K Zemi spadne satelit. ESA se pokusí zařídit, aby se zřítil do oceánu

Vyřazená družice o velikosti osobního automobilu se v následujících týdnech zřítí na Zemi, upozornila Evropská kosmická agentura (ESA). Satelitu Aeolus, který na orbitě měřil rychlost a směr větru a pomáhal tak s předpovědí počasí, pomalu dochází palivo a jeho klesání k Zemi se zrychluje.

Družice okolo naší planety obíhala téměř pět let, a to ve výšce 320 kilometrů nad zemským povrchem. Teď každý den klesne přibližně o kilometr, dolů ji táhne mimo jiné zemská gravitace, ale přispívá k tomu i sluneční aktivita. Směrem k Zemi ji postrkuje sluneční vítr – jeho aktivita je ale těžko předpověditelná, takže ESA neví, kdy k pádu dojde.

Podle expertních odhadů by se to mělo stát někdy na přelomu července a srpna, přesněji to ale žádné modely zatím spočítat neumí.

Očekává se, že většina satelitu shoří v atmosféře. Některé úlomky ale dopadnou nejspíš i na Zem. Aeolus pojmenovaný podle starořeckého boha větru podle ESA nebyl navržen tak, aby kontrolovaně opět vstoupil do atmosféry, přesto se technici při prvním manévru svého druhu pokusí družici nasměrovat tak, aby skončila v odlehlých částech oceánu. Ideálním místem je takzvaný Point Nemo v Tichém oceánu – kolem něj se na celé stovky kilometrů nenachází žádný živý člověk. 

„Jen co ESA a její partneři zjistili, že je možné snížit už tak minimální riziko ohrožení života či infrastruktury, daly se věci do pohybu,“ uvedl šéf úřadu ESA pro vesmírný odpad Tim Flohrer. Upřesnil, že mise vychází z bezpečnostních pravidel navržených na konci devadesátých let minulého století. „Pokud všechno půjde podle plánu, bude Aeolus zničen v souladu se současnými bezpečnostními předpisy,“ dodal Flohrer.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 3 hhodinami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 9 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 9 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 10 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...