Baterie strana 2 z 2

Vláda nechá zpracovat studii o vlivu gigafactory – tedy továrny na baterie pro elektroauta – která by mohla vzniknout v Plzni-Líních na okolí. Premiér Petr Fiala (ODS) o ní jednal se zástupci města a Plzeňského kraje. Zatímco Fiala považuje vznik gigafactory za klíčový pro budoucnost českého autoprůmyslu, v regionu převládají spíše obavy. Místní politici také kritizují, jak s nimi dosud vláda o gigafactory komunikovala, respektive jak nekomunikovala. Shodují se, že pro vládu bude nyní velmi obtížné přesvědčit obyvatele, že by továrna byla přínosem.

Francie se do roku 2027 chystá otevřít jeden z největších dolů na lithium v Evropě. Tento lehký kov je zásadní například pro výrobu elektromobilů a otevření dolu by mohlo pomoct snížit takřka úplnou závislost Evropy na Číně, kde se lithium dosud téměř výhradně zpracovává. Projekt Emili, který má za cíl těžbu lithia v departementu Allier v pohoří Massif central, v pondělí představila francouzská důlní společnost Imerys.

Nový primátor Plzně Roman Zarzycký (ANO) nesouhlasí s tím, jak vláda komunikuje o zvažovaném projektu továrny na baterie do elektroautomobilů, takzvané gigafactory, na záložním armádním letišti v Líních u Plzně. Zarzycký proto v neděli zaslal otevřený dopis předsedovi vlády Petru Fialovi (ODS).

Stát se snaží přesvědčit odpůrce o výhodách továrny na baterie do elektromobilů, kterou chce vybudovat na letišti Líně u Plzně. Podle vlády přinese do rozpočtu miliardy korun a zajistí konkurenceschopnost českého autoprůmyslu. Plzeňský kraj, okolní obce a aerokluby ale se záměrem nesouhlasí. Koncern Volkswagen chce rozhodnutí do konce roku. Zvažuje totiž i lokality v Polsku a Maďarsku.

Ve Chvaleticích na Pardubicku by se měl už za pár let těžit mangan. Usiluje o to Mangan Chvaletice, dceřiná společnost kanadské těžební firmy. S městem už se dohodla na pronájmu pozemků, zatím jí ale chybí povolení k těžbě. Ne všichni záměr vítají, například starostka blízkých Řečan nad Labem s obnovením těžby v lokalitě nesouhlasí.

V pátek se začalo s demolicí jedné ze dvou uhelných elektráren v Prunéřově u Kadaně. Firma ČEZ, které zařízení patří, chce místo využít například ke stavbě továrny na výrobu baterií do elektromobilů. Plocha by měla být připravena do konce roku. Samotná demolice bude probíhat postupně. Bagry s hydraulickými nůžkami najely do areálu v pátek ráno a začaly postupně rozebírat chladicí věž číslo 6. Prunéřov I je jednou z nejstarších uhelných elektráren v Česku a je už mimo provoz. Naopak elektrárna Prunéřov II zatím ještě funguje.

Paříž preventivně stáhne ze svých ulic třetinu elektrických autobusů poté, co během jednoho měsíce vzplanula dvě vozidla. Jde o první větší incidenty od roku 2016, Francouzi se ale obávají, že by mohly zpomalit ekologické ambice jejich metropole.

Bývalé armádní letiště v Líních u Plzně je jednou ze tří evropských lokalit, které německý automobilový koncern Volkswagen (VW) zvažuje pro stavbu továrny na výrobu baterií do elektroaut. Informovali o tom členové vedení Plzeňského kraje včetně hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti). Podle náměstka hejtmana a poslance Josefa Bernarda (STAN) by šlo o továrnu za čtyři až pět miliard eur, tedy v přepočtu 98 až 122 miliard korun, zaměstnala by až čtyři tisíce lidí.

Čeští vědci vyvinuli a patentovali technologii, která může pomoci vyřešit problém hořlavosti nabíjecích baterií. Experimentální vysokonapěťová a nehořlavá baterie zkonstruovaná odborníky z Akademie věd ČR (AV) funguje na principu elektrochemické reakce. Podle akademie baterie vydrží pět set cyklů vybití a opětovného nabití a má kapacitu srovnatelnou s komerčními nikl-metal hydridovými bateriemi. Zároveň je vyrobena z velmi levných materiálů.

