Odešel Karel Fiala, představitel Limonádového Joea

Ve věku 95 let zemřel herec a zpěvák Karel Fiala, někdejší hvězda karlínské opery. Diváci jej mají ale spojeného zejména s rolí Limonádového Joea ze stejnojmenného filmu. O Fialově úmrtí informoval server iRozhlas.cz. Na jevišti Hudebního divadla v Karlíně herec slavil největší úspěchy od 50. let minulého století. Během čtyř dekád tam snad nebyl muzikál, v němž by Fiala neměl jednu z hlavních rolí. Za celoživotní přínos muzikálu dostal v roce 2013 cenu Thálie.

„Na Limonádníka vzpomínám rád, nevadí mi, že mi ho lidé přišpendlili na celý život,“ komentoval zdánlivé prokletí své nejslavnější role. Pistolníka přebral Jiřímu Kodetovi, jako hvězda karlínské operety byl ale právě on pro Oldřicha Lipského a Jiřího Brdečku tím pravým typem milovníka se sladkým operetním úsměvem.

„Dodnes nevím, jestli byla lepší jediná superrole, nebo hodně průměrných. Beru to jako osud,“ svěřil se ostravský rodák, který jinak u filmu spíš paběrkoval.

Hrál třeba Dalibora v přepisu Smetanovy opery, objevil se v pohádkách Dařbuján a Pandrhola a Labakan nebo dramatu Martina Friče Povodeň, po Limonádovém Joeovi ale dostával před kamerou příležitost hlavně v televizi.

O to výraznější byly Fialovy role v Hudebním divadle Karlín, kam nastoupil v roce 1954. Byl tenor, skvěle zpíval, výborně hrál, a navíc dobře vypadal, a tak jeho operetní hvězda stoupala. Zazpíval si všechno, po čem toužil, celý světový repertoár operetních špiček.

Veterán karlínského divadla

V karlínském divadle během čtyř dekád snad nebyl muzikál, v němž by Fiala neměl jednu z hlavních rolí. Jako tenor hrál skoro samé „klaďasy“ a milovníky, nejraději měl prý Tonyho z West Side Story. „To představení mělo takovou atmosféru, že lidi skoro nedýchali,“ vzpomínal herec, který „celá ta léta vyznával lásku nějaké ženské na jevišti“. Vášnivý polibek představitelce titulní role Rose Marie ostatně přinesl Karlu Fialovi i lásku jeho třetí ženy –⁠ Věry Vlkové.

„Ta hra končí polibkem. A Věra tvrdí, že jsem ji na konci tak vášnivě políbil, až to zajiskřilo. Je pravda, že jsme od té doby spolu začali chodit,“ vzpomínal na začátky vztahu, ze kterého vzešli synové Jan a Tomáš (kromě nich měl ještě Borise a Karla). „Můj život byla opereta,“ řekl jednou s jen malou dávkou nadsázky Fiala, který s Věrou tvořil pár přes půl století.

Karel Fiala jako Freddy Eynsford-Hill v muzikálu „My Fair Lady“
Zdroj: Jovan Dezort/ČTK

Hercem náhodou

K úspěšné herecké a pěvecké kariéře –⁠ a tedy i ke své třetí ženě –⁠ se přitom Karel Fiala dostal vlastně náhodou. Narodil se do rodiny kominického mistra. Když za okupace nemohl dokončit gymnázium, začal se věnovat otcovu řemeslu. Střechy ale krátce po válce vyměnil za pražskou konzervatoř, talentovaného mladíka si totiž všiml profesor Ševčík z ostravské hudební školy, který jej připravil na přijímací zkoušky. „Nebýt jeho, nezpívám,“ svěřil se Fiala.

Už na konzervatoři, kterou dokončil v roce 1952, začal Fiala působit v Národním divadle, kariéru v operním souboru mu ale zhatila tréma. „Dokud jsem stál, byl jsem celkem suverén. Ale pak jsem měl vzít Mařenku kolem ramen, usednout s ní na lavičku a zpívat Věrné milování. Trémou se mi najednou roztřásla noha a na dřevěné podlaze to vibrovalo a nešlo to zastavit,“ popsal Fiala své zkušební vystoupení v roli Jeníka v Prodané nevěstě, po kterém bylo jasné, že z něj pěvec nebude.

Fiasko v opeře ale ani trochu nevadilo Oldřichu Novému, který v té době působil v karlínském divadle a mladého pěvce přijal. „Byl to nesmírně noblesní pán a ihned jsme si padli do oka. Do měsíce jsem zpíval Cikánského barona,“ přiblížil počátky úspěšného působení Fiala, který z Karlína odešel až počátkem 90. let. Část souboru včetně Fialy a jeho ženy si tehdy nepadla do oka s novým ředitelem a musela odejít. Jezdil pak na zájezdová představení a vystupoval jako host na různých scénách.

Až do vysokého věku se přitom udržoval v kondici, za což do značné míry vděčil i genům –⁠ jeho otec se dožil 90, maminka pak 89 let. „Od 14 let jsem hrál tenis. Myslím si, že to sehrálo velikánskou roli, mám naběháno hodně kilometrů,“ řekl Fiala. A když musel s tenisem skončit, trávil dědeček herečky Anny Fialové čas nejraději na chalupě v Chřibské v Českém Švýcarsku.

Karel Fiala a Linda Rybová v divadelní inscenaci Limonádového Joea v Hudebním divadle Karlín
Zdroj: Veronika Šimková/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 17 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 20 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled