Mezinárodní vědecký tým prostudoval rozporuplné informace o nedaleké hvězdokupě Hyády. V odborné studii, která vyšla v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society, autoři popsali, že příčinou by mohla být existence černých děr.
Prasátka jsou českým názvem pro hvězdokupu Hyády, která leží pouhých 153 světelných let od Země. A také je zřejmě sídlem nejbližší černé díry.
Černé díry se staly od roku 1964, kdy byly poprvé pozorovány, a byla tedy jejich teorií předpovězená existence, astrofyzikálním fenoménem, který přináší stále nové poznatky. Díky pokroku ve vědě se také stále lépe studují. Přelom přinesl roku 2015 objev gravitačních vln, díky nimž se mnohem lépe hledají ty nejmenší černé díry.
V nové studii sledovali vědci pohyb a vývoj hvězd v hvězdokupě Hyády. Hvězdokupy jsou seskupením hvězd, které pohromadě udržuje gravitace – u Prasátek se jedná o takzvanou otevřenou hvězdokupu, tedy shluk hvězd bez tvaru. Teorie předpokládá, že hvězdy v otevřených hvězdokupách jsou stejně staré a že tedy také společně vznikly. Také mívají podobné chemické složení. Otevřené hvězdokupy bývají ovlivněny gravitací okolních hvězd, která nakonec způsobí rozpad hvězdokupy.
Když vědci srovnali výsledky jejich simulace a reálné pozorování pomocí satelitu Gaia, ukázalo se, že simulace bez problémů funguje, ale s jednou podmínkou. „Naše výsledky naznačují, že Hyády mohou existovat, jen pokud v jejich středu leží nějaké černé díry. Anebo tam existovaly donedávna,“ uvedl hlavní autor práce Stefano Torniamenti.
Nejvíce realistická je podle této práce situace, kdy ve středu Hyád leží dvě nebo tři černé díry, ale je také možné, že asi před 150 miliony let byla všechna tato tělesa vymrštěna pryč a vědci dnes už pozorují jen jakousi gravitační ozvěnu jejich existence. Černé díry by se pak nacházely nedaleko hvězdokupy.
Ať už je pravdivá kterákoliv z těchto možností, znamená to, že se jedná o nejbližší černé díry. Zatím tento rekord držela Gaia BH1, která leží více než desetkrát dál, asi 1560 světelných let od Sluneční soustavy v souhvězdí Ophiuchus (Hadonoš).
Lovec černých děr
Bez vesmírné observatoře Gaia by tyto výsledky nebyly možné. Vyrobila ji a provozuje Evropská kosmická agentura. Od roku 2013, kdy se pomocí rakety Sojuz dostala Gaia do kosmu, sestavuje třírozměrnou mapu nejbližšího okolí v naší galaxii. Měla by zpřesnit polohu přibližně miliardy hvězd a tím, že přesněji určuje jejich polohu, pomáhá vědcům zjistit, jaké jsou mezi nimi vztahy.
„Toto pozorování nám pomáhá pochopit, jak přítomnost černých děr ovlivňuje vývoj hvězdokup a jak hvězdokupy zase přispívají ke vzniku zdrojů gravitačních vln,“ doplňuje kvantový fyzik Mark Gieles, který se na studii podílel.
„Výsledky nám také umožňují nahlédnout do toho, jak jsou tyto záhadné objekty rozmístěny v naší galaxii.“
