Tři herečky zjišťují, jaké to je být Marlene Dietrichovou

3 minuty
Inscenace o Marlene Dietrichové
Zdroj: ČT24

Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Hvězda Marlene Dietrichové na chodníku slávy v Berlíně
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Milostné dopisy Marlene Dietrichové na aukci (2001)
Zdroj: Reuters

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 8 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
19. 1. 2026

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
19. 1. 2026

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026
Načítání...