Ukrajinští veteráni se léčí pomocí hipoterapie. Pomáhá jim lépe spát, míní odbornice

Nahrávám video

Na Ukrajině je podle tamních úřadů momentálně milion dvě stě tisíc veteránů. Po konci války by jejich počet mohl vzrůst na pět milionů. Řada z vojáků přišla v bojích k těžkým zraněním a momentálně se rehabilitují ve speciálních centrech. Součástí jejich terapie a léčby je v některých případech i jízda na koni.

„Moje jezdecké schopnosti se velmi rychle vrátily,“ říká válečný veterán Sergij. Po letech se vrací do sedla. Kůň se po těžkém zranění stal součástí jeho těla i terapeutem. Udržet se bez nohou na koni pro něj není snadné.

Než přišel o obě končetiny, byl sám traumatologem. Ve válce sloužil v týmu polních lékařů a zdravotníků u těžce ostřelovaného Charkova. Pomáhal tam evakuovat zraněné vojáky i civilisty. Jednou se vydal k vesnici Mospanove. „Museli jsme něco objet na cestě. Bylo tam hodně tankových min a na jednu takovou jsme narazili.“

Sergij je jeden z mnoha válečných veteránů, kteří dojíždějí z rehabilitačního centra na farmu u Lvova, kde jim pomáhají se vrátit do normálního života. Klid ve stájích našel třeba jeden z obránců Azovstalu nebo Bohdan, který bojoval u Chersonu a strávil čtyři měsíce v ruském zajetí. „Byl jsem raněn při leteckém úderu, střepiny zasáhly nohu a lékaři mi ji amputovali,“ vzpomínal Bohdan.

Na Ukrajině chybí protézy

„Tato praktika (hipoterapie pro veterány) je rozšířená například ve Spojených státech. Když vám amputují končetinu, máte jiný balanc, jinou rovnováhu, musíte se znovu seznámit se svým tělem,“ přiblížila vedoucí hipoterapie pro veterány Oleksandra Kandodinová.

Díky jízdě na koni jsou podle ní vojáci klidnější a lépe spí. Od počátku ruské invaze na Ukrajinu se do programu zapojilo na osmdesát veteránů. Hipoterapie absolvují většinou jednou týdně.

Veteráni vedle jízdy na koni cvičí a chodí na sezení s psychologem. Hlavně ale čekají na protézy, které na Ukrajině teď chybí. Podle Sergije jejich dodání trvá dva až tři měsíce. Naučit se chodit s protézami podle něj trvá pak jen pár týdnů. Doufá, že je dostane co nejdříve a do stáje ke koním brzy přijde bez jakékoli pomoci sám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled