Rusko v noci na pátek vyslalo z kosmodromu Vostočnyj raketu Sojuz 2.1b s modulem Luna-25, který má přistát na Měsíci. Jedná se o první takový ruský projekt za posledních téměř padesát let a podle agentury DPA má jít o předstupeň potenciálního nového průzkumu Měsíce prováděného člověkem na místě. Na Měsíci bude ruský modul zkoumat jižní pól a zaměří se mimo jiné i na pátrání po vodě. Sonda bude shromažďovat a analyzovat vzorky půdy, upřesnila ruská vesmírná agentura Roskosmos.
Rusko se po půlstoletí vrací na Měsíc. Sonda Luna-25 bude hledat vodu
7 minut
Horizont ČT24: Rusové po 50 letech míří na Měsíc
Nosná raketa s modulem odstartovala v 02:11 moskevského času (01:11 SELČ) z kosmodromu Vostočnyj na ruském Dálném východě. Kolem 7:00 SELČ Roskosmos uvedl, že operátoři na Zemi už mají nad vesmírným plavidlem plnou kontrolu. Na Měsíci měl modul podle agentury původně přistát 23. srpna, později však Roskosmos ohlásil přistání o dva dny dříve, tedy 21. srpna. Start mise se několikrát odkládal, podle Ondřeje Santolíka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd je to ale běžné.
Tři ze čtyř stupňů nosné rakety objevili specialisté na zemi 28 kilometrů od osady Šachtinsk v dalekovýchodním Chabarovském kraji, informovala agentura TASS. Po čtvrtém stupni se stále pátrá, ale evakuovaných osmnáct obyvatel osady se už vrátilo do svých domovů.
Projekt Luna-25 navazuje na poslední lunární misi Sovětského svazu, Luna-24, která v roce 1976 dokázala přistát na Měsíci, odebrat vzorky a vrátit se na Zemi.
Bez evropské pomoci
Mise se musí obejít bez evropských přístrojů, některé z nich se nepodařilo nahradit, podotkl předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti Milan Halousek.
„Část technologií, které tam byly naplánované, měla připravovat ESA (Evropská kosmická agentura). Problém nastal v okamžiku ruské invaze na Ukrajinu, kdy ta spolupráce byla přerušená. Už na Luně 25, kde měly být evropské přístroje, je jejich místo často úplně prázdné,“ přiblížil Halousek, „případně se tam Rusové pokusili velice rychle doplnit něco svého, což je problém, protože takhle rychle se těžko ty přístroje připraví a odzkouší.“
Rusko vyzdobilo start mise symboly spojenými s invazí na Ukrajinu
Přelety k přirozenému satelitu Země nejsou podle Halouska tak časově vázané jako například lety k Marsu. Aktuálně míří na Měsíc i indická mise Čandrájan-3, obě mise letí k jižnímu pólu. Tam se podle vědců nachází voda těsně pod povrchem. Cílem indické mise je zkouška vybavení a demonstrace úspěšného přistání, ruská Luna 25 by se měla mimo jiné zaměřit na výzkum získávání vody. Bude se věnovat i zkoumání exosféry v oblasti jižního pólu a prachu, který je v ní rozptýlen.
Sovětský odkaz
Starty kosmických projektů se různě podle Santolíka odkládají z důvodů technických problémů i špatného počasí. Podle Halouska by se startem a odletem ruské rakety neměl být žádný problém. Mise má pro Rusy i symbolický význam, jedná se o první lunární sondu po pádu Sovětského svazu.
„Předpokládám, že i kvůli tomu byla sonda přejmenována z původní Luna-Glob na Luna 25, aby tak byla patrná návaznost na předchozí sondu Luna 24, která do SSSR v roce 1976 dopravila 170 gramů měsíčního materiálu. Asi lze také předpokládat, že podaří-li se byť i jen start, tak v současné situaci poslouží politickým účelům,“ řekl Santolík.
„Rusové, Číňané, Američané si musí vyzkoušet, jestli jim fungují všechny technologie. Přeci jen je rozdíl mezi tím zkoušet to na Zemi v laboratoři a v šestinové gravitaci na Měsíci. Případně potom v třetinové na Marsu. Samozřejmě je tam i vědecký přesah,“ řekl Halousek.
Lidé by se k přirozené družici Země podle Halouska měli vrátit koncem roku 2024, americká mise Artemis II se čtyřmi lidmi by jej měla obletět. Až mise Artemis III, která je plánovaná na přelom let 2025 a 2026 by měla dostat lidi zpátky na povrch. „Zatím nikdo další se k letu k Měsíci nepřipravuje, ani Rusové. Rusové na to v tuhle chvíli nemají technické prostředky, vědeckou obec, ani techniky, aby byli schopni připravit program,“ poznamenal Halousek. Kolem roku 2030 by podle něj lidi na Měsíc měla zvládnout dopravit Čína.
