„To je on.“ Karel Fiala zůstal Limonádovým Joem

Přichází s ním zákon a jeho gusto nebyla whisky, ale chtěl-li přesnou mušku míti, musel kolaloku píti. Zdvořilý pistolník je jednou z nejznámějších parodických rolí české kinematografie a také tou zásadní pro herce a zpěváka Karla Fialu, od jehož narození uplynulo 3. srpna rovné století.

Westernovou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera natočil v roce 1964 Oldřich Lipský. Pro titulní roli zvažoval mimo jiné Jiřího Kodeta, nakonec pohledného a abstinujícího kovbojského slušňáka našel v téměř čtyřicátníkovi Karlu Fialovi. Doporučila mu ho prý paradoxně Kodetova matka, herečka Jiřina Steimarová.

Operetní zpěvák a vystudovaný tenorista Fiala nebyl bez herecké zkušenosti před kamerou, byť spíš v menších rolích, mimo jiné v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Jedinou do té doby větší příležitost v jeho filmografii představoval odbojný rytíř Dalibor ve filmovém přepisu stejnojmenné Smetanovy opery.

Joea viděl už na divadle

Poprvé se slavný pistolník Joe objevil v příbězích Jiřího Brdečky, pozdějšího spoluautora i filmového scénáře. V textech, vycházejících na pokračování v týdeníku Ahoj na neděli, si střílel z obliby brakových dobrodružství z prostředí Divokého západu. Na divadelní prkna přišel zjednat pořádek v roce 1944 a zhruba o dekádu později vznikla i muzikálová verze příběhu.

„Když jsem v polovině padesátých let seděl v ABC v hledišti, díval se na Cortése, poslouchal Orchestr Karla Vlacha a sledoval Jaroslavu Adamovou či Stellu Zázvorkovou, která s ní roli arizonské pěnice Tornádo Lou alternovala, nenapadlo mě, že se k tomuto příběhu někdy vrátím,“ vzpomínal Fiala.

Zpívající kominík

Značná část písní z divadelního muzikálu později zazněla ve filmovém Limonádovém Joeovi. Fiala – coby dlouholetý člen pražského Hudebního divadla Karlín – měl hlas a uměl zpívat. Dokonce právě jeho pěvecké nadání ho dostalo ke kumštu, ač se vyučil kominíkem.

Na střeše při vymetání komínů pěl tak, až zaujal profesora z ostravské hudební školy, který ho pak připravil ke zkouškám na konzervatoř. „V mém rajónu byla hudební škola. Byly otevřená okna, zněl tam zpěv, klarinet, fagot, a já na střeše – nebe nade mnou – jsem najednou zpíval taky: Zdálo se mně, má panenko, dnes v noci o tobě,“ vyprávěl.

Během následujících studií na hudební akademii dostal Fiala dokonce nabídku na Jeníka v Prodané nevěstě v Národním divadle, kde si všimli talentovaného eléva v operním souboru. Jenže kariéru ve zlaté kapličce zhatila fatální tréma.

„Rejžo, Gott nevadí“

Přesto vše Fiala ve filmu Limonádový Joe nezpíval. Imitování angličtiny „Sou fár, tu jú aj mej“ v milostné písni připsané hlavnímu hrdinovi obstaral Karel Gott. I tohoto populárního zpěváka Lipský zvažoval původně pro hlavní roli, jenže měl už domluvené angažmá v Německu, psal měsíčník Nostalgie.

O důvodu, proč ve filmu zpívá Gott a ne Fiala, mluvil sám herec v pořadu Všechnopárty: „Udělal jsem herecké zkoušky s Olgou Schoberovou a Milošem Kopeckým. A pak mě pozval na schůzku Lipský a říkal: ‚Chlapče zlatý, nebudete se zlobit, my bychom chtěli, aby v tom filmu byly všechny pražské hvězdy. Ten hudební materiál už je hotový. Nezlobil byste se, Karle, kdybychom to tam nechali?‘ A já vůl, z té radosti, že jsem se dostal do filmu, tak jsem říkal: ‚Samozřejmě, rejžo, mně to nevadí.‘“

Karel Fiala jako otec Kolalok v muzikálu Limonádový Joe (Hudební divadlo Karlín, 2007)
Zdroj: ČTK/Veronika Šimková

Do Trigger Whisky Saloonu se Karel Fiala vrátil ještě později na divadle, ale už ne jako veskrze kladný Joe Kolalok, ale jako otec Kolalok: a to jak v roce 2001 v pražském Divadle ABC, tak o pár let později v domovském Hudebním divadle Karlín. Pro zajímavost: ve filmu hrál výrobce limonád Kolaloka Jiří Steimar, dědeček už zmiňovaného Jiřího Kodeta.

Doživotní kovboj

Limonádový Joe Fialu nepřestal do konce života „pronásledovat“. „Už při premiéře mi profesor A. M. Brousil řekl, že u filmu budu mít těžkou pozici, což se vlastně vyplnilo,“ konstatoval v roce 2015. 

Filmová parodie byla populární už v době premiéry. „Koňskou operu“ v kinech zhlédlo 4,5 milionu diváků. Snímek nesčetněkrát reprízovala televize a původní divadelní hra se dočkala čtyř desítek nastudování. „Lipskému a Brdečkovi se podařila nadsázka, která má přesnou míru – proto je to věčně zelený film,“ mínil Fiala.

Nahrávám video

Koncem devadesátých let představitele pistolnického gentlemana oslovil i režisér a scenárista Roman Vávra, jestli by jako „fórek“ neúčinkoval v dokumentu o Rádiu Limonádový Joe, jenž propojoval mystifikaci a hudbu, na film samotný ale přímo nenavazoval. Nápad účinkovat v dokumentu prý Fiala bral vstřícně a kývnul.

„Byl jsem hostem spousty kovbojských slavností,“ poznamenal herec mimo jiné také, jaké další pozvání mu „limonádový jeliman“ přinesl.

Hrál i v Amadeovi

Limonádníkem zůstal pro diváky zčásti i proto, že už nedostal žádnou roli, která by slávu parodického kovboje dokázala přebít. Ač se objevil i dalších titulech, které podobně jako „Koňská opera“ přežily svou dobu: v pohádce Šíleně smutná princezna a oscarovém životopisném dramatu Amadeus, které přijel už v Americe etablovaný Forman natáčet začátkem osmdesátých let do Československa.

Ani v jednom ze snímků nedostal Fiala opět příležitost si zazpívat, přestože v obou je hudba podstatnou složkou. Zatímco v Šíleně smutné princezně se jen mihnul (databáze Filmový přehled provozovaná Národním filmovým archivem uvádí Fialovu roli v této pohádce pouze jako „jezdec“), v Amadeovi získal větší prostor. Ve scéně, v níž Mozart představuje svou vizi opery Don Giovanni, hraje Dona Giovanniho, nicméně operní part za něj zpívá americký barytonista Richard Stilwell.

„Na Limonádníka vzpomínám rád, nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ říkal ale Fiala. „Nevím, jestli byla lepší jediná superrole, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud,“ uvedl také.

Nedostatek hlavních filmových rolí mu saturovalo divadlo, kde ho neminuly snad žádné zásadní postavy operetního a muzikálového repertoáru, třeba Tony ve West Side Story nebo Danilo ve Veselé vdově. S Limonádový Joem měly Fialovy divadelní postavy ale společnou škatulku „klaďasů“ a milovníků, do níž ho řadil tenor. Za celoživotní mistrovství v operetně-muzikálovém oboru obdržel cenu Thálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
před 3 hhodinami

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
včera v 11:01

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
včera v 08:00

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Evropský pohled