Tři herečky zjišťují, jaké to je být Marlene Dietrichovou

Nahrávám video

Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Hvězda Marlene Dietrichové na chodníku slávy v Berlíně
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Milostné dopisy Marlene Dietrichové na aukci (2001)
Zdroj: Reuters

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Satrapiová

Ve věku 56 let zemřela francouzsko-íránská kreslířka a režisérka Marjane Satrapiová. S odkazem na její okolí o tom informovala agentura AFP. Satrapiová se proslavila zejména svým režijním animovaným debutem Persepolis z roku 2007, který byl natočen podle jejího stejnojmenného komiksu. Za snímek dostala na filmovém festivalu v Cannes cenu poroty a vysloužila si i nominaci na Oscara.
před 50 mminutami

VideoFilmové premiéry: Scary Movie, Tourettův syndrom i losí odysea

Po třinácti letech se na plátna vrací parodie na horory Scary Movie, dříve v české distribuci známý také jako Děsnej biják. Do kin míří rovněž snímek Přísahám, že za to nemůžu, který s nadhledem přibližuje skutečný příběh muže s Tourettovým syndromem. Nejen za práva menšiny, ale za celé planety bojuje He-Man ve snímku Vládci vesmíru. Franšíza původně vznikla jako rozšíření univerza kolem série akčních figurek v Americe v osmdesátých letech. K divákům v kinech se dostanou i dva tituly s festivalovými úspěchy: španělsko-německá Romería vypráví o pátrání v rodinné minulosti, český dokument AMOOSED: losí odysea natočila o losech etnozooložka Hana Nováková.
před 1 hhodinou

Současná interpretace vrací do barokní hudby život, těší Netopila

Tomáš Netopil je uznávaným dirigentem, několik koncertů pod jeho taktovkou zazní například v červnu na festivalu Smetanova Litomyšl. A to včetně barokní hudby, jíž se dlouhodobě věnuje, sám je hráčem na barokní housle. „Je to moje vášeň, vždycky to pro mě byl únik ze světa romantického velkého orchestru,“ přiznal v rozhovoru s Lukášem Dolanským pro Události, komentáře.
před 23 hhodinami

Život v 21. století neustále provází strach, míní autor Včelího bodnutí

S ekonomickými problémy, dysfunkčními vztahy, ale i klimatickou krizí se potýká fiktivní rodina Barnesových. Vypráví o ní román Včelí bodnutí irského prozaika Paula Murrayho. Kniha se dostala do užšího výběru Bookerovy ceny za rok 2023, koncem loňského roku vyšla také česky v překladu Lukáše Nováka. Autor román osobně představil na květnovém Světu knihy.
včera v 10:47

Hříšní lidé města pražského se dostali na jeviště

Podle populárních kriminálních povídek Jiřího Marka vznikl v časech Československa televizní seriál a nyní poprvé získali Hříšní lidé města pražského i jevištní podobu. Mordparta s radou Vacátkem v čele tak řeší případy z prvorepublikového podsvětí v pražském divadle ABC.
2. 6. 2026

Obrazem: Milostný dopis Bajkalu zachycuje krásu i ohrožení jezera

Bajkal je nejstarší, biologicky nejrozmanitější a nejhlubší jezero na světě. Gabriela Bulišová a Mark Isaac dokumentovali prostřednictvím fotografií, videa i zvuku jeho proměny v kontextu environmentálních změn. Svoje svědectví teď předkládají na výstavě The Second Fire: Milostný dopis Bajkalu v pražském Domě fotografie.
2. 6. 2026

Ve Varech budou soutěžit filmy s Tomicovou či Geislerovou

Hlavní soutěž šedesátého filmového festivalu v Karlových Varech porovná dvanáct snímků. Dva z nich vznikly v koprodukci České televize. Režisér Šimon Holý přiveze komediální drama Chica Checa s Pavlou Tomicovou a Janem Cinou v hlavních rolích. A slovenský filmař Ivan Ostrochovský natočil s Annou Geislerovou snímek ze socialistického Československa Pramen.
2. 6. 2026

McCartney na novém albu vzpomíná na dětství v Liverpoolu

Paul McCartney vydal nové studiové album The Boys of Dungeon Lane. Ve čtrnácti skladbách se podělil o vzpomínky na dětství a mládí v Liverpoolu.
2. 6. 2026
Načítání...