Boje strana 5 z 5

Arménie a Ázerbájdžán se dohodly na novém příměří v bojích o Náhorní Karabach. Má začít platit od sobotní půlnoci místního času, informovala agentura TASS. Dosavadní dohoda o klidu zbraní uzavřená před týdnem nebyla dodržována a ani v sobotu boje neustávaly. Z porušování příměří se vzájemně obviňují obě strany.

Konflikt u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami neutichá. Daň si bere bombardování, obě strany hlásí desítky mrtvých – včetně civilistů. Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Rada bezpečnosti OSN už vyzvala k okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek, vojenskou aktivitu to ale nezastavilo.

Boje v oblasti Náhorního Karabachu mezi arménskými a ázerbájdžánskými vojsky pokračovaly i přes noc. Obě strany konfliktu nasadily těžké dělostřelectvo, uvedla agentura Reuters. Hlášena je smrt tří desítek vojáků i neupřesněného počtu civilistů, strany konfliktu své informace rozporují. Ázerbájdžán provedl částečnou mobilizaci, Arménie mobilizovala už v neděli.

Arméni a Ázerbájdžánci se vzájemně obvinili z útoků v oblasti Náhorního Karabachu. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle ruské tiskové agentury TASS oznámilo, že síly protivníka ostřelovaly jeho armádní pozice i obce a mezi civilisty jsou mrtví a zranění. Arménská vláda naopak informovala, že vzdušné síly protistrany začaly útočit a ázerbájdžánská armáda bombardovala obce včetně karabašské metropole Stěpanakertu ovládaného proarménskými silami. Obě země svolaly mimořádné schůze parlamentu.

V Libyi se hraje o vliv nad zemí oplývající ropou, o kontrolu nad důležitou přestupní stanicí migrantů do Evropy, o roli islámu v politice i o prestiž na diplomatickém a mocenském poli. Válka, která od pondělního dobytí Syrty jednotkami Chalífy Haftara znovu nabrala na obrátkách, proto přitahuje pozornost regionálních i světových mocností.

Na severu Sýrie, kde operuje turecká armáda, se šíří informace o použití chemických zbraní. Arabsko-kurdská koalice SDF, proti které je operace namířena, již dříve obvinila Turky z použití fosforu při bombardování. Agentura SANA nyní citovala kurdské lékaře, podle kterých mohli být lidé z města Rás al-Ajn, které ošetřili, zasaženi chemikáliemi. Ankara ale odmítla použití chemických zbraní, naopak obvinila z jejich využití Kurdy. SDF ohlásila, že se nadále soustředí jen na boj s tureckými silami a ukončí operace proti organizaci Islámský stát. Ta tvrdí, že již situaci využila pro osvobození několika internovaných radikálů.

Před 81 lety, v noci na 30. září 1938, byla podepsána mnichovská dohoda. Československu nařizovala odevzdat Německu pohraniční území. Tomu předcházely boje mezi československými jednotkami a sudetoněmeckými povstalci. Padlo v nich minimálně 175 Čechoslováků. Jejich seznam vychází v knize Muži na hranici.