Archeologové zdokumentovali na východním Slovensku boje, kterých se na jaře 1915 účastnil 81. pěší pluk se sídlem v Jihlavě. Při snaze bránit ruskému postupu byl pluk téměř zničen. Zbylo z něj asi 400 mužů, popsal jihlavský archeolog Jakub Těsnohlídek, který je členem skupiny Zákopy.cz. Výzkumem bojišť první světové války ve slovenských Karpatech se sdružení zabývá více než deset let.
„Mohlo by se zdát, že historické události jsou popsány v písemných pramenech, zprávách, ale často ty prameny jsou tendenční podle toho, kdo je psal, komu je psal a koho potřebovat oslovit nebo co potřeboval dokázat. Archeologie situaci odkrývá z úplně jiné perspektivy, je to úplně jiná úroveň informací, kterou v písemných pramenech nenajdete,“ vysvětlil smysl badatelské práce Těsnohlídek.
Tři prapory jihlavského pluku, který měl v mírové době asi tři tisíce mužů, bojovaly od podzimu 1914 v Polsku a na přelomu ledna a února 1915, byly přesunut do Karpat. „Právě tady, na lokalitě kterou zkoumáme, pluk utrpěl takové ztráty, že byl prakticky zničen,“ popsal Těsnohlídek.
U Výravy byli archeologové naposledy letos zjara. Lokalita je podle Těsnohlídka mimořádně bohatá na nálezy. „Je to naprostá směs výzbroje a výstroje obou bojujících stran. Je tam spousta vystřílené munice, osobní předměty, součásti dělostřeleckých granátů a šrapnelů, ale i předměty denní potřeby včetně lahví od alkoholu nebo knoflíků,“ vyjmenoval Těsnohlídek. Pokud jsou ze světlého kovu, zřejmě patřily na uniformy jihlavských vojáků.
Štičí modř a bílé knoflíky místo zlatých
„Uniformy jihlavského pluku byly standardně ve vševojskové barvě štičí modř. Měly karmínově červené výložky a namísto zlatých knoflíků měly knoflíky v barvě bílého kovu. To můžeme potvrdit i archeologickým výzkumem,“ uvedl Těsnohlídek.
Karpaty se staly přirozenou bariérou postupu ruských vojsk. Konfrontace s nepřítelem se tam odehrála na začátku roku 1915 a kulminovala na Velikonoce. Situaci rakousko-uherské armády ztěžovalo počasí, způsob budování zákopů i výstroj, která na rozdíl od ruské nebyla příliš uzpůsobená zimnímu boji. Odvedenci na straně habsburské monarchie nedostávali ani šály či rukavice. Spát museli přímo v zákopech jen na některých místech zastřešených, zatímco jejich protivníci na ruské straně si za linií zákopů budovali zemljanky, ve kterých se mohli ohřát.
Kvůli nehostinnosti, špatné dostupnosti i malé lesní těžbě v Karpatech se ale podle Těsnohlídka bojiště do současnosti dobře dochovala, což zjistili i amatérští hledači, kteří zejména v 90. letech minulého století z lokality množství artefaktů odnesli.
Na místa, kde na přelomu let 1914 a 1915 rakousko-uherská armáda s německými vojáky bránila ruskému postupu do tehdejších Uher a dál na Vídeň, se čeští archeologové dostali na pozvání slovenských kolegů z Klubu vojenské historie Beskydy. Do lokality východně od Bardejova se stovkami kilometrů zákopů se pravidelně vracejí. Ve výzkumu budou pokračovat v dalších letech. Po jeho ukončení, vyhodnocení a zpracování by se nálezy, které vyzvedli ze země, měly dostat do některého ze slovenských muzeí.
