Andrzej Duda strana 5 z 5

Dvanáct lidí zemřelo při nehodě polského autobusu, která se stala v sobotu ráno na dálnici A4 několik desítek kilometrů severně od Záhřebu. Dalších 32 cestujících utrpělo zranění, 19 z nich těžká, informoval chorvatský ministr zdravotnictví Vili Beroš. Mluvčí polského ministerstva zahraničí Lukasz Jasina v televizi TVN24 potvrdil, že všechny oběti jsou polskými občany. Podle polského premiéra Mateusze Morawieckého šlo o poutníky, kteří cestovali do Medžugorje v Bosně a Hercegovině.

Polsko řeší neočekávaný problém. V celé Evropě se uhlím netopí v tolika domácnostech jako právě tady, země ale zakázala dovážet surovinu z Ruska, a nyní jí má nedostatek. Proto apeluje na domácí průmysl, aby víc těžil, a zároveň hledá nové možnosti dovozu. Vláda se také chystá vyplatit části domácností, které topí uhlím, jednorázový příspěvek, protože ceny rychle rostou.

Česko a Polsko se shodují, že jediným řešením rusko-ukrajinského konfliktu je vítězství Ukrajiny v boji o svobodu a nezávislost. Kabinety taky řešily české předsednictví v Radě Evropské unie a energetickou bezpečnost. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že Česko bude s Polskem dál intenzivně jednat o plynovodu Stork II nebo LNG terminálech. Důležité je také dokončit dopravní spojení mezi oběma zeměmi, uvedli předsedové vlád.

Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy je načase podepsat novou dohodu o dobrých sousedských vztazích Polska a Ukrajiny. V neděli v ukrajinském parlamentu řekl, že je pro tento krok vzhledem k přátelským vztahům Varšavy a Kyjeva, které jsou zvláště patrné nyní v souvislosti s ruskou agresí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na druhé straně oznámil, že hodlá navrhnout zákon o zvláštním statusu polských občanů na Ukrajině.

Ministři zahraničí zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 v sobotu na závěr schůzky v severoněmeckém Weissenhausu slíbili pokračování ekonomického tlaku na Moskvu i dodávky zbraní Ukrajině v dalších letech, pokud to bude nutné. Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že západní sankce nedosáhnou zamýšleného výsledku. Nová maďarská prezidentka Katalin Nováková během slavnostní inaugurace odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu.

Izrael si předvolal ruského velvyslance za výroky šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid řekl, že od Ruska očekává omluvu. Šéfka americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová zase vyjádřila Polsku vděčnost za humanitární a další pomoc Ukrajině. Američané vrátí svou ambasádu do Kyjeva zřejmě do konce května. Podle německého kancléře Olafa Scholze cílem Německa je, aby se Rusové stáhli z ukrajinského území.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poděkovala mu za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Pelosiová je podle agentury AP dosud nejvýše postavenou americkou představitelkou, která přijela na Ukrajinu od začátku ruské invaze.

Prezident Miloš Zeman po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou na Pražském hradě ocenil postoj sousední země v rámci ukrajinské krize. Polsko se stalo hlavním obráncem evropských hodnot a profilující zemí v odporu proti ruské agresi na Ukrajině, řekl. Vyjádřil zemi plnou podporu v problematice zastavení dodávek ruského plynu. Duda se odpoledne sešel s premiérem Petrem Fialou (ODS). Shodli se, že prioritou je zajištění energetické bezpečnosti. Potvrdili odhodlání pokračovat v podpoře Ukrajiny.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 800 milionů dolarů (18 miliard korun), součástí nové dodávky budou i dělostřelecké systémy s municí, obrněné transportéry, či helikoptéry, oznámil ve středu prezident USA Joe Biden. Ve středu také dorazili do Kyjeva prezidenti Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského chtěl navštívit i jeho německý protějšek Frank-Walter Steinmeier, kvůli vztahům s Moskvou ale není na Ukrajině vítán.

Americký prezident Joe Biden ve Varšavě pronesl hlavní projev, kterým završil svůj pobyt v Polsku. Ve svém poselství ujistil lid Ukrajiny, že Spojené státy stojí pevně na jeho straně a že Západ deklaruje jednotu ohledně nutnosti zastavit ruského prezidenta. Vladimir Putin podle Bidena prahne po absolutní moci –⁠ a tomu je třeba se vzepřít na mezinárodní úrovni. Ukrajina se nestane obětí Ruska, řekl americký prezident.

Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov dorazil spolu s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou do Varšavy, kde jednali se svými americkými protějšky. Se dvojicí ukrajinských ministrů se setkal i americký prezident Joe Biden. Ukrajina dostala od Spojených států další bezpečnostní přísliby. Šéf Bílého domu se rovněž setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Tomu řekl, že článek Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně bere jako posvátný závazek. Polsko má podle něj dostat další pomoc s uprchlíky. Večer pronesl hlavní projev, ve kterém zopakoval, že USA stojí pevně na straně Ukrajiny.

