Evropská kosmická agentura strana 2 z 5

Desítky vesmírných těles podobných planetám, která se vymykají dosavadním kategoriím, objevili vědci v mlhovině v souhvězdí Orion. Na působivých snímcích pořízených vesmírným teleskopem Jamese Webba jsou objekty příliš malé na to, aby se jednalo o hvězdy, zároveň ale neodpovídají běžným definicím planet – neobíhají totiž kolem žádné hvězdy.

Přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Podle agentury AFP to zjistili američtí vědci za pomoci výkonného teleskopu Jamese Webba. Jejich výzkum téměř vylučuje, že by oxid uhličitý mohl pocházet z jiného zdroje, než je voda. Zda jsou v oceánu přítomné další prvky potřebné pro vznik života, zatím není jasné.

Ministerstvo dopravy ve čtvrtek oznámilo, že Česká republika spustí dvě nové kosmické mise – AMBIC a QUVIK. Oba projekty vede Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). O výběru projektů rozhodl výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory udílené Evropskou kosmickou agenturou.

Emise uhlíku vyprodukované lesními požáry na severní polokouli byly letos rekordní, nejvíce se na zhoršení kvality ovzduší podepsaly požáry v Kanadě. Ve své nové zveřejněné analýze o tom informovala organizace Copernicus, projekt Evropské unie pro sledování atmosféry a klimatických změn. Podíl emisí z kanadských požárů letos tvoří 27 procent veškerého uhlíku uvolněného do atmosféry z lesních požárů v letošním roce.

Mezinárodní vědecký tým prostudoval rozporuplné informace o nedaleké hvězdokupě Hyády. V odborné studii, která vyšla v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, autoři popsali, že příčinou by mohla být existence černých děr.

Vypuštění největšího tuzemského satelitu na oběžnou dráhu připravuje brněnská firma OHB Czechspace. V konsorciu s několika vědeckými pracovišti a dalšími firmami vede přípravu mise SOVA, která bude mít dva vědecké cíle: shromažďovat údaje o dějích v horních vrstvách atmosféry, takzvaných atmosférických gravitačních vlnách, a také o radiaci ve vesmíru. Výsledkem by mohlo být lepší předvídání extrémního počasí. Přínosy mise v Brně představili zástupci OHB Czechspace i vědeckého týmu.

Japonská národní vesmírná agentura JAXA kvůli příliš větrným podmínkám v horních vrstvách atmosféry odložila start rakety H-2A, přestože tato „vlajková loď“ Japonska má 98procentní úspěšnost startu. Její malý modul SLIM se má pokusit přistát na Měsíci, napsala to agentura Reuters.

Pomocí dalekohledu ESO Very Large Telescope (VLT) pozorovali astronomové velkou tmavou skvrnu v atmosféře Neptunu a těsně vedle ní objevili další, mnohem menší a jasnější, kterou neočekávali. Je to vůbec poprvé, co byla tmavá skvrna na planetě pozorována pozemským dalekohledem.

Vesmírný odpad je stále větším problémem. Ukázalo se to, když narušil experiment, který měl zjistit, jak se právě s kosmickým smetím vypořádat.

Ruský lunární modul Luna-25 „po nárazu do povrchu Měsíce přestal existovat“ poté, co se vymkl kontrole a dostal na nepropočtenou oběžnou dráhu, oznámila v neděli podle agentury RIA Novosti ruská vesmírná agentura Roskosmos. Zpráva přišla den poté, co Roskosmos ohlásil „nestandardní situaci“ při manévrech před přistáním, která nastala v sobotu ve 14:10 moskevského času (13:10 SELČ). Operátoři s modulem ztratili spojení o 47 minut později.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos v sobotu oznámila „nestandardní situaci“ na palubě modulu Luna-25, který má v pondělí přistát na Měsíci. Ve 14:10 moskevského času (13:10 středoevropského času) modul podle harmonogramu dostal pokyn k úpravě své oběžné dráhy kolem jediného přirozeného satelitu Země. Během této operace ale došlo k „nestandardní situaci“, která znemožnila provést manévr s danými parametry, citovala tisková agentura TASS sdělení Roskosmosu. Problém nyní analyzují odborníci, uvedl bez podrobností vesmírný úřad.

