Andrzej Duda strana 3 z 5

Polský prezident Andrzej Duda navrhuje změnit zákon o posuzování ruského vlivu, který kritizuje opozice nebo polští ústavní právníci a výhrady k němu má i Evropská komise či Spojené státy. Duda normu o zřízení komise, která má vyšetřovat vlivy Ruska v letech 2007 až 2022, začátkem týdne podepsal, zároveň ale řekl, že ho pošle k posouzení ústavnímu soudu.

Nová polská speciální komise bude zkoumat ruský vliv na tamní politiky mezi lety 2007 a 2022. Pokud zjistí, že vyšetřovaný jednal v zájmu Moskvy, může mu zakázat další práci pro stát. Odpovídající zákon podepsal prezident Andrzej Duda. Prosadilo ho Právo a spravedlnost (PiS). Podle opozice jde o snahu vládnoucí strany zbavit se před podzimními parlamentními volbami politických konkurentů v čele s Donaldem Tuskem. Normu přezdívanou lex Tusk kritizovala Evropská komise i Washington.

Zhruba čtyři desítky členských zemí Rady Evropy podpořily na summitu v Reykjavíku vznik registru škod, které Ukrajinci utrpěli v důsledku ruské agrese. Připojí se k němu také Evropská unie nebo Spojené státy. Zřízení tohoto nového orgánu Rady Evropy naopak nepodpořilo Maďarsko, Srbsko nebo Turecko. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal rozhodnutí o zřízení registru přivítal.

Na severozápadě Polska byly v dubnu objeveny trosky zřejmě ruské střely, uvedla tento týden tamní média. Nález vzbudil pochybnosti o postupu při pátrání po raketě. Ministr obrany Mariusz Blaszczak oznámil, že armáda loni v prosinci dostala od Ukrajinců upozornění, že se k Polsku blíží letící objekt a že možná jde o raketu, ale jeho ani další klíčové činitele odpovědné za bezpečnost země o tom šéf armádního velitelství pro operace neinformoval. Prezident Andrzej Duda prohlásil, že incident nepředstavuje vážnou hrozbu pro bezpečnost Polska. Opozice ostře kritizuje ministra obrany a požaduje jeho trestní stíhání.

Polsko si připomnělo osmdesát let od povstání v židovském ghettu ve Varšavě, které bylo namířeno proti deportacím desetitisíců jeho obyvatel do vyhlazovacích táborů. Vzpomínkových akcí se kromě polské hlavy státu Andrzeje Dudy účastnili také prezidenti Izraele a Německa. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier měl na vzpomínkové akci proslov poprvé, požádal v něm o odpuštění za zločiny nacistického Německa.

Polsko dál posiluje obranu východní hranice. Reaguje na záměr Moskvy rozmístit jaderné zbraně v Bělorusku. Po nedávném odhalení ruské špionážní sítě je obrana strategických cílů v nejvyšší pohotovosti. Mluvil o tom zpravodaj ČT ve Varšavě Andreas Papadopulos.

Nový český prezident Petr Pavel v pátek zakončil dvoudenní návštěvu Polska. Ráno se setkal s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, později navštívil centrum Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž Frontex. Odpoledne dorazil také do polského a amerického logistického centra na letišti Rzeszów-Jasionka, z nějž proudí na Ukrajinu většina západní pomoci včetně té vojenské.

O vztazích Polska a Česka, jejichž kvalitu vyzdvihli, o dopravní infrastruktuře, ale také vojenských otázkách hovořili prezidenti obou zemí Andrzej Duda a Petr Pavel ve Varšavě. Pavel s manželkou do Polska přicestovali na svoji druhou zahraniční návštěvu. Duda svého protějška přijal s vojenskými poctami. Pavel ve Varšavě jednal také s předsedy obou parlamentních komor a setkal se s krajany.

Polský prezident Andrzej Duda si myslí, že by vojenská podpora Ukrajiny měla jít tak daleko, aby napadená země byla schopna vytlačit Rusko ze svého celého mezinárodně uznaného území, jak prohlásil v Interview ČT24. Polsko má dle Dudy s ruským imperialismem historickou zkušenost a chápe, co znamená ruský „mír“. „Proto stojíme za Ukrajinou,“ podotkl. O českém prezidentovi Petru Pavlovi, který Dudu ve čtvrtek přijel do Varšavy navštívit, prohlásil, že jakožto člověk s vojenskými zkušenostmi je pro celý středoevropský region velice cenný. Zejména v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, jak upozornil. Rozhovor s ním vedl Andreas Papadopulos.

Prezident Petr Pavel navštíví příští týden ve čtvrtek a v pátek Polsko. Potvrdila to jeho mluvčí Markéta Řeháková. Program Hrad zveřejní příští týden. Půjde o druhou Pavlovu zahraniční cestu ve funkci prezidenta, první návštěvou bude v pondělí a v úterý tradičně Slovensko.

