Británie strana 2 z 5

Británie jmenovala Sarah Mullallyovou arcibiskupkou z Canterbury, hlavou anglikánské církve se tak poprvé stala žena, píší tiskové agentury s odvoláním na britskou vládu. Třiašedesátiletá Mullallyová, bývalá zdravotní sestra a matka dvou dětí, nahradila Justina Welbyho, který odstoupil loni v listopadu poté, co vyšlo najevo, že zatajoval informace o sexuálním zneužívání mladých mužů a chlapců. Výběr nástupce měl na starosti výbor v čele s bývalým šéfem britské tajné služby MI5 Jonathanem Evansem.

Britský premiér Keir Starmer v reakci na čtvrteční útok na synagogu v Manchesteru uvedl, že útočník si své oběti vybral právě proto, že to byli Židé. Slíbil zajistit židovské komunitě bezpečnost, kterou si zaslouží, informuje agentura Reuters. Útok si vyžádal dvě oběti. Po zásahu policie zemřel i útočník, který najel autem do lidí a zaútočil rovněž nožem. Policie incident označila za teroristický čin. Izraelští vládní politici považují útok za výsledek vlny antisemitismu v Británii a slabosti vůči terorismu.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Evropská komise (EK) v novém, devatenáctém sankčním balíčku proti Moskvě navrhuje zavést sankce na dalších 118 lodí z ruské stínové flotily a zákaz transakcí pro další banky v Rusku i třetích zemích, informovala v pátek odpoledne předsedkyně EK Ursula von der Leyenová. Sankce nyní musí jednomyslně schválit všechny členské státy Evropské unie.

Emise z lesních požárů v Evropské unii a Británii jsou nejvyšší za posledních 23 let, odkdy se tento údaj sleduje. Uvedlo to oddělení monitoringu ovzduší unijní služby Copernicus. Podle nového odhadu emise způsobené požáry dosáhly hodnoty 12,9 milionu tun oxidu uhličitého, píše AFP. Největší podíl připadá na masivní srpnové požáry v Portugalsku a Španělsku. Dým z požárů v Evropě a Kanadě navíc přispěl ke zhoršení kvality ovzduší na kontinentu.

Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli ve středu litevští prokurátoři a kriminalisté. Podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě, při kterých byly využity kurýrní služby k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.

Milada (Mimi) Kuttelwascherová po komunistickém převratu v Československu s rodiči dramaticky uprchla do Anglie. Strýc Karel byl letcem RAF, otec Jan během války velel tankové divizi. Matka spoluzaložila v Londýně organizaci Velehrad, která pomáhala emigrantům. Matčiny ostatky nyní Mimi převezla do rodných Velhartic. Hluboko v sobě má zakořeněno, že svoboda není zadarmo.

Británie zavedla nové sankce cílené na ruskou energetiku a armádu ve snaze omezit možnosti Moskvy pokračovat v agresi proti Ukrajině. Postihy jsou namířeny proti sedmdesáti lodím takzvané ruské stínové flotily a třiceti firmám a lidem podporujícím ruskou armádu, uvedlo britské ministerstvo zahraničí. Jeho šéfka Yvette Cooperová se v Kyjevě sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, informoval úřad. Čína proti britskému postupu protestovala.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Londýnská policie v sobotu zatkla zhruba 425 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů. Informuje o tom agentura Reuters.

Dvacet šest zemí přislíbilo svou účast v zajištění budoucího míru na Ukrajině, sdělil francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že spojenci poskytnou ukrajinské armádě prostředky na to, aby mohla odrazit případný útok. Základem bezpečnostních garancí tak budou místní ozbrojené síly, uvedl po videokonferenci s koalicí ochotných v Paříži šéf NATO Mark Rutte. Zástupci států se poté spolu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským telefonicky spojili s šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem. Ten Evropany vyzval, aby přestali kupovat ruskou ropu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil v pátek Moskvu, že dělá vše pro to, aby se schůzka mezi ním a ruským vůdcem Vladimirem Putinem neuskutečnila. Zároveň vyzval spojence Kyjeva k novým sankcím vůči Rusku, pokud Moskva neprojeví ochotu ukončit invazi do jeho země. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že se schůzka neplánuje, protože není připravena agenda summitu.

Nejnovější statistiky ukázaly, že Británii se nedaří snížit množství žadatelů o azyl. V červnu jich bylo rekordních 111 tisíc, další neustále připlouvají z Francie. Labouristické vládě Keira Starmera se nepodařilo ani omezit jejich – velmi kritizované – ubytování v hotelech napříč celou zemí. Vše vede k citelnému poklesu popularity kabinetu i k častým protestům. Do situace navíc vstoupilo možná přelomové soudní rozhodnutí: vláda má do 12. září vystěhovat všechny migranty z hotelu Bell v Eppingu. Ministerstvo vnitra se hodlá odvolat, ale mnohé radnice po celé Británii nyní chtějí příklad z Eppingu následovat. Imigrace je dnes pro Brity nejdůležitějším tématem, které předstihlo i obavy o stav ekonomiky, jež prochází obdobím vysoké inflace a slabého růstu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonátu se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem v sobotu avizoval, že v pondělí přiletí do USA. Jednat s Trumpem bude o příměří na Ukrajině a summitu na Aljašce, kde se v noci z pátku na sobotu SELČ prezident USA sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem, konkrétní závěry rokování ale nebyly oznámeny. Americký list The New York Times (NYT) informoval, že na pondělní schůzku jsou do Washingtonu pozváni také evropští lídři.

Při pátečním jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Po virtuálním summitu evropských lídrů včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem to uvedl německý kancléř Friedrich Merz. Evropané chtějí, aby byl šéf Bílého domu v Anchorage úspěšný, dodal Merz. Podle Zelenského si Putin přeje okupaci celé Ukrajiny.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý v reakci na plán Británie uznat Palestinu jako stát, pokud izraelská vláda nepřijme zásadní kroky k ukončení otřesné situace v Pásmu Gazy, uvedl, že britský ministerský předseda Keir Starmer svým rozhodnutím odměňuje „obludný terorismus“ Hamásu a trestá oběti této teroristické organizace. Džihádistický stát, který by vznikl na hranicích Izraele nyní, bude později ohrožovat Británii, dodal Netanjahu.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Trest ve výši čtyř let a tří měsíců vězení uložil britský soud dvěma vandalům za to, že v roce 2023 pokáceli slavný javor u památkově chráněného Hadriánova valu na severu Anglie. Je to poprvé, kdy byl ve Spojeném království někdo odsouzen k trestu odnětí svobody za nezákonné pokácení stromu, uvedla právnička Sarah Doddová.

Evropská unie odloží do začátku srpna platnost protiopatření reagujících na americká cla, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Původně měla začít platit od pondělí 14. července. Podle šéfky EK sedmadvacítka stále dává přednost vyjednávání, pokud jde o obchodní dohodu s USA.

Americký prezident Donald Trump podepsal pro dvanáct zemí dopisy, ve kterých jim nastínil různé úrovně cel na jejich zboží dovážené do Spojených států. Dopisy budou rozeslány v pondělí, řekl Trump na palubě letadla Air Force One.

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.

Spojené státy už neprojevují bezvýhradnou podporu pro vznik nezávislého palestinského státu. Agentuře Bloomberg to v rozhovoru řekl americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Zároveň se přiklonil k myšlence, aby palestinský stát vznikl na území některé muslimské země, nikoliv na okupovaném Západním břehu Jordánu, pro který Huckabee použil izraelskou vládou preferovaný biblický název Judea a Samaří.