Dánská technická univerzita

Evropa zatím nemá dostatek záložních zdrojů, které by nahradily výpadky energie, pokud by došlo k delším epizodám zatažené oblohy a nedostatku větru. Není to varování před reálným stavem, ale výsledek modelu, který pracuje se stavem, že by celý světadíl přešel na udržitelné zdroje. Dotyčné záložní zdroje by podle vědců byly velmi drahé.

Nelehký úkol vyvinout účinné a dostupné hadí protijedy si vytyčil dánsko-americký tým vědců. Běžně se tyto život zachraňující látky vyrábí z toxinů získaných z živých hadů. Jde ale o náročný a drahý proces, kvůli kterému v mnoha regionech světa nejsou účinné protilátky na uštknutí dostupné. Vědcům by v práci měla pomoci umělá inteligence, která by měla umožnit vytvořit léčiva na míru pro hadí toxiny. Probíhající testy na laboratorních myších vykazují slibné výsledky – po podání protijedu jich přes osmdesát procent přežije hadí útok. Tým doufá, že by novou techniku výroby sera proti specifickým hadím jedům mohl nabídnout pro komerční využití nejpozději do pěti let.

Čím je populace celkově starší, tím víc se snižuje její soudržnost a tím méně je vnitřně propojená. Vědci to popsali u makaků, což jsou evolučně velmi blízcí příbuzní člověka. Je možné, že podobné procesy fungují i v lidské společnosti.