Boje strana 3 z 5

Ukrajina se kvůli ruskému bombardování stále potýká s výpadky elektřiny. V Kyjevské oblasti, kde je situace nejhorší, je bez stálých dodávek proudu část obyvatel. Rozvody nejen elektřiny ale i vody se snaží úřady opravovat. Obnovit přívod elektrické energie se po více než měsíci částečně podařilo také v Chersonu na jihu země, informuje z místa reportér ČT Jan Šilhan.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Příběh rusko-ukrajinských bojů v Chersonu skončil před necelými dvěma týdny ústupem okupačních vojsk. U zničeného Antonivského mostu však zavládl klid jen zdánlivě. Celé širší okolí mostu je v tuto chvíli tichou bitevní zónou. Na druhé straně řeky Dněpr se nachází šedá nárazníková zóna a za ní už ruské pozice.

Ukrajinský manželský pár, Pavla a Tatianu, zasáhla válka nepřímo, ale fatálně. Oba jsou odkázáni na vozík, jemu by mohla pomoci operace páteře, na kterou však nyní nemá Ukrajina kapacitu. Češi se nabídli, že k ní může dojít v Praze. O jejich příběhu informoval zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.

Arménie i Ázerbájdžán hlásí od středečního rána nové ozbrojené střety na společné hranici. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na ministerstva obrany v Jerevanu а Baku. Obě strany nejprve informovaly o zhruba padesáti mrtvých, Arménie pak ve středu zvýšila počet padlých na 105. O nejnovější eskalaci napětí by měl v pátek jednat turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Překotný ústup ruských jednotek především v Charkovské oblasti způsobený úspěšnou ukrajinskou protiofenzivou odhaluje rozsah zkázy, kterou po sobě na řadě míst okupanti zanechali. Doposud nejsou zprávy o masakru civilistů podobně jako v minulosti z Buči poblíž Kyjeva, ale objevují se svědectví lidí, kteří tvrdí, že museli pod pohrůžkami kopat hroby pro své sousedy. Ukrajinská armáda bez dalších podrobností uvedla, že nyní eviduje až 200 válečných zločinů denně.

Ukrajinské ozbrojené síly od 1. září osvobodily desítky obcí a více než tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, zveřejněném na sociálních sítích po jednání štábu vrchního velitele. Zelenskyj ve čtvrtek také potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ukrajinské ofenzivy v Charkovské oblasti na severovýchodu země. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu už dříve oznámil, že ukrajinské síly pronikly až padesát kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti.

Ukrajinské síly pokračují v ničení ruských logistických tras, záloh a velitelských stanovišť, oznámilo ve středu Jižní velitelství ukrajinských sil. Ruské síly v reakci na novou protiofenzivu na jihu Ukrajiny upravují své pozice a z Krymu a Melitopolu přesouvají konvoje vojenské techniky, uvádí analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW). Nová ukrajinská ofenziva podle ISW patrně mění priority na celém bojišti. O pokračujících útocích Ukrajinců proti ruským silám informovala ve středu i britská vojenská rozvědka.

Boje, které v noci na sobotu vypukly v libyjském hlavním městě Tripolisu a pokračovaly i během dne, vyvolávají obavy z nové války v Libyi. V zemi panuje chaos a vládnou jí dva znepřátelené kabinety. Boje zasáhly šest nemocnic v metropoli, o život přišlo nejméně 23 lidí. Dalších nejméně 140 lidí bylo zraněno, uvedla agentura AFP s odvoláním na libyjské ministerstvo zdravotnictví.

Válka na Ukrajině trvá už šest měsíců. Podle posledních oficiálních údajů Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva si půl roku agrese Ruska proti Ukrajině vyžádalo nejméně 5587 zabitých a 7890 zraněných civilistů. Podle Kyjeva jich zahynuly desítky tisíc.

Z Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym je hlášena další exploze, tentokrát z města Sevastopol. S odvoláním na jednoho z exilových vůdců krymských Tatarů Refata Čubarova o tom informovala agentura Ukrinform. Podle jeho informací narazil do budovy velení ruské Černomořské flotily bezpilotní letoun. Ruskem dosazený sevastopolský gubernátor Michail Razvožajev podle agentury TASS ale uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila dron přímo nad střechou velitelství. Incident podle něj nezpůsobil žádné vážné škody ani zranění.

Rusko posílá do bojů na Ukrajině vězně. Podle americké televizní stanice CNN jsou rekrutováni v nápravných zařízeních po celé zemi. Nabízí jim brzkou svobodu a v přepočtu až 80 tisíc korun měsíčně. Koncem minulého týdne nezávislý investigativní portál The Insider napsal, že žoldnéře z řad vězňů verbuje přímo polovojenská Wagnerova skupina. Ta už měla najmout tisícovku odsouzených.

Velmi krátce poté, co ruskou vojenskou základnou na okupovaném Krymu v úterý otřásla série explozí, se začalo spekulovat, že za útokem mohou stát partyzánské jednotky. Kyjev se k útoku dosud nepřihlásil a nechává Rusko v nejistotě. Kreml pro změnu uvádí, že šlo pouze o nehodu, což v podobných případech dělá od začátku invaze. Je ale evidentní, že odpor proti okupantům roste, velmi aktivní jsou například v Chersonské oblasti.

Ruskem rozpoutaná válka se na Ukrajině nevyhýbá ani malým obcím. I poté, co je od ruských okupantů osvobodí ukrajinští vojáci, v nich však nezačne být bezpečno. Místní ohrožují miny. Ve vesnici Vylchivka natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ukrajinská armáda se připravuje na protiútok na jihu země. Podle vojenských stratégů pro ně bude pokus o osvobození Chersonu novou kapitolou bojů, které by mohly být zásadní pro další vývoj války.

Ukrajinský parlament v úterý schválil odvolání generální prokurátorky Iryny Venediktovové a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Návrh odvolání poslancům zaslal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Venediktovová zůstane v týmu kolem Zelenského, jen na jiné pozici, uvedl šéf poslaneckého klubu vládní strany Davyd Arachamija. O dalším osudu Bakanova nejsou zatím informace.

Ve Vinnycji se přišli lidé rozloučit do pravoslavného kostela se čtyřletou Lizou, která zemřela při čtvrtečním útoku na toto město v centrální části Ukrajiny. Podle ukrajinských úřadů ruské rakety ve čtvrtek ve městě zabily dohromady čtyřiadvacet lidí. Kromě Lizy zemřely dvě další děti ve věku sedm a osm let. Lizina matka utrpěla při útoku těžká zranění a je ve vážném stavu na jednotce intenzivní péče.