sériím, a to jak v knižní předloze, tak ve filmové adaptaci. Po románu a filmovém plátně se příběh z postapokalyptické budoucnosti o teenagerech bojujících na život a na smrt objeví i na jevišti. Vůbec první dramatizaci Hunger Games uvedou v Londýně na podzim příštího roku. Už tento podzim má v kinech premiéru filmový prequel série.

Umělá inteligence a nové technologie, měnící se planetární klima, migrace, proměna demokratického systému i společnosti, ale i hledání nových cest ke svobodě a štěstí. Snímky letošního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava odrážejí dynamické změny současného světa. Od 24. do 29. října jich promítne více než tři sta padesát. Osobně aktuální témata probere s maďarským filmařem Bélou Tarrem, on-line pak s režisérkou Agnieszkou Hollandovou a protikomunistickým odbojářem Josefem Mašínem.

Polská režisérka Agnieszka Hollandová po úspěchu na festivalu v Benátkách a negativní kampani ze strany některých polských politiků uvedla i do českých kin svůj nový film Hranice. Proplétá se v něm několik osudů aktivistů, uprchlíků i pohraničníků na polsko-běloruské hranici. „Poprvé za dlouhou dobu jsem měla pocit, že to má smysl,“ sděluje. Na Oscara třikrát nominovaná filmařka, jež studovala pražskou FAMU, mluví v Interview speciál i o Franzi Kafkovi, svém vztahu s Leonardem DiCapriem i o tom, co jí vadí na současných seriálech.

Herec spojený zejména s československou novou vlnou Vladimír Pucholt, dramatik a režisér Arnošt Goldflam, muzikolog Jaroslav Mihule, výtvarnice Alena Kučerová, architekt Jan Línek a francouzský režisér, dokumentarista a producent Artemio Benki, který žil a pracoval v Praze – to jsou jména laureátů Ceny ministerstva kultury roku 2023, které byly předány 19. října. Udělena byla také Státní cena za literaturu spisovateli Jiřímu Kratochvilovi a překladatelce Jarce Vrbové.