„To je on.“ Karel Fiala zůstal Limonádovým Joem

Přichází s ním zákon a jeho gusto nebyla whisky, ale chtěl-li přesnou mušku míti, musel kolaloku píti. Zdvořilý pistolník je jednou z nejznámějších parodických rolí české kinematografie a také tou zásadní pro herce a zpěváka Karla Fialu, od jehož narození uplynulo 3. srpna rovné století.

Westernovou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera natočil v roce 1964 Oldřich Lipský. Pro titulní roli zvažoval mimo jiné Jiřího Kodeta, nakonec pohledného a abstinujícího kovbojského slušňáka našel v téměř čtyřicátníkovi Karlu Fialovi. Doporučila mu ho prý paradoxně Kodetova matka, herečka Jiřina Steimarová.

Operetní zpěvák a vystudovaný tenorista Fiala nebyl bez herecké zkušenosti před kamerou, byť spíš v menších rolích, mimo jiné v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Jedinou do té doby větší příležitost v jeho filmografii představoval odbojný rytíř Dalibor ve filmovém přepisu stejnojmenné Smetanovy opery.

Joea viděl už na divadle

Poprvé se slavný pistolník Joe objevil v příbězích Jiřího Brdečky, pozdějšího spoluautora i filmového scénáře. V textech, vycházejících na pokračování v týdeníku Ahoj na neděli, si střílel z obliby brakových dobrodružství z prostředí Divokého západu. Na divadelní prkna přišel zjednat pořádek v roce 1944 a zhruba o dekádu později vznikla i muzikálová verze příběhu.

„Když jsem v polovině padesátých let seděl v ABC v hledišti, díval se na Cortése, poslouchal Orchestr Karla Vlacha a sledoval Jaroslavu Adamovou či Stellu Zázvorkovou, která s ní roli arizonské pěnice Tornádo Lou alternovala, nenapadlo mě, že se k tomuto příběhu někdy vrátím,“ vzpomínal Fiala.

Zpívající kominík

Značná část písní z divadelního muzikálu později zazněla ve filmovém Limonádovém Joeovi. Fiala – coby dlouholetý člen pražského Hudebního divadla Karlín – měl hlas a uměl zpívat. Dokonce právě jeho pěvecké nadání ho dostalo ke kumštu, ač se vyučil kominíkem.

Na střeše při vymetání komínů pěl tak, až zaujal profesora z ostravské hudební školy, který ho pak připravil ke zkouškám na konzervatoř. „V mém rajónu byla hudební škola. Byly otevřená okna, zněl tam zpěv, klarinet, fagot, a já na střeše – nebe nade mnou – jsem najednou zpíval taky: Zdálo se mně, má panenko, dnes v noci o tobě,“ vyprávěl.

Během následujících studií na hudební akademii dostal Fiala dokonce nabídku na Jeníka v Prodané nevěstě v Národním divadle, kde si všimli talentovaného eléva v operním souboru. Jenže kariéru ve zlaté kapličce zhatila fatální tréma.

„Rejžo, Gott nevadí“

Přesto vše Fiala ve filmu Limonádový Joe nezpíval. Imitování angličtiny „Sou fár, tu jú aj mej“ v milostné písni připsané hlavnímu hrdinovi obstaral Karel Gott. I tohoto populárního zpěváka Lipský zvažoval původně pro hlavní roli, jenže měl už domluvené angažmá v Německu, psal měsíčník Nostalgie.

O důvodu, proč ve filmu zpívá Gott a ne Fiala, mluvil sám herec v pořadu Všechnopárty: „Udělal jsem herecké zkoušky s Olgou Schoberovou a Milošem Kopeckým. A pak mě pozval na schůzku Lipský a říkal: ‚Chlapče zlatý, nebudete se zlobit, my bychom chtěli, aby v tom filmu byly všechny pražské hvězdy. Ten hudební materiál už je hotový. Nezlobil byste se, Karle, kdybychom to tam nechali?‘ A já vůl, z té radosti, že jsem se dostal do filmu, tak jsem říkal: ‚Samozřejmě, rejžo, mně to nevadí.‘“

Karel Fiala jako otec Kolalok v muzikálu Limonádový Joe (Hudební divadlo Karlín, 2007)
Zdroj: ČTK/Veronika Šimková

Do Trigger Whisky Saloonu se Karel Fiala vrátil ještě později na divadle, ale už ne jako veskrze kladný Joe Kolalok, ale jako otec Kolalok: a to jak v roce 2001 v pražském Divadle ABC, tak o pár let později v domovském Hudebním divadle Karlín. Pro zajímavost: ve filmu hrál výrobce limonád Kolaloka Jiří Steimar, dědeček už zmiňovaného Jiřího Kodeta.

Doživotní kovboj

Limonádový Joe Fialu nepřestal do konce života „pronásledovat“. „Už při premiéře mi profesor A. M. Brousil řekl, že u filmu budu mít těžkou pozici, což se vlastně vyplnilo,“ konstatoval v roce 2015. 

Filmová parodie byla populární už v době premiéry. „Koňskou operu“ v kinech zhlédlo 4,5 milionu diváků. Snímek nesčetněkrát reprízovala televize a původní divadelní hra se dočkala čtyř desítek nastudování. „Lipskému a Brdečkovi se podařila nadsázka, která má přesnou míru – proto je to věčně zelený film,“ mínil Fiala.

Nahrávám video
Karel Fiala hostem Všechnopáry (2011)
Zdroj: ČT

Koncem devadesátých let představitele pistolnického gentlemana oslovil i režisér a scenárista Roman Vávra, jestli by jako „fórek“ neúčinkoval v dokumentu o Rádiu Limonádový Joe, jenž propojoval mystifikaci a hudbu, na film samotný ale přímo nenavazoval. Nápad účinkovat v dokumentu prý Fiala bral vstřícně a kývnul.

„Byl jsem hostem spousty kovbojských slavností,“ poznamenal herec mimo jiné také, jaké další pozvání mu „limonádový jeliman“ přinesl.

Hrál i v Amadeovi

Limonádníkem zůstal pro diváky zčásti i proto, že už nedostal žádnou roli, která by slávu parodického kovboje dokázala přebít. Ač se objevil i dalších titulech, které podobně jako „Koňská opera“ přežily svou dobu: v pohádce Šíleně smutná princezna a oscarovém životopisném dramatu Amadeus, které přijel už v Americe etablovaný Forman natáčet začátkem osmdesátých let do Československa.

Ani v jednom ze snímků nedostal Fiala opět příležitost si zazpívat, přestože v obou je hudba podstatnou složkou. Zatímco v Šíleně smutné princezně se jen mihnul (databáze Filmový přehled provozovaná Národním filmovým archivem uvádí Fialovu roli v této pohádce pouze jako „jezdec“), v Amadeovi získal větší prostor. Ve scéně, v níž Mozart představuje svou vizi opery Don Giovanni, hraje Dona Giovanniho, nicméně operní part za něj zpívá americký barytonista Richard Stilwell.

„Na Limonádníka vzpomínám rád, nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ říkal ale Fiala. „Nevím, jestli byla lepší jediná superrole, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud,“ uvedl také.

Nedostatek hlavních filmových rolí mu saturovalo divadlo, kde ho neminuly snad žádné zásadní postavy operetního a muzikálového repertoáru, třeba Tony ve West Side Story nebo Danilo ve Veselé vdově. S Limonádový Joem měly Fialovy divadelní postavy ale společnou škatulku „klaďasů“ a milovníků, do níž ho řadil tenor. Za celoživotní mistrovství v operetně-muzikálovém oboru obdržel cenu Thálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...