Rusko v noci na pátek vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř padesát let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.

Polský let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) je už jistý. Polský astronaut bude v kosmu testovat technologie domácích firem či provádět experimenty. Oznámila to kosmická agentura POLSA. Let má konkrétně absolvovat inženýr Slawosz Uznański.

Evropská kosmická agentura (ESA) dokončila bezprecedentní manévr, při němž nasměrovala vyřazenou družici Aeolus do Atlantského oceánu. Sonda, která posledních pět let z oběžné dráhy monitorovala počasí, nebyla navržena pro kontrolovaný návrat na Zemi, kosmické agentuře se ale přesto podařilo použít zbývající palivo, aby Aeolus navedla do „vodního hrobu“, informovala agentura DPA. Poprvé se tak povedlo řízeně navést do zemské atmosféry družici, která k tomu nebyla určena.

Vyřazená družice o velikosti osobního automobilu se v následujících týdnech zřítí na Zemi, upozornila Evropská kosmická agentura (ESA). Satelitu Aeolus, který na orbitě měřil rychlost a směr větru a pomáhal tak s předpovědí počasí, pomalu dochází palivo a jeho klesání k Zemi se zrychluje.

Evropská mise Cheops popsala velmi horkou exoplanetu, která oběhne kolem své hostitelské hvězdy za méně než jeden den. Je pokryta reflexními oblaky kovu, díky nimž se leskne a blýská jako zrcadlo.

Naposledy do vesmíru odstartovala v noci na čtvrtek nosná raketa Ariane 5 evropské společnosti Arianespace. Rakety této generace po 27 letech nahradí nová verze, Ariane 6, která ale podle agentury Reuters vzlétne nejdříve příští rok. Nasazení této rakety do provozu je přitom pro Evropu důležité mimo jiné kvůli přerušení spolupráce s Ruskem po jeho obnovené invazi na Ukrajinu.

Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu v 17:11 SELČ odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů – temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynáší raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Až k Měsíci své sondy vyslalo zatím jen devět zemí, připojit by se k nim mohlo i Česko. Měla by to být zároveň ta největší a nejtěžší sonda, kterou kdy Česká republika do vesmíru poslala. Kosmický projekt s názvem LVICE2 nyní úspěšně dokončil přípravnou fázi a odborníci čekají na rozhodnutí o penězích. Na financování by se měly podílet Evropská kosmická agentura a resort dopravy.

Česká kosmická mise SLAVIA úspěšně dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu země dva mikrosatelity vybavené pokročilými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Odstartovat by měla v roce 2027.

Vojenský pilot české armády by mohl zamířit do vesmíru dříve, než se původně předpokládalo. Nabídka účasti Aleše Svobody na misi Axiom na Mezinárodní vesmírné stanici je ovšem podmíněna tím, že Česko na let přispěje zhruba miliardou korun. Svoboda v Událostech, komentářích řekl, že se pravděpodobnost jeho letu do vesmíru s nabídkou Axiomu zvýšila.

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Poslední let rakety Ariane 5 plánovaný na pátek byl kvůli technickým potížím odložen na neurčito. Informovala o tom v prohlášení na Twitteru společnost Arianespace, která nosiče provozuje. Raketa se měla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně vydat na svou poslední cestu předtím, než ji nahradí nová generace nosných raket, v pátek zhruba půl hodiny před půlnocí.

Téměř deset tisíc kilometrů vysoký sloupec vodní páry vypustil do volného kosmu Enceladus, jeden z měsíců Saturnu. Rekordní jev, při kterém ledová přirozená družice chrlila vodu rychlostí 300 litrů za sekundu, pozorovali vědci pomocí vesmírného teleskopu Jamese Webba.