„To je on.“ Karel Fiala zůstal Limonádovým Joem

Přichází s ním zákon a jeho gusto nebyla whisky, ale chtěl-li přesnou mušku míti, musel kolaloku píti. Zdvořilý pistolník je jednou z nejznámějších parodických rolí české kinematografie a také tou zásadní pro herce a zpěváka Karla Fialu, od jehož narození uplynulo 3. srpna rovné století.

Westernovou parodii Limonádový Joe aneb Koňská opera natočil v roce 1964 Oldřich Lipský. Pro titulní roli zvažoval mimo jiné Jiřího Kodeta, nakonec pohledného a abstinujícího kovbojského slušňáka našel v téměř čtyřicátníkovi Karlu Fialovi. Doporučila mu ho prý paradoxně Kodetova matka, herečka Jiřina Steimarová.

Operetní zpěvák a vystudovaný tenorista Fiala nebyl bez herecké zkušenosti před kamerou, byť spíš v menších rolích, mimo jiné v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Jedinou do té doby větší příležitost v jeho filmografii představoval odbojný rytíř Dalibor ve filmovém přepisu stejnojmenné Smetanovy opery.

Joea viděl už na divadle

Poprvé se slavný pistolník Joe objevil v příbězích Jiřího Brdečky, pozdějšího spoluautora i filmového scénáře. V textech, vycházejících na pokračování v týdeníku Ahoj na neděli, si střílel z obliby brakových dobrodružství z prostředí Divokého západu. Na divadelní prkna přišel zjednat pořádek v roce 1944 a zhruba o dekádu později vznikla i muzikálová verze příběhu.

„Když jsem v polovině padesátých let seděl v ABC v hledišti, díval se na Cortése, poslouchal Orchestr Karla Vlacha a sledoval Jaroslavu Adamovou či Stellu Zázvorkovou, která s ní roli arizonské pěnice Tornádo Lou alternovala, nenapadlo mě, že se k tomuto příběhu někdy vrátím,“ vzpomínal Fiala.

Zpívající kominík

Značná část písní z divadelního muzikálu později zazněla ve filmovém Limonádovém Joeovi. Fiala – coby dlouholetý člen pražského Hudebního divadla Karlín – měl hlas a uměl zpívat. Dokonce právě jeho pěvecké nadání ho dostalo ke kumštu, ač se vyučil kominíkem.

Na střeše při vymetání komínů pěl tak, až zaujal profesora z ostravské hudební školy, který ho pak připravil ke zkouškám na konzervatoř. „V mém rajónu byla hudební škola. Byly otevřená okna, zněl tam zpěv, klarinet, fagot, a já na střeše – nebe nade mnou – jsem najednou zpíval taky: Zdálo se mně, má panenko, dnes v noci o tobě,“ vyprávěl.

Během následujících studií na hudební akademii dostal Fiala dokonce nabídku na Jeníka v Prodané nevěstě v Národním divadle, kde si všimli talentovaného eléva v operním souboru. Jenže kariéru ve zlaté kapličce zhatila fatální tréma.

„Rejžo, Gott nevadí“

Přesto vše Fiala ve filmu Limonádový Joe nezpíval. Imitování angličtiny „Sou fár, tu jú aj mej“ v milostné písni připsané hlavnímu hrdinovi obstaral Karel Gott. I tohoto populárního zpěváka Lipský zvažoval původně pro hlavní roli, jenže měl už domluvené angažmá v Německu, psal měsíčník Nostalgie.

