Británie strana 3 z 5

Zemřela britská spisovatelka Hilary Mantelová, bylo jí sedmdesát let. Dvojnásobná držitelka britské literární Man Bookerovy ceny se proslavila mimo jiné bestsellerem Wolf Hall, kniha vyšla i v českém překladu.

Mobilizace je doznáním Kremlu, že ruské válečné plány selhávají, zní od představitelů Ukrajiny i jejích západních spojenců. Evropské země se shodují, že Kyjevu je třeba dál pomáhat humanitárně, vojensky i finančně. Lotyšsko neposkytne víza Rusům prchajícím před mobilizací. Čína vyzývá „všechny strany“ k dialogu. Evropská unie podle serveru Politico v reakci na Putinovo rozhodnutí chystá další balík sankcí.

Smuteční kolona vezoucí rakev s královnou Alžbětou II. dorazila zhruba po šestihodinové cestě ze skotského zámku Balmoral do Edinburghu. Rakev až do pondělí zůstane v paláci Holyrood, který je oficiálním sídlem britského panovníka ve Skotsku. Podél silnic, kudy smuteční kolona projížděla, stály tisíce lidí, další tisíce Britů čekaly na královnu v Edinburghu. V neděli mezitím proběhlo slavnostní prohlášení Karla III. novým králem ve Walesu, Skotsku a Severním Irsku, později také na Gibraltaru. Proklamace o jeho nástupu na trůn zazněla den poté, co ho jako panovníka oficiálně prohlásila Nástupnická rada v Londýně.

Nástupnická rada v sobotu oficiálně oznámila úmrtí královny Alžběty II. a prohlásila Karla III. novým britským králem. Oznámení poprvé v historii vysílala televize. Prohlášení jako první podepsal korunní princ William, následovaný Karlovou manželkou, královnou Camillou, a britskou premiérkou Liz Trussovou. Karel III. se stal králem automaticky ihned po smrti Alžběty II., sobotní ceremoniál to ale oficiálně potvrdil. Karel III. pověření přijal a složil tradiční přísahu britských panovníků, že bude ochraňovat Skotskou církev.

Dánsko pokročilo se svým záměrem posílat žadatele o azyl do třetích zemí, kde mají čekat na vyřízení svých žádostí. Vláda v Kodani oznámila, že uzavřela dohodu se Rwandou, která umožní migranty přesouvat do Afriky. Kontroverzní zákon o relokaci migrantů dánský parlament schválil loni, podobně chce postupovat britská vláda.

S úmrtím královny Alžběty II. se panovníkem automaticky stal její syn, dříve princ Charles, dnes už král Karel III. Jeho dosavadní místo přebere králův prvorozený syn William. Ve svém prvním projevu Karell III. oznámil, že Williamovi udělí titul prince z Walesu. Automaticky jej následník trůnu nezískává. Linie nástupnictví se posunula kupředu poprvé po více než sedmdesáti letech a za tu dobu doznal změn i systém následnictví.

S nástupem svého manžela Karla III. na trůn se Camilla stává královnou manželkou. Právě otázka jejího titulu byla ve Spojeném království řadu let předmětem diskusí. Jindy samozřejmá věc – tedy že králova choť bude královnou – byla v případě rozvedené Camilly zamotanější.

Po dvouleté přestávce se v Londýně konal tradiční karneval ve čtvrti Notting Hill. Druhá největší pouliční veselice světa se v britské metropoli pořádá už od šedesátých let minulého století. Původně vznikla jako oslava místní karibské komunity.

Americký prezident Joe Biden oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině ve výši téměř tří miliard dolarů (74 miliard korun). Jde o největší balík pomoci od začátku války. Kyjevu u příležitosti Dne nezávislosti a šesti měsíců od ruské invaze vyjádřila podporu řada státníků. Papež František ve Vatikánu vyzval k ukončení konfliktu, válka je podle něj šílenstvím. Britský premiér Boris Johnson slíbil další vojenskou pomoc.

Britská centrální banka ve čtvrtek zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 1,75 procenta. Přikročila tak k nejvýraznějšímu zvýšení úroků od roku 1995. Zpřísňováním měnové politiky reaguje na rostoucí inflaci a neodradila ji ani zhoršující se hospodářská situace. Banka ve čtvrteční zprávě předpověděla, že britská ekonomika v posledním čtvrtletí letošního roku vstoupí do recese.

Na Ukrajinu dorazilo prvních šest britských Stormerů vybavených odpalovacím zařízením pro střely protivzdušné obrany, napsal ruskojazyčný server stanice BBC s odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra. Už v pondělí Kyjev i Varšava informovaly o příjezdu prvních německých samohybných protileteckých systémů Gepard a polských tanků PT-91 Twardy.

Dva poslední kandidáti na křeslo britského premiéra a lídra Konzervativní strany Liz Trussová a Rishi Sunak se v pondělí utkali v televizní debatě, kde se střetli kvůli postoji k daním a veřejným výdajům. Současná ministryně zahraničí Trussová bývalému ministrovi financí Sunakovi například řekla, že jeho důraz na vyrovnání dluhu přivede britskou ekonomiku k recesi.

