Podle Zelenského Ukrajinci osvobodili více než tisíc kilometrů čtverečních území

Ukrajinské ozbrojené síly od 1. září osvobodily desítky obcí a více než tisíc kilometrů čtverečních ukrajinského území, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu, zveřejněném na sociálních sítích po jednání štábu vrchního velitele. Zelenskyj ve čtvrtek také potvrdil osvobození strategicky důležitého města Balaklija v rámci ukrajinské ofenzivy v Charkovské oblasti na severovýchodu země. Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu už dříve oznámil, že ukrajinské síly pronikly až padesát kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„V rámci probíhajících operací naši hrdinové již osvobodili desítky obcí. A dnes tento postup pokračoval, jsou zde nové výsledky. Celkem od 1. září osvobodili více než tisíc kilometrů čtverečních našeho území. Díky všem, kteří to dokázali! Děkujeme armádě, skautům a speciálním službám za každou ukrajinskou vlajku, která byla v těchto dnech vztyčena v osvobozených obcích,“ prohlásil Zelenskyj. 

Osvobození města Balaklija prezident potvrdil zvlášť zveřejněním videa, ve kterém mu vojáci tento úspěch hlásí. „Vše je na svém místě. Vlajka Ukrajiny vlaje ve svobodném ukrajinském městě pod svobodným ukrajinským nebem! Děkuji! Jsem hrdý! Držte se! Do vítězství! Sláva Ukrajině!“ napsal Zelenskyj na Telegramu pod videem s vojáky z jednotky speciálních sil Kraken, kteří mu jako vrchnímu veliteli podali hlášení o splnění rozkazu ovládnout Balakliju. Ruské síly se podle nich stáhly z města, které před válkou čítalo 27 tisíc obyvatel. 

Postup v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly pronikly až 50 kilometrů hluboko do ruské obrany a osvobodily dvě desítky obcí v Charkovské oblasti, uvedl ve čtvrtek před novináři generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu. Názvy osvobozených obcí nicméně nezazněly. 

Ukrajinské síly podle BBC postupují směrem ke Kupjansku, nejdůležitějšímu železničnímu uzlu, který Rusko používá k zásobování všech svých jednotek na východní Ukrajině. Ruské oficiální zdroje sice o tomto ukrajinském postupu mlčí, agentury RIA Novosti dnes ale informovala, že Ruskem dosazená správa Kupjansku zahájila evakuaci žen a dětí. Evakuaci ruské úřady zdůvodnily ukrajinským ostřelováním. 

Obsazení města Balaklija

Už ve čtvrtek podvečer informoval server Strana.ua, že ukrajinští vojáci vstoupili do východoukrajinského města Balaklija, které od počátku března okupovala ruská vojska. Nad radnicí opět vlaje ukrajinská vlajka, napsal server s odvoláním na místní obyvatele a záběry ze sociálních sítí zachycující ukrajinské vlajky nad radnicí a na pomníku básníka Tarase Ševčenka. 

„Přišli (ukrajinští vojáci) od západu. Ve městě zněla střelba z automatických zbraní, ale jen krátce. Teď je ticho. K bojům ve městě nedošlo. Zřejmě Rusové sami odešli,“ citovala Strana.ua vyjádření místních obyvatel.

Ovládnutí města Balaklija a obcí ležících severně od něj ukrajinskými silami by mohlo odříznout ruské uskupení u Izjumu od zásobování, poznamenal zpravodajský server Meduza.

Rusko posílá do Charkovské oblasti posily

Středeční postup Ukrajinců v Charkovské oblasti na východě země dříve odhadl americký Institut pro studium války (ISW) na dvacet kilometrů a dobytou plochu přibližně na čtyři sta kilometrů čtverečních.

Ruská armáda vysílá v reakci na protiútok do Charkovské oblasti posily, cituje ISW z ruských zdrojů. Dosud nebyly okupační jednotky v oblasti pravděpodobně dostatečně početné vzhledem k tomu, že se soustředí na dobytí zbytku Doněcké oblasti a také na jih Ukrajiny, kde ukrajinské síly také provádí rozsáhlou protiofenzivu.

