Tři herečky zjišťují, jaké to je být Marlene Dietrichovou

Nahrávám video

Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Hvězda Marlene Dietrichové na chodníku slávy v Berlíně
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Milostné dopisy Marlene Dietrichové na aukci (2001)
Zdroj: Reuters

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 3 hhodinami

Svět knihy se věnuje krimi, přivítá nobelistu Gurnaha či dříve vězněného Sansala

Začíná mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha. Dorazí nositel Nobelovy ceny Abdulrazak Gurnah nebo donedávna vězněný Boualem Sansal. Hlavním tématem je Historie a Evropa, program se soustředí také na krimi. Svůj stánek má na pražském Výstavišti i Edice ČT.
před 4 hhodinami

NS: K organizaci živé produkce je nutný souhlas nositelů autorských práv

Nejvyšší soud vyložil rozhodnutí o tom, koho lze považovat za provozovatele živého provedení díla podle autorského zákona. Podle rozhodnutí musí mít faktický organizátor živé kulturní produkce souhlas nositelů autorských práv, jinak odpovídá za neoprávněné užití díla a je povinen vydat bezdůvodné obohacení. Rozhodnutí souvisí se sporem o produkci Divadla Járy Cimrmana a potvrzuje úspěch Filipa Smoljaka, jehož otec Ladislav je spoluautorem her.
před 6 hhodinami

VideoPadesát let po operaci v Entebbe o ní vychází česky kniha Ida Netanjahua

Jonatan Netanjahu velel coby třicetiletý podplukovník riskantní operaci, při níž v roce 1976 elitní izraelské komando Sajeret Matkal zachránilo 102 ze 106 židovských rukojmí z ugandského letiště v Entebbe, kde zároveň zlikvidovalo všech sedm palestinských a německých teroristů, kteří je unesli. Sám při tom přišel o život. O svém bratru Jonatanovi napsal izraelský veterán a spisovatel Ido Netanjahu knihu, která nyní vychází v češtině pod názvem Joniho poslední bitva. S nejmladším z bratrů Netanjahuových, který v knize slavnou operaci popisuje díky desítkám sesbíraných svědectví minutu po minutě, mluvil pro Horizont ČT24 Jakub Szántó.
před 17 hhodinami

Peníze, vandalství, či sekta? Motiv krádeže lebky svaté Zdislavy je nejasný

Lebka svaté Zdislavy byla v bazilice sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí uložena téměř sto dvacet let, než ji neznámý pachatel v úterý ukradl. Církevním představitelům a znalcům sakrálního umění není příliš jasné, co mohlo někoho k takovému činu vést. Mluví každopádně o ztrátě relikvie s velkou duchovní a historickou hodnotou.
před 22 hhodinami

Režisérek v hlavní soutěži festivalu v Cannes přibývá, letošní ročník ale zaostává

O Zlatou palmu se letos uchází pět režisérek z celkem dvaadvaceti vybraných filmů. Jejich zastoupení v soutěži přitom v posledních dvaceti letech stabilně roste.
včera v 15:53

VideoFestival „zušek“ opět povolal na úvod Rytíře talentu

Koncert s názvem Rytíři talentu nadačního fondu pěvkyně Magdaleny Kožené ve Španělském sále Pražského hradu zahájí desátý ročník ZUŠ Open. Na pódiu se představí na tři stovky mladých hudebníků, pěvců či tanečníků. Celostátní festival základních uměleckých škol nabídne do 1. června, tedy do Mezinárodního dne dětí, pod heslem ZUŠlechťujeme uměním stovky akcí. Výtěžek podpoří projekty propojující vzdělávání s uměleckou praxí pro sociálně slabé děti. Přímý přenos zahajovacího koncertu odvysílá Česká televize.
včera v 10:29

Kresba, koláže i 3D mloci. Čeští tvůrci představili vznikající filmy

Liberecký Anifilm přiblížil trojici vznikajících celovečerních filmů využívajících animaci. Režisér Aurel Klimt volně adaptuje román Karla Čapka Válka s mloky kombinací hrané akce, 2D i 3D animace. Kreslený film Noční tramvaj režisérky Michaely Pavlátové bude sledovat stárnutí dříve vynikající řidičky tramvaje Boženy a její vztah s vnučkou. A autorka oceňovaného krátkometrážního filmu Milý tati Diana Cam Van Nguyen ve svém celovečerním debutu Mezi světy pracuje se střetem české a vietnamské kultury.
včera v 07:03
Načítání...