O post nového lídra britské Konzervativní strany a příštího premiéra, který nahradí končícího Borise Johnsona, se bude ucházet osm kandidátů. Oznámil to v úterý Graham Brady, předseda Výboru 1922, který sdružuje většinu konzervativních poslanců. Favoritem klání je zřejmě bývalý ministr financí Rishi Sunak, který na svou stranu získal zatím nejvíc zákonodárců. Průzkumy favorizují i exministryni obrany Penny Mordauntovou.

Británie zažila v úterý první den největší stávky na železnici za posledních třicet let. Protestující chtějí zejména vyšší mzdy a také zachovat pracovní místa. V provozu byla jen zhruba pětina všech vlaků. V mnoha oblastech spojení nefungovalo vůbec. Ke čtyřiceti tisícům zaměstnanců se připojili i pracovníci londýnského metra. Další protesty naplánovali odboráři ze svazu RMT na čtvrtek a sobotu.

Britská ministryně vnitra Priti Patelová dala v pátek souhlas s vydáním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států. Informuje o tom agentura Reuters. Assange je v USA stíhán v souvislosti s osmnácti trestnými činy, včetně špionáže. Extradici se několik let snaží zabránit a proti nynějšímu rozhodnutí se odvolá, oznámila na Twitteru organizace WikiLeaks.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Britský premiér Boris Johnson uzavřel nové dohody se Švédskem a Finskem na podporu evropské bezpečnosti. Maďarsko nadále nehodlá podpořit embargo Evropské unie na dovoz ruské ropy a požaduje, aby se nevztahovalo na přepravu ropovody. Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila zklamání nad odmítavým postojem Maďarska. Kvůli malým vyhlídkám na ukončení války na Ukrajině se OSN nyní soustředí především na zmírnění globálních dopadů tohoto konfliktu. Ukrajina se bude s následky války potýkat ještě sto let, předpokládá německý kancléř Olaf Scholz.

Představitelé zemí G7 se zavázali ukončit závislost na ruské ropě, buď úplným zákazem, nebo postupným ukončením dovozu. Po virtuální konferenci to lídři zemí skupiny uvedli v prohlášení, které zveřejnil Bílý dům. Skupina bude také pokračovat v opatřeních proti ruským bankám, které jsou napojené na světovou ekonomiku a důležité pro ruský finanční systém.

Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.

Portugalská prokuratura má podezřelého v případu britské dívky Madeleine McCannové, která jako tříletá zmizela v roce 2007. Jeho jméno nezveřejnila, podle deníku The Guardian nicméně sdělila, že byl identifikován ve spolupráci s německými úřady. Ty už před dvěma lety uvedly, že jako podezřelého vyšetřují tehdy třiačtyřicetiletého Němce.

Ruskou armádu při její invazi na Ukrajinu ničí zejména operace ukrajinských speciálních jednotek. Ty dokázaly už několikrát překazit klíčové ruské útoky a zpomalují tak postup invazních vojsk. Jejich úspěch je podle analytiků způsobený zejména kvalitním západním výcvikem.

V Mariupolu zemřelo odhadem na 21 tisíc civilistů, uvedl starosta města. Starosta Buči oznámil, že ve městě bylo po odchodu ruských okupantů dosud nalezeno 403 těl zabitých civilistů. Ukrajinská ombudsmanka předtím popsala systematické znásilňování v Buče. Prezident Volodymyr Zelenskyj zase varoval, že Mariupol by se mohl stát terčem chemického útoku. Podle pluku Azov už ho Rusové spáchali, úřady informaci prověřují. Bojovníci z okupované části Doněcké oblasti použití chemických zbraní zvažují, nechal se slyšet tamní představitel. Rusko plánovalo podle ukrajinské tajné služby SBU vytvoření Moskvou koordinovaných „lidových republik“ na západě Ukrajiny.

Spojené státy dodají na Ukrajinu další protitankové rakety Javelin. Kyjev oslovil Česko a Slovensko ohledně možnosti oprav poškozené techniky. Předseda Evropské rady Charles Michel připustil, že po zákazu dovozu ruského uhlí bude EU muset zakázat i ropu a plyn. Nizozemsko zadržuje jachty oligarchů a další země vyhošťují ruské diplomaty. Budapešť si naproti tomu předvolala ukrajinského velvyslance. Německo vede důvěrná jednání s Kyjevem o bezpečnostních zárukách.

V noci ruské rakety zcela zničily plný sklad ropy v Dnipru, zranění nikdo neutrpěl. Invazní armáda podle ukrajinských médií ostřelovala rovněž opuštěný sklad Červeného kříže v Mariupolu. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že otevře humanitární koridor z Mariupolu do Záporoží v pátek. Šéf NATO očekává přeskupení ruské armády a další útoky. Z areálu odstavené jaderné elektrárny Černobyl se zcela stáhly ruské jednotky. Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1232 civilistů, oznámil to ve čtvrtek Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.