Ukrajincům se podařilo využít momentu překvapení a přesunu ruských vojáků na jižní frontu a podniknout v Charkovské oblasti severozápadně od města Izjum vysoce účinnou protiofenzivu, komentuje institut. O míře překvapení svědčí podle něj i šokovaný tón ruských válečných komentátorů, který zároveň demoralizuje ruské síly.

Intenzitu bojů dokládá i vyjádření velení ukrajinské armády. Letectvo podle něj za uplynulých čtyřiadvacet hodiny podniklo přes třicet útoků na opěrné body ruské armády. Ukrajinská protivzdušná obrana zase na různých místech zničila dvě letadla Su-25, vrtulníky Ka-52 a Mi-24 a také pět bezpilotních letounů.

Zprávy obou válčících stran o vzájemně způsobených ztrátách nelze v podmínkách pokračujících bojů nezávisle ověřit.

Ukrajinci převzali iniciativu

Stejně hodnotí situaci u Charkova i bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. „To, co teď vidíme, je pokus Ukrajinců využít dočasného zředění ruských sil, které se přesunuly na jiné směry,“ říká. Ofenzivu považuje za omezený taktický protiútok, který je však velmi intenzivní.

Na rozdíl od Rusů jsou podle něj Ukrajinci schopní provádět vševojskovou operaci, tedy koordinovaný tlak dělostřelectva, pěchoty a letectva. „Dokázali přesně mířenou dělostřeleckou palbou ničit Rusům ústupové cesty i infrastrukturu, která by jim umožnila přesunout posily,“ analyzuje Macko. Výsledkem je, že v obci Balaklija se podařilo okupační síly téměř dostat do kotle. Část se ale stihla evakuovat.

Pokud Ukrajinci obsadí také Kupjansk, může se podařit odříznout zásobování ruských sil v Izjumu, usuzuje Macko. „Je to poměrně velké uskupení, tam je víc jak dvacet praporových skupin. To znamená podobný balík sil jako na pravém břehu Dněpru u Chersonu,“ odhaduje posádku v Izjumu.

Ukrajinci podle generála ve výslužbě nemají dostatek sil, aby vedli nátlakový styl boje. Proto efektivně využívají různých lstí a momentu překvapení. Iniciativa je nyní na straně Ukrajiny, věří. „Je to budování výhodných pozic pro Ukrajince, které má umožnit další jarní ofenzivu, až na ni budou podmínky,“ vysvětluje.

Jižní protiútok pokračuje

Na jihu se po dlouhodobém ukrajinském úsilí o ničení mostů přes Dněpr ruské síly dostávají do kapsy, popisuje Macko. „Ukrajinci nemají důvod a možná ani sílu spěchat a snažit se dobýt za každou cenu Cherson, ale neustále drží ruské síly v šachu,“ popisuje. Okupanti jsou proto v nevýhodné pozici. Dochází jim palivo, munice, nedokážou nejspíš přeskupit záložní jednotky, dostat je na bojiště a uskutečnit protiútok.

Britské ministerstvo obrany uvádí, že v Chersonské oblasti ukrajinská armáda pravděpodobně zničila i pontonový most v obci Darivka, který okupační síly postavily po destrukci blízkého silničního mostu. Přemostění v Darivce je podle Britů jednou z hlavních spojnic mezi jižním a severním sektorem ruských vojsk podél Dněpru.

V okupovaném jihoukrajinském Melitopolu ukrajinské síly vyhodily do povětří štáb proruského politického hnutí, kde se připravovalo „referendum“ o připojení regionu k Rusku. „Jsme zas o jeden krok dál od pseudoreferenda. Výbuch v Melitopolu rovná se minus jeden štáb Jednotného Ruska (ruské vládní strany),“ napsal na Telegram starosta města Ivan Fedorov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
19:00Aktualizovánopřed 9 mminutami

VideoÍrán vrací údery Izraeli, chudší arabské periferie řeší nedostatek krytů

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.
před 30 mminutami

Představitelé Pákistánu a Afghánistánu oznámili dočasné příměří

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.
15:59Aktualizovánopřed 53 mminutami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 1 hhodinou

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.
před 2 hhodinami

Írán se nesnažil obnovit obohacování uranu, tvrdí šéfka tajných služeb USA

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
16:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA uvolní pravidla lodní přepravy a obnoví obchod s venezuelskou ropou

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.
16:39Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...