V Benátkách měl premiéru Otec. O tragédii, která se může stát každému

Nahrávám video

Světovou premiéru má za sebou jeden ze dvou snímků, které zastupují tvorbu v české koprodukci na filmovém festivalu v Benátkách. Hrané drama Otec natočila slovenská režisérka a scenáristka Tereza Nvotová v koprodukci České televize.

Film Otec zařadil benátský festival do sekce Horizonty, která se zaměřuje na mladé talentované tvůrce. „Reakce jsou veskrze pozitivní. Lidé kladně hodnotí dvě věci: jednou je fakt, že byl snímek natočen na dlouhé, předem promyšlené záběry. A druhá věc, kterou místní publikum cení, je téma,“ informovala z Benátek Tereza Willoughby z kulturní redakce ČT.

Základem příběhu je skutečná rodinná tragédie. Titulní hrdina zapomene svou dvouletou dceru v autě – a když si svou chybu uvědomí, je už pozdě. „Bydlím ve městě, kde se to stalo. Kolem toho místa chodím běhat a pokaždé na to myslím. Neuměl jsem si představit, ne jak se dá taková situace zahrát, ale jak se dá vůbec přežít,“ podotýká představitel otce Milan Ondrík.

Nechtěli jsme bulvární příběh o tragédii, říkají tvůrci

K tragické události došlo před deseti lety v Nitře. Viník byl přítelem spoluscenáristy filmu Dušana Budzaka. „Ten večer jsem sedl do auta a jel jsem za ním, protože jsem tomu taky nerozuměl. Moje slova byla víceméně kritická, když jsem se s ním potkal u nich doma. Až později jsem začal chápat, že se to může stát každému,“ přiznává.

„Tyto tragické chyby se netýkají jen pár lidí, ale opravdu se to může stát komukoliv z nás, tedy i mně, a když jsem to přijala, vyvstalo mi tolik otázek o nás, o lidech, jakou máme nad sebou vlastně kontrolu, co to znamená být ­‚dobrý člověk‘,“ dodává režisérka a rovněž spoluautorka scénáře Tereza Nvotová.

Představitelé rodičů Milan Ondrík a Dominika Morávková ve filmu Otec
Zdroj: CinemArt

Nad způsobem, jak příběh zpracovat, dlouho přemýšlela. „Velmi dlouho jsem uvažovala, jak příběh odvyprávět tak, aby nebyl jako bulvární článek. Chtěla jsem vyprávět opravdu z nitra, subjektivně, aby diváci zažívali to, co v příběhu zažívá otec,“ vysvětlila. Snímek nemá předkládat jen těžké téma, ale i být „příběhem lásky, který otvírá srdce“. 

Dlouhé záběry jako v životě

Film proto tvoří přibližně deset dlouhých záběrů. „My žijeme život bez střihů. Jdeme z jednoho místa na druhé, čekáme, pak jdeme jinam, s někým se bavíme, to je prostě život. A film je většinou vyprávěný epizodicky, jsou v něm scény, jako mozaika života. A já jsem se rozhodla to udělat jako život nebo jako videohru, kde také nejsou příliš střihy, a vlastně nedat divákovi na výběr a ponořit ho do toho zážitku, aniž by se musel nějak snažit,“ upřesnila Nvotová.

Střih představuje ztrátu paměti hlavního hrdiny. „Nic těžšího jsem nikdy netočil, ani emočně, ani technicky,“ uvedl Ondrík. Scény se před natáčením zkoušely i několik dní, aby se podařilo synchronizovat pohyby kamer a herecké výkony.

Nahrávám video

Menší roli exmanželky hlavního hrdiny má ve snímku Anna Geislerová. „Je zajímavé, že se povede taková sezona, a je to skvělé pro český i slovenský film, že má na tak velkých festivalech zastoupení,“ připomíná. Nedávno se totiž prošla po červeném koberci i dalšího významného festivalu, když v Cannes byla součástí delegace k dramatu Karavan v režii Zuzany Kirchnerové. Příběh o matce, která se stará o syna s poruchou autistického spektra, se od konce srpna promítá i v českých kinech.

Na velká plátna zamíří i Otec, v tuzemských biografech se začne promítat 18. září. Možná už s cenou z Benátek, ocenění festival rozdá 6. září.

Představí se i další snímky v české koprodukci

V nesoutěžní sekci Venezia Spotlight bude mít ještě na letošním ročníku premiéru snímek Made in EU v české koprodukci od bulharského režiséra Stefana Komandareva. Kritizuje poměry v evropských továrnách.

„V programu pro profesionály bude svůj nový projekt představovat režisér Ondřej Moravec, který už měl na festivalu úspěch se svým projektem ve virtuální realitě Křehký domov a jeho nový film je rovněž natočen touto technikou, což má v Benátkách velkou popularitu, protože benátský festival je jeden z prvních, které filmy natočené ve virtuální realitě začal uveřejňovat,“ doplnila k účasti zástupců české kinematografie Tereza Willoughby. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
včera v 07:30

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...