Chřest

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Teplé jaro urychlilo růst a sklizeň chřestu. Třeba na Znojemsku ho letos sklízejí o měsíc dřív než před rokem. Na jeho růst ale třeba stále ještě čekají v Ivančicích na Brněnsku, tam se budou letos v květnu navíc konat už třicáté slavnosti chřestu.

Německo má za sebou jeden z nejsušších dubnů v historii měření. To ohrožuje živobytí zemědělců a objevily se i první lesní požáry. Příčinou je pravděpodobně změna klimatu způsobená z největší části pálením fosilních zdrojů. Do ulic se proto vrátily protesty hnutí Fridays for Future naléhající na vlády, aby rychle omezily emise z elektráren, továren či dopravy.

Na poli u Ivančic začalo město sklízet poprvé chřest, který zde nechalo zasadit před dvěma lety. Obnovilo tak dlouholetou tradici, zdejší chřest se totiž za Rakouska-Uherska dovážel až do Vídně na císařský dvůr. Letos město sklidí zhruba do sto kilogramů a dostanou ho lidé, kteří se podíleli na zvládnutí koronavirové krize.