Tři herečky zjišťují, jaké to je být Marlene Dietrichovou

Nahrávám video
Inscenace o Marlene Dietrichové
Zdroj: ČT24

Divadelní představení připomíná ikonu němého filmu v meziválečném Berlíně a pozdější hollywoodskou hvězdu. Inscenace Být Marlene Dietrich vzniklo ve spolupráci Divadla MA a Akademie múzických umění a hraje se pod širým nebem na pražských Vinohradech.

Umělecká kariéra Marlene Dietrichové, dcery z rodiny pruského důstojníka, začala v berlínských kabaretech, následovaly role v němých filmech, než přišel na konci dvacátých let zvukový Modrý anděl a Dietrichová se stala jednou z nejlépe placených filmových hvězd.

Divadelní inscenace odkazuje mimo jiné na její roli ve snímku Maroko – jedinou, za niž získala nominaci na Oscara a kterou prorazila v Hollywoodu. Skandál způsobila scéna, v níž oblečená jako muž, v obleku a s cylindrem, líbá jinou ženu.

Proti nacismu

„Nikdy nešla s davem,“ podotýká autorka a režisérka hry Marianna Arzumanova. Připomíná, že Dietrichová patřila k Němcům, kteří se postavili proti nacismu. Nechala za sebou rodnou zemi, přijala americké občanství a soustředila se na kariéru ve Spojených státech, přestože z třetí říše dostávala nabídky, aby se vrátila a podílela se na propagandě.

Ona ale v jednom z rozhlasových rozhovorů označila Adolfa Hitlera za „idiota“ a za války často vystupovala na koncertech pro spojenecké vojáky. Populární se stala především – původně německá – píseň Lili Marleen v jejím podání.

V divokých květnových dnech roku 1945 přijela Dietrichová s americkou armádou do Ústí nad Labem. V sudetském městě nebyla poprvé, protože jejím manželem byl tamní rodák Rudi Sieber, který se také pohyboval u filmu a jenž po nástupu nacismu rovněž odešel na Západ.

Konec slavné filmové éry

Do Berlína přiletěla Dietrichová poprvé po letech emigrace v roce 1960. Za sebou měla slavnou hollywoodskou éru i úbytek hereckých příležitostí, přestože po válce točila s Alfredem Hitchcockem nebo Billym Wilderem, jemuž kývla ve snímku Zahraniční aféra na roli zpěvačky s minulostí spojenou s nacistickým režimem.

Hvězda Marlene Dietrichové na chodníku slávy v Berlíně
Zdroj: Reuters/Thomas Peter

Velké role ale přestaly přicházet a vystupovala především jako zpěvačka. Naposledy se před kamerou, po dlouhé pauze, objevila na konci sedmdesátých let v dramatu Krásný gigolo, ubohý gigolo, v němž David Bowie hrál německého vojáka, jenž v první světové válce přišel o všechny iluze, a Dietrichová stárnoucí šlechtičnu, která zaměstnává mladé společníky.

Němci ji milovali i nenáviděli

Když Dietrichová v dubnu 1960 přistála na berlínském letišti Tegel, byla podle vlastních slov dotčena nenávistí, s níž se v Německu setkala. „Marlene go home!“ stálo na jednom z transparentů, její příjezd doprovázely dokonce výhrůžky pumovými atentáty. „Některé noviny mě označovaly za velezrádkyni a dávaly mi ta nejhorší jména. Těmto lidem se zřejmě stále ještě stýskalo po hitlerovském režimu,“ napsala tehdy herečka. „Bylo to hrozné, oni mě milovali a nenáviděli zároveň. Tak je to ale u všech milostných vztahů; když jeden odejde, druhý se hněvá,“ uvedla později.

Také Dietrichová v posledních letech života přehodnocovala svůj vztah ke své vlasti. Dcera Maria, která rok po smrti hollywoodské hvězdy hořce zúčtovala se svou matkou na stránkách knihy, vzpomínala, že herečka v posledních letech života nevědomky stále častěji mluvila německy.

Milostné dopisy Marlene Dietrichové na aukci (2001)
Zdroj: Reuters

Dietrichová si přála po smrti spočinout v rodném Berlíně. Zemřela ve věku devadesáti let v Paříži, kde na sklonku života žila. Její tělo bylo převezeno do Německa v rakvi přikryté berlínskou vlajkou. Uložena je na hřbitově Friedenau, kde má hrob také její matka.

