Boje strana 2 z 5

V Chartúmu v neděli pokračovaly tvrdé boje mezi súdánskou armádou a milicemi. Armáda na město útočila ze všech směrů i s pomocí letectva a dělostřelectva, píše server BBC. V metropoli zůstávají miliony civilistů, kterým dochází jídlo. Milice později ohlásily prodloužení příměří o další tři dny s počátkem o půlnoci v noci na pondělí. O několik hodin později prodloužení příměří potvrdila i armáda. Velká Británie v pondělí uskuteční výjimečný evakuační let z přístavního města Port Súdán na břehu Rudého moře. Spojené státy do přístavu poslaly loď námořnictva, aby pomohlo uvázlým Američanům.

Súdánská armáda tvrdí, že polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) střílely na turecký evakuační letoun a poškodily jeho palivový systém. RSF popřely, že by na stroj střílely. Turecké ministerstvo obrany potvrdilo, že se evakuační letoun stal terčem útoku, a uvedlo, že nikdo nebyl zraněn. Navzdory příměří se v zemi dál bojuje.

Státy celého světa se snaží už několik dnů dostat své občany do bezpečí z válčícího Súdánu. Evakuovat se podařilo i stovkám Britů, kteří museli uprostřed ozbrojených střetů absolvovat nebezpečnou cestu přes řadu vojenských kontrolních stanovišť. Súdánskou metropoli popisují jako „město duchů“, kde probíhají přestřelky jako ve filmech s Jamesem Bondem. Byla to noční můra, řekli listu The Guardian. Při střetech mezi súdánskou armádou a milicemi už zemřelo přes pět set lidí, další tisíce utrpěly zranění.

V Súdánu se v úterý po dočasném zmírnění opět rozhořely boje mezi armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF), informovaly televize al-Džazíra a list The Guardian s odvoláním na svědectví místních obyvatel, která hovořila o leteckých útocích a ostřelování těžkým dělostřelectvem. Německo oznámilo, že v úterý večer provede poslední evakuační let. Čína uvedla, že ze země dostala většinu svých občanů. Evakuace zahájila Británie, která má v zemi na čtyři tisíce občanů. Odjezd několika set civilistů potvrdily Francie a Ukrajina. OSN v úterý varovala před nanejvýš akutním nedostatkem potravin, vody, léků a paliva, především v metropoli Chartúmu.

V Súdánu po krátkém klidu zbraní pokračují boje mezi tamní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle reportéra agentury DPA se v sobotu ráno stalo hlavní město Chartúm opět terčem bombardování, ozývala se rovněž střelba. Súdánská armáda oznámila, že kvůli střetům by v nejbližších hodinách měli být evakuováni diplomaté ze Spojených států, Británie, Číny a Francie. České velvyslanectví v Káhiře, pod které Súdán spadá, nemá v tuto chvíli informace o tom, že by v nejbližších hodinách bylo možné provést evakuaci českých občanů.

Súdánská armáda oznámila, že přistoupila na třídenní příměří, které má umožnit obyvatelům této africké země oslavit svátek íd al-fitr, jímž končí muslimský postní měsíc ramadán. Klid zbraní má začít ještě v pátek, píše agentura Reuters. Armáda předtím poprvé nasadila proti rebelům i pozemní jednotky. Střety si podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vyžádaly 413 obětí a přes 3,5 tisíce zraněných.

Egypt a Jižní Súdán nabízejí, že zprostředkují jednání mezi súdánskou armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). V Súdánu druhým dnem pokračují boje mezi oběma stranami, které začaly v hlavním městě Chartúmu a rozšířily se do dalších měst. Podle agentury Reuters při nich přišlo o život nejméně 59 civilistů včetně tří pracovníků OSN. Kvůli nejasné situaci není zřejmé, kdo má nyní pod kontrolou súdánskou metropoli. Podle svědků se zdá, že súdánská armáda v neděli získala převahu poté, co leteckými údery odstřelila základny polovojenských jednotek.

Zatímco Rusko od počátku roku zintenzivnilo útoky na Donbasu, na zahájení ukrajinské ofenzivy se zatím čeká. Analytici považují za logický cíl Kyjeva jih země, kde by se podle nich měl pokusit přetnout pozemní koridor okupantů spojující Krym s Donbasem. Jarní boje podle nich rozhodnou, zda konflikt zamrzne, nebo zda se Ukrajina přiblíží vítězství.

V jižní části východní fronty na Ukrajině pokračují boje. Útoky se tam soustředí například na obce Avdijivka nebo Marjinka. Podle britských zpravodajců bude v případném stupňování ruské ofenzivy hrát důležitou roli počasí. Na východě Ukrajiny natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Ruské úřady krátce po útoku na Ukrajinu kvůli nedostatku vojáků umožnily žoldnéřské Wagnerově skupině nábor trestanců z ruských věznic. Někteří z nich se nyní vracejí do civilního života s vojenským výcvikem a v mnoha případech i s traumaty z bojiště, píše list The New York Times (NYT). Server Meduza upozorňuje na to, že někteří muži ve vězení strávili kvůli závažným trestným činům většinu dospělého života, jejich návrat tak může mít vážné důsledky pro ruskou společnost.