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Vítězství je nevyhnutelné – pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly, řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezitím se skupina velkých světových ekonomik G7 zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjev dříve během pátku navštívil polský premiér Mateusz Morawiecki, jeho země již odeslala první čtyři moderní tanky Leopard 2. Ruská policie zatkla desítky lidí protestujících proti válce. Přinášíme přehled mezinárodních reakcí na výročí začátku velké ruské invaze na Ukrajinu.

Ve Varšavě jednal americký prezident Joe Biden s představiteli států takzvané bukurešťské devítky (B9), která sdružuje země východního křídla NATO. Schůzka se konala v předvečer prvního výročí obnovené invaze na Ukrajinu, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022. Za Česko se zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS), který jednal také bilaterálně se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. Po jednání překvapivě představil detailní seznam zbraní, které Česko od začátku invaze Ukrajině poskytlo. Vládní vojenská pomoc činí celkově deset miliard korun a zbraně za dalších třicet miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl.

Polský prezident Andrzej Duda se díky podpoře, kterou jeho země poskytuje Ukrajině, stává respektovaným hráčem na mezinárodním poli. Tak to vidí mimo jiné i analytik Hospodářských novin Martin Ehl. I když měli původně polští představitelé blíže k bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, jeho nástupce Joe Biden si podle Ehla získal jejich respekt.

Podpora Ukrajiny nepoleví, NATO zůstane jednotné – to byla hlavní sdělení projevu amerického prezidenta Joea Bidena ve Varšavě. Předcházela mu schůzka s polským protějškem Andrzejem Dudou. Mluvili zejména o otázkách bezpečnosti v Polsku a Evropě v kontextu ruské agrese vůči Ukrajině. Ukrajinu navštívila v úterý italská premiérka Giorgia Meloniová.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Evropská komise (EK) podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Polsko podle agentury Reuters argumenty Komise odmítlo.

Prezident republiky Miloš Zeman a jeho zvolený nástupce Petr Pavel se poprvé od voleb setkali. Pavel přijel na lánský zámek, kde Zeman v posledních letech tráví mnoho času. Mluvili o tom, co obnáší role prezidenta, probrali ale i výhrady, které Pavel už dříve vznesl k fungování hradní kanceláře. Zvolený prezident se ujme funkce v první polovině března.

Americký prezident Joe Biden navštíví od 20. do 22. února Polsko, kde se setká se svým polským protějškem Andrzejem Dudou a představiteli dalších zemí takzvané bukurešťské devítky, mezi nimiž je i Česká republika. Tématem jednání bude mimo jiné pomoc Ukrajině.

Prezident Miloš Zeman a jeho nástupce Petr Pavel se sejdou v pondělí 13. února dopoledne na zámku v Lánech. Pavel to řekl na tiskové konferenci. Uvedl, že stávající hlavě státu nabídl termín, který Zeman akceptoval. Zmínil také, že kontroly  hospodaření Hradu zjistily řadu pochybení. Nově zvolený prezident také na brífinku obhajoval telefonát na Tchaj-wan. Jeho obsah prý dopředu konzultoval s ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti).

Zahraniční státníci gratulují Petru Pavlovi ke zvolení do úřadu hlavy státu. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové, která vítěze voleb přišla navštívit v jeho volebním štábu osobně, představuje Pavlovo vítězství naději, že mohou být silné hodnoty jako slušnost a pravdivost. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je důležité, že jeho zvolení znamená spojení „hlubokých evropských hodnot“. Zástupci EU pak vyzdvihli Pavlovu zkušenost v diplomacii. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během gratulace ocenil Pavlovu podporu a boj proti ruské agresi.

S vojenskými poctami prezident Miloš Zeman přivítal v úterý po třetí hodině odpolední v Náchodě svůj polský protějšek Andrzeje Dudu. Zeman po společném jednání ujistil, že v případě napadení Polska nebo jakéhokoliv jiného členského státu Severoatlantické aliance by Česko samozřejmě poskytlo pomoc. Duda připsal výrok prezidentského kandidáta Andreje Babiše (ANO) o tom, že by neposlal české vojáky na pomoc Polsku či pobaltským zemím, který později korigoval, vypjaté předvolební atmosféře, kterou při kandidatuře na prezidentský post sám zažil.

Středeční výroky ruských představitelů o budoucím vítězství Moskvy nebo o údajně silné zbrojařské výrobě mají vyvolat dojem, že Rusko v konfliktu na Ukrajině obstojí, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský. Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (ANO) tamní představitelé vytvářejí „mobilizační narativ“. Uvedli to v pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i zahraniční pomoci napadené zemi.