Americký prezident Joe Biden přiletěl do Polska. V pohraničním městě Řešov se setkal s americkými vojáky a s humanitárními pracovníky. V souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině vyzdvihl soudržnost demokracií. Na tiskové konferenci se svým polským protějškem Andrzejem Dudou také zdůraznil nutnost podpory Ukrajiny. Šéf Bíleho domu se později přesunul do Varšavy, kde bude v sobotu s Dudou jednat. Přednese také očekávaný projev.

Státy Evropské unie se v pondělí shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pěti tisíc vojáků. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella se Rusko dopouští v ukrajinském Mariupolu masivních válečných zločinů. Velvyslankyně USA při OSN zopakovala, že Spojené státy nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO. Slovinsko do Kyjeva vrátí své diplomatické zastoupení. O další pomoci Ukrajině rozhodl Nový Zéland. Podle Kremlu jednání mezi Ukrajinou a Ruskem nepokročila. Moskva také oznámila, že kvůli sankcím ukončila jednání o mírové smlouvě s Tokiem.

Podle Kyjeva i Moskvy došlo v souvislosti s konfliktem na Ukrajině k pokroku ve vyjednáváních. Delegace by údajně mohly dosáhnout „společné pozice“. Polský prezident Andrzej Duda v britské televizi BBC uvedl, že pokud by Rusko na Ukrajině použilo chemické zbraně, znamenalo by to změnu situace a NATO by se muselo vážně zamyslet, jak odpovědět. Před použitím chemických zbraní na Ukrajině varoval Rusko také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Polský ústavní soud ve čtvrtek rozhodl, že Evropský soud pro lidská práva (ESLP) nemá právo zpochybňovat jmenování polských soudců. Verdikt může dále zhoršit vztahy Varšavy s Evropskou unií.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Krize kolem Ukrajiny se dále stupňuje. Tamní zpravodajská služba upozorňuje, že by Rusko mohlo napadnout Kyjev, Charkov a Cherson. Američané dokonce varují, že útok přijde do osmačtyřiceti hodin. Ukrajina proto zavedla stav nouzového ohrožení státu, od středy povolává do armády zálohy a oznámila protiruské sankce. Bílý dům oznámil první sadu sankcí proti Moskvě, stejně jako předtím EU či Velká Británie.

Dolní komora polského parlamentu, Sejm, hlasy vládní většiny znovu schválila zákon, který zvětšuje vládní kontrolu nad školami. Podle vládnoucí konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS), která vystupuje jako ochránce tradičních konzervativních hodnot, jsou změny nutné k ochraně dětí. Podle kritiků ale novinka zřejmě omezí sexuální osvětu a výuku o sexuálních menšinách a o reprodukčních právech a přispěje k politizaci škol.

Šest ruských velkých výsadkových lodí míří ze Středozemního do Černého moře, aby se tam zapojily do plánovaných vojenských cvičení. Rusko kromě toho zahájilo manévry na jihu země s použitím obrněných vozidel a dělostřelectva. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba popřel, že by francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj posuzovali mimoblokové postavení Ukrajiny. Reagoval na spekulace tisku o údajné dohodě Macrona a šéfa Kremlu Vladimira Putina. Ve snaze zmírnit napětí plynoucí z hromadění ruských jednotek kolem Ukajiny se připravují další diplomatická jednání.

Hrozba ruské invaze na Ukrajinu vyvolala podle analytiků efekt, který ruský prezident Vladimir Putin nezamýšlel. Spojenci sice mají odlišné pohledy na akutnost nebezpečí, už dlouho ale NATO nebylo tak aktivní a pevné v jednotném postoji, usuzují západní experti. Kreml označil v pátek tvrzení americké administrativy o ruské přípravě falešných záběrů, které by ospravedlňovaly invazi, za nesmysl. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Západ nepomáhá s řešením ukrajinské krize.

Spojené státy získaly zpravodajské informace, které naznačují, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k invazi na Ukrajinu. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby. Turecký prezident mezitím nabídl, že jeho země bude hostit jednání Ukrajiny a Ruska. Situaci proberou i německý kancléř a prezidenti Francie a Polska.

Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že poslal do Sejmu, dolní komory parlamentu, návrh novely zákona o nejvyšším soudu, od kterého si slibuje ukončení sporu Varšavy s Bruselem a uvolnění peněz určených Polsku z fondů Evropské unie. Mezitím ale i Evropský soud pro lidská práva, který není institucí EU, poukázal na „systémové nedostatky“ při jmenování soudců v Polsku, kde vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) od příchodu k moci v roce 2015 prosazuje změny v justici. Ty podle kritiků i Evropské komise mohou omezit nezávislost soudů.