O východoukrajinský Bachmut svádějí obránci s invazními ruskými jednotkami dlouhé měsíce lítý boj. Klíčovou roli v udržení strategického města hrají vedle raketometů a houfnic i tanky. A to včetně těch ruských, které se Ukrajincům podařilo ukořistit a následně nasadit proti jejich původním majitelům.

Nejtěžší boje války na Ukrajině se v novém roce stále odehrávají v Doněcké a Luhanské oblasti. K významnému střetu se podle informací britských tajných služeb schyluje v oblasti města Kreminna. Podle analytiků je nyní postup ukrajinských bojových složek hrozbou pro ruskou snahu o dobytí Bachmutu.

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

Ukrajina se kvůli ruskému bombardování stále potýká s výpadky elektřiny. V Kyjevské oblasti, kde je situace nejhorší, je bez stálých dodávek proudu část obyvatel. Rozvody nejen elektřiny ale i vody se snaží úřady opravovat. Obnovit přívod elektrické energie se po více než měsíci částečně podařilo také v Chersonu na jihu země, informuje z místa reportér ČT Jan Šilhan.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Příběh rusko-ukrajinských bojů v Chersonu skončil před necelými dvěma týdny ústupem okupačních vojsk. U zničeného Antonivského mostu však zavládl klid jen zdánlivě. Celé širší okolí mostu je v tuto chvíli tichou bitevní zónou. Na druhé straně řeky Dněpr se nachází šedá nárazníková zóna a za ní už ruské pozice.

Ukrajinský manželský pár, Pavla a Tatianu, zasáhla válka nepřímo, ale fatálně. Oba jsou odkázáni na vozík, jemu by mohla pomoci operace páteře, na kterou však nyní nemá Ukrajina kapacitu. Češi se nabídli, že k ní může dojít v Praze. O jejich příběhu informoval zpravodaj ČT na Ukrajině Andreas Papadopulos.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Velmi důležitou roli ve válce na Ukrajině hraje ruská pravoslavná církev a její nejvyšší představitel – patriarcha Kirill. Zatímco například papež František opakovaně vyzval k ukončení bojů a zastavení masakrů jako v Buče u Kyjeva, Kirill, který je dlouholetým spojencem Vladimira Putina, agresi na Ukrajině schvaluje a podporuje. A pozadu nezůstávají ani někteří jiní kněží pravoslavné církve.

Už týden pokračují zesílené útoky Ruska na ukrajinská města, které zasahují především civilní cíle. Jsou výsledkem brutální strategie nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině Sergeje Surovikina. Ruské válečné zločiny pomáhají zaznamenávat i čeští dobrovolníci z organizace Team for Ukraine. Tématu se v pořadu Reportéři ČT věnovali Aneta Snopová a Hanuš Hanslík.

Ukrajinské jednotky se na jihu země přibližují k strategickému městu Cherson, které od začátku letošní invaze ovládají ruské jednotky. Z něj by měli během pátku dorazit první odvlečení lidé do ruského Rostovského regionu. O „evakuaci“ kvůli postupu Ukrajinců požádala tamní dosazená kolaborantská správa, což je v rozporu s mezinárodním právem. V dalších týdnech ve městě očekávají vojenští experti zásadní a dlouhé boje. Za poslední měsíc podle tamních úřadů osvobodila ukrajinská armáda přes šest stovek vesnic, mnoho z nich právě na jihu.

Ukrajinské jednotky pravděpodobně ve čtvrtek oblíčily Lyman v Doněcké oblasti, uvedl americký Institut pro studium války (ISW). Obráncům se podle institutu také podařilo přerušit poslední zásobovací trasy ruských jednotek. Kyjev uvedl, že Moskva posílá do oblasti špatně vycvičené a nově mobilizované vojáky. Komplikace v oblasti připustili i představitelé Ruskem dosazené okupační správy.

Kyrgyzstán a Tádžikistán se navzájem obviňují z dalších porušení příměří, které platí od pátku, a to na několika místech podél společné hranice. Tádžikistán podle agentury TASS tvrdí, že kyrgyzská armáda ostřelovala hraniční přechod ve městě Isfara. Kyrgyzstán zase říká, že tádžická strana střílela z minometů a dělostřelectva na kyrgyzskou pohraniční stráž v okolí města Oš. Ministerstvo pro mimořádné situace v sobotu oznámilo, že v kyrgyzské Batkenské oblasti byl vyhlášen mimořádný stav. Do bezpečí bylo evakuováno na 136 tisíc lidí.

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na příměří, které má ukončit dvoudenní boje. Ty si dosud vyžádaly celkem 155 mrtvých vojáků na obou stranách, informoval tajemník arménské rady bezpečnosti Armen Grigorjan. Klid zbraní měl začít platit ve středu ve 20:00 místního času (18:00 středoevropského času). Jak nicméně poznamenala agentura AP, předchozí příměří, které pomohlo dojednat Rusko, bylo brzy porušeno.