O důvodu, proč ve filmu zpívá Gott a ne Fiala, mluvil sám herec v pořadu Všechnopárty: „Udělal jsem herecké zkoušky s Olgou Schoberovou a Milošem Kopeckým. A pak mě pozval na schůzku Lipský a říkal: ‚Chlapče zlatý, nebudete se zlobit, my bychom chtěli, aby v tom filmu byly všechny pražské hvězdy. Ten hudební materiál už je hotový. Nezlobil byste se, Karle, kdybychom to tam nechali?‘ A já vůl, z té radosti, že jsem se dostal do filmu, tak jsem říkal: ‚Samozřejmě, rejžo, mně to nevadí.‘“

Karel Fiala jako otec Kolalok v muzikálu Limonádový Joe (Hudební divadlo Karlín, 2007)
Zdroj: ČTK/Veronika Šimková

Do Trigger Whisky Saloonu se Karel Fiala vrátil ještě později na divadle, ale už ne jako veskrze kladný Joe Kolalok, ale jako otec Kolalok: a to jak v roce 2001 v pražském Divadle ABC, tak o pár let později v domovském Hudebním divadle Karlín. Pro zajímavost: ve filmu hrál výrobce limonád Kolaloka Jiří Steimar, dědeček už zmiňovaného Jiřího Kodeta.

Doživotní kovboj

Limonádový Joe Fialu nepřestal do konce života „pronásledovat“. „Už při premiéře mi profesor A. M. Brousil řekl, že u filmu budu mít těžkou pozici, což se vlastně vyplnilo,“ konstatoval v roce 2015. 

Filmová parodie byla populární už v době premiéry. „Koňskou operu“ v kinech zhlédlo 4,5 milionu diváků. Snímek nesčetněkrát reprízovala televize a původní divadelní hra se dočkala čtyř desítek nastudování. „Lipskému a Brdečkovi se podařila nadsázka, která má přesnou míru – proto je to věčně zelený film,“ mínil Fiala.

Nahrávám video

Koncem devadesátých let představitele pistolnického gentlemana oslovil i režisér a scenárista Roman Vávra, jestli by jako „fórek“ neúčinkoval v dokumentu o Rádiu Limonádový Joe, jenž propojoval mystifikaci a hudbu, na film samotný ale přímo nenavazoval. Nápad účinkovat v dokumentu prý Fiala bral vstřícně a kývnul.

„Byl jsem hostem spousty kovbojských slavností,“ poznamenal herec mimo jiné také, jaké další pozvání mu „limonádový jeliman“ přinesl.

Hrál i v Amadeovi

Limonádníkem zůstal pro diváky zčásti i proto, že už nedostal žádnou roli, která by slávu parodického kovboje dokázala přebít. Ač se objevil i dalších titulech, které podobně jako „Koňská opera“ přežily svou dobu: v pohádce Šíleně smutná princezna a oscarovém životopisném dramatu Amadeus, které přijel už v Americe etablovaný Forman natáčet začátkem osmdesátých let do Československa.

Ani v jednom ze snímků nedostal Fiala opět příležitost si zazpívat, přestože v obou je hudba podstatnou složkou. Zatímco v Šíleně smutné princezně se jen mihnul (databáze Filmový přehled provozovaná Národním filmovým archivem uvádí Fialovu roli v této pohádce pouze jako „jezdec“), v Amadeovi získal větší prostor. Ve scéně, v níž Mozart představuje svou vizi opery Don Giovanni, hraje Dona Giovanniho, nicméně operní part za něj zpívá americký barytonista Richard Stilwell.

„Na Limonádníka vzpomínám rád, nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ říkal ale Fiala. „Nevím, jestli byla lepší jediná superrole, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud,“ uvedl také.

Nedostatek hlavních filmových rolí mu saturovalo divadlo, kde ho neminuly snad žádné zásadní postavy operetního a muzikálového repertoáru, třeba Tony ve West Side Story nebo Danilo ve Veselé vdově. S Limonádový Joem měly Fialovy divadelní postavy ale společnou škatulku „klaďasů“ a milovníků, do níž ho řadil tenor. Za celoživotní mistrovství v operetně-muzikálovém oboru obdržel cenu Thálie. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Javůrek opět píše o druhé světové. Zajímá ho, jak dobu vnímali „typičtí Češi“

Spisovatel Štěpán Javůrek, autor úspěšné trilogie Sudetský dům, představil první díl z nové zamýšlené čtyřdílné historické ságy Ve stínu jeřabiny. Ta obsáhne období československých dějin od Mnichovské dohody v roce 1938 po rok 1950.
před 20 hhodinami