Tři herečky

Tvůrci nové inscenace se domnívají, že nahlédnutí na fenomén Marlene Dietrichové na pozadí turbulentního období dvacátého století pomůže divákům lépe pochopit současnou dobu i sebe samotné. „Bylo pro mě podstatné vybrat ty scény, kde jsem viděla, jak se tvoří mýtus,“ podotýká autorka.

V titulní roli se objevují hned tři herečky, studentky z Akademie múzických umění. „Je pro mě nesmírně důležité najít v sobě kousek té její svobody, abychom ho mohli divákovi předat,“ říká Marie Jančíková. „A má v sobě velký klid, který je těžké si ve dvaadvaceti letech navodit,“ přiznává další z představitelek Marlene Dietrichové Pavla Nevyhoštěná. „Což je vlastně i důvod, proč ji hrajeme všechny tři, protože jedna herečka by asi nebyla schopná obsáhnout všechny její stránky,“ doplnila Anežka Burdová.

Inscenace Být Marlene Dietrich se hraje před grottou – umělou jeskyní – v pražské Grébovce. Je součástí tamního letního divadelního festivalu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Cenu literární kritiky získali Borkovec za prózu a Kauer za poezii

Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec za prózu Nějaká Cécile a jiné a Aleš Kauer za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Pro vítězné knihy hlasovala dvacetičlenná kolegia literárních kritiků pro prózu a poezii na základě nominací vybraných odbornými porotami. Ocenění vyhlásili v pražském Centru současného umění DOX.
před 12 hhodinami

Hra Ochranný reflex odráží v Ostravě téma sexuálního násilí

Dvacet let hluboko ukrývané tajemství odhaluje nová inscenace v Divadle Petra Bezruče v Ostravě. V české premiéře divadelníci nastudovali hru Ochranný reflex. Irská dramatička Deirdre Kinahanová v ní zpracovala téma sexuálního násilí.
24. 3. 2026

Začíná rekonstrukce Nové scény. Národní divadlo tak napravuje kompromis

Národní divadlo zahajuje generální rekonstrukci Nové scény. Za 1,8 miliardy bez DPH má především brutalistní budovu z počátku osmdesátých let lépe přizpůsobit divadelnímu provozu. Plášť ze čtyř tisíc skleněných „obrazovek“, kvůli nimž bývá stavba vyzdvihována i haněna, zůstane, projde ale renovací. Stejně jako architektonicky cenný interiér.
24. 3. 2026Aktualizováno24. 3. 2026

Jan Svěrák sbalil pět švestek a natočil komedii

Režisér Jan Svěrák dokončuje nový film. Jmenuje se Pět švestek a vypráví o partě přátel, která se rozhodne vzít život ještě jednou do vlastních rukou a vyplout na moře. Zahráli si je Lenka Termerová, Oldřich Kaiser, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Premiéra Pěti švestek je naplánován na květen.
24. 3. 2026

VideoVečerníček O Pejskovi a kočičce míří na prestižní festival v Annecy

Tvůrci večerníčku České televize O Pejskovi a kočičce se v červnu zúčastní festivalu ve francouzském Annecy. Prestižní přehlídka novou verzi původního seriálu z padesátých let vybrala do soutěže televizních projektů. Sedm epizod režisérky Barbory Dlouhé podle knihy Josefa Čapka mělo premiéru loni na podzim na Déčku. Obě hlavní postavy namluvil Marek Eben a nově je doprovodila jazzová hudba Jakuba Šafra.
23. 3. 2026

Chceme-li změnit realitu v Unii, musíme upozorňovat na negativa, říká režisér Made in EU

Stefan Komandarev patří mezi výrazné bulharské filmaře. Jeho díla ocenil festival v Talinnu, před třemi lety získal hlavní cenu v Karlových Varech a jeho nejnovější film měl světovou premiéru v Benátkách. Právě novinku Made in EU teď promítají i česká kina. Snímek měl premiéru na festivalu lidskoprávní kinematografie Jeden svět. Režisér, scenárista a producent ho na přehlídce uvedl osobně.
23. 3. 2026

Ceny kritiky ovládlo Divadlo Na zábradlí, inscenací roku jsou ale Krkavci

Tři ceny divadelní kritiky za rok 2025 míří do pražského Divadla Na zábradlí, a to za herecké výkony Miloslava Königa a Magdalény Sidonové a pro divadlo roku. Nejlepší loňská inscenace Krkavci se rovněž hrála v Praze, ovšem v Dejvickém divadle.
22. 3. 2026Aktualizováno22. 3. 2026
Načítání...