Na vltavské skále pražského Vyšehradu docházelo k drobným sesuvům, proto musela být zabezpečena. Reportáž z 18. ledna 1992 ukazuje končící sanační práce firmy Armabeton. Unikátní záběry vyšehradské skály obehnané lešením umocňují pohledy z výšky jeřábové plošiny.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Britská výzkumná organizace Aerospace Technology Institute (ATI) v pondělí představila návrh dopravního letadla poháněného tekutým vodíkem, které je teoreticky schopno dosáhnout výkonu současných letadel střední velikosti bez emisí oxidu uhličitého. Koncept FlyZero plánuje letadlo pro přepravu 279 cestujících, které by dokázalo z Londýna do San Francisca letět bez mezipřistání, a to stejnou rychlostí a se stejným pohodlím jako současná letadla, uvedla agentura Bloomberg.

Slunce, voda nebo vítr by už v Česku v současnosti pokryly spotřebu jeden a půl milionu elektromobilů. Tedy víc než dvojnásobného počtu, než s jakým počítá stát v nejoptimističtějším scénáři pro rok 2030. Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (OZE) bude Česko v takzvané čisté mobilitě soběstačné. Další fotovoltaiky by přitom mohly přibývat třeba na střechách benzinek a energii mohou dodávat ve větším i bioplynové stanice.

V Norsku představili první plně elektrickou nákladní loď na světě, která by navíc měla být plně autonomní –⁠ nebude tedy potřebovat lidského kapitána. Podle jejích konstruktérů jde o malý, ale slibný krok ke snížení klimatické stopy námořního průmyslu.

Automobilový průmysl prochází transformací a vlastní zásoby lithia pro výrobu baterií do elektromobilů představují velkou příležitost, věří viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Vznik továrny na výrobu baterií podle něj nevylučuje, že využití strategické suroviny v tuzemsku bude mít i přidanou hodnotu, řekl v Událostech, komentářích.

Vláda schválila memorandum mezi ministerstvem průmyslu a obchodu a ČEZ o podpoře projektu továrny na baterie pro elektromobily v Česku, takzvané gigafactory. Očekávaná investice je přes 50 miliard korun. Více peněz podle vlády zamíří do sociálních služeb nebo do karlovarského hotelu Thermal. Odhad nákladů na obnovu majetku po tornádu činí podle vládního dokumentu k 23. červenci 5,3 miliardy korun. Podle vlády bude také od úterý hlavní hygieničkou Pavla Svrčinová, která je nyní pověřená výkonem této funkce.

V cementárně v Čížkovicích na Litoměřicku se otevřelo výzkumné centrum, kde se ověřuje mimo jiné technologie na získávání lithia. V Krušných horách v okolí Cínovce na Teplicku by se tento kov mohl těžit. Centrum CirkTek s experimentální rotační pecí vybudovala Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) v Praze za čtyřicet milionů korun. Roční provozní náklady se odhadují na dvacet milionů korun.

Na českou krajinu i obyvatelstvo začínají citelně dopadat změny klimatu, stav českých lesů a půdy je však v mnoha případech výsledkem špatného hospodářství posledních desítek let a minimálně další desítky let potrvá, než se náprava projeví. Stěžejním úkolem bude ochrana vody a obnova lesů, shodli se zástupci parlamentních stran, kteří ve speciálním vydání Událostí, komentářů diskutovali o životním prostředí. Debatu v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi moderovala Marcela Augustová.

Lepší ochranu spotřebitelů na trhu s energiemi by měla přinést vládní novela energetického zákona, kterou ve středu s některými úpravami podpořil sněmovní hospodářský výbor. Předloha namířená proti takzvaným energošmejdům zavádí zejména registr zprostředkovatelů nabídek energií. Největší debata se ale vedla o poslaneckém pozměňovacím návrhu na zákonné zakotvení akumulace energie.

Dvě americké astronautky ve středu vyměnily zastaralé baterie na vnějším plášti ISS za modernější. Celá náročná akce trvala několik hodin.

Vědci Kalifornské univerzity v San Diegu vylepšili recyklační proces, který umí znovu využít použité katody ze starých li-ion baterií. Jejich objev je bezpečnější a spotřebovává méně energie než dřívější metody.