„Vývoj umění osvobozuje.“ Stoletý Milan Grygar stále hledá a nalézá

Malíř, grafik a ilustrátor Milan Grygar se 24. října dožívá rovných sta let. I v tomto úctyhodném věku tvoří, podílí se na přípravách výstav, přičemž ta poslední se odehrála v roce 2019 ve Veletržním paláci. Zároveň vždy, když něčeho dosáhl a zcela vyčerpal dané možnosti, se přesunul dál, nikdy nezůstával na místě. Významné jubileum je důvodem se za dosavadním Grygarovým hledačským dílem ohlédnout.
24. 10. 2026‌‌

VideoFontaines D.C. se vyzpívali z digitálního dopaminu

Slovy jako bezchybné, majestátní a úžasné nebo také obrovské vítězství referují některá britská média o novém albu irské rockové pětice Fontaines D.C. Na nahrávce Dopamine Chamber je tíží celospolečenská závislost na digitálním dopaminu. Zhroucení úlohy sociálních sítí nebo rozpad tradičních hodnot předkládá kapela s chladnou bezútěšností. Nové skladby představí kapela na konci října i naživo v Praze.
23. 10. 2026‌‌

Oslavy 17. listopadu na Národní nedostaly dotaci. Lidé posílají peníze ve sbírce

Ministerstvo kultury letos neposkytne dotaci na projekt Korzo Národní, které má být oslavou listopadových událostí roku 1989. Projekt organizovaný spolkem Díky, že můžem nesplnil podle vyjádření resortu podmínky stanovené v dotační výzvě pro podporu regionálních kulturních tradic. Spolek možnost neudělení dotace nezpochybňuje, vadí mu ale, že si ministerstvo s oznámením rozhodnutí dalo načas.
23. 10. 2026Aktualizováno23. 10. 2026‌‌

Festival Ji.hlava promítne přes tři sta dokumentů, začne Kyliánem

Přes tři sta padesát zahraničních i českých snímků nachystal festival dokumentů Ji.hlava pro aktuální ročník, který v metropoli Vysočiny začíná 23. října. Náměty titulů v letošním programů mají opět široký záběr, od konfliktů a politiky přes životní prostředí až po lidské poznání.
23. 10. 2026‌‌

Klempíř poslal mimořádnou kontrolu na některá nezávislá divadla, uvádí Radiožurnál

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) před dvěma týdny rozhodl podle Radiožurnálu o mimořádných kontrolách u čtyř členů Asociace nezávislých divadel. Člen rady asociace Jakub Vedral to považuje za odvetu za to, že asociace kritizovala kroky ministerstva. Klempíř potvrdil, že kontroly nařídil, zdůvodnil je ale pochybnostmi ohledně oprávněnosti vykázaných nákladů. Se zmíněnou kritikou podle něj nesouvisí. Napsal to server iRozhlas.
22. 10. 2026Aktualizováno22. 10. 2026‌‌

ČT o Vánocích naváže na Krakonošovo tajemství, na Nový rok přijdou Neporazitelní

Česká televize představuje program, který přichystala na letošní vánoční svátky. Štědrovečerní pohádka Krakonoš a básník naváže na příběh z roku 2022. Další program nabídne pohádkové klasiky, záznamy koncertů, ale i dvoudílné drama o Anežce České. Závěr roku vedle zábavních pořadů přinese v televizní premiéře film Neporazitelní.
22. 10. 2026‌‌

Život i dobu Anny Jagellonské přibližuje portrét z mládí i zápisník manžela

Nástup Habsburků na český trůn před pěti sty lety připomíná Národní galerie Praha výstavou o Anně Jagellonské. Římskou, českou a uherskou královnu období renesance představuje jako ženu, která stála „na prahu nové doby“ a v centru tehdejších změn. K důležité roli, již sehrála při formování habsburské monarchie, přispěly i její mecenášské a sběratelské aktivity.
22. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.