Margita Balaštíková

Vláda v prvním čtvrtletí hospodařila se schodkem 105 miliard korun, což je o třetinu lepší výsledek než loni, deficit ale zůstává čtvrtý nejvyšší v historii Česka. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je trend ve snižování schodku jasný. Míní, že dodržet plánovaný deficit na letošní rok nebude problém, a to aniž by bylo potřeba „nějak dramaticky měnit parametry státního rozpočtu“, prohlásil v pořadu Události, komentáře. Skutečně pozitivní zprávou by podle Margity Balaštíkové (ANO), která se také účastnila diskuse, byl růst HDP.

Dovoz ruského obilí znamená podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) podporu agresora. Řekl to v Otázkách Václava Moravce, v nichž se na tom shodl se stínovou ministryní zemědělství za ANO Margitou Balaštíkovou a předsedou Asociace soukromého zemědělství Jaroslavem Šebkem. Na jednání unijních ministrů zemědělství chce Výborný usilovat o zařazení komodit na sankční seznam. Podle dat Eurostatu exportovalo loni Rusko do zemí EU přes 1,5 milionu tun obilovin, což je o padesát procent víc než před plnohodnotnou ruskou invazí na Ukrajinu.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Napříč Evropou v posledních týdnech bouří zemědělci. S traktory blokují důležité dopravní tepny, aby upozornili na problémy svého odvětví. A i když ty se v jednotlivých zemích mírně liší, základní teze nespokojenosti zemědělců jsou společné: tlak na ceny, byrokracie nebo neschopnost konkurovat levným dovozům z třetích zemí. Podle místopředsedy sněmovního zemědělského výboru Petra Bendla (ODS) jsou problémem právě levné dovozy, členka výboru Margita Balaštíková (ANO) zase jako zásadní vidí neschopnost Evropy pomoct sama sobě.

Čeští zemědělci upozorňují na přemíru byrokracie, velké množství kontrol nebo kolísavé ceny komodit. To vše podle nich vede k nejistotě v podnikání. Na situaci upozorňovali už na několika protestních akcích a další chystají.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložil koncem srpna návrh se schodkem 252 miliard korun. S takovým deficitem vláda dále počítá, koaliční strany ale v září vyjednávaly o přesunech, lépe než podle původního záměru by na tom mělo být zejména školství a také věda a výzkum. Podle opozice na ně ale vláda i tak chce dát příliš málo.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Potraviny by se měly podle vládního návrhu přesunout do levnější sazby DPH, místo patnácti procent by měla nová daň činit dvanáct procent. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) se proto ve čtvrtek sešel se zástupci osmi velkých obchodních řetězců, kteří ho ujistili, že nižší sazbu promítnou do cen potravin. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková v Událostech, komentářích upozornila na to, že roli u cen potravin hrají také vysoké marže obchodníků či drahé vstupy. Kromě toho vyzvala k zavedení maximálních marží pro určité druhy potravin.

Některé velké zemědělské a potravinářské firmy hlásí za loňský rok rekordní zisky. Ceny výrobců rostly rychleji než jejich náklady, jako jsou energie nebo krmiva. V porovnání k obratu nejde o žádné enormní sumy, řekla ve středeční 90‘ ČT24 prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová. Místopředseda Zemědělského svazu Jaroslav Vaňous přikládá úspěšný rok v zemědělství „mimořádnému souběhu okolností“. Podle ekonoma ze společnosti MND Martina Janíčka ale takto velké zisky svědčí o nedostatečné konkurenci.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u resortu obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády, který má k dispozici ČTK. Dokument zahrnuje dopady vládního konsolidačního balíčku. Letos kabinet schválil rozpočet se schodkem 295 miliard korun, ke konci května byl průběžný deficit 271,4 miliardy.

Nynější příspěvková organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) se zřejmě změní na státní podnik se stejným jménem. Novelu zákona, která to má umožnit, sněmovna propustila do třetího čtení. Schvalovat by ji mohla na své příští schůzi. Poslanci v úterý do třetího čtení také propustili návrh na zrušení zákona o zemědělských skladních listech či novelu o hornické činnosti, která by měla zjednodušit úřední podmínky pro dovoz a vývoz výbušnin.

Platy politiků jsou svázány i s platy soudců a státních zástupců a my jsme tu opakovaně čelili hrozbě reálné, která nakonec nastala, že se soudci začali obracet na Ústavní soud, řekl v pořadu 90' ČT24 předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Dodal, že je připraven se o situaci bavit. Členka sněmovního rozpočtového výboru Margita Balaštíková (ANO) poznamenala, že se situace dala řešit dohodou. Vůle vlády k řešení návrhu podle ní není žádná.

Poslanci schválili po tvrdých opozičních obstrukcích omezení mimořádného červnového růstu důchodů. Průměrný měsíční důchod vzroste podle vládních novely o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Opozice v sobotu během třetího čtení neprosadila několik stovek návrhů na zvýšení valorizace. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu, v němž mají vládní strany většinu. Mohla by se dostat na středeční schůzi horní komory. Nastupující prezident Petr Pavel, jenž dostane novelu k podpisu, by měl oznámit své stanovisko v pátek.

Sněmovna po desítkách hodin diskuze schválila, že se míra červnové valorizace penzí bude projednávat ve stavu legislativní nouze. Jednala o tom tři dny, schůze se protahuje kvůli obstrukcím opozičních poslanců. Právě na návrh opozičního Patrika Nachera (ANO), který navrhl zařadit hlasování o schválení legislativní nouze pevně na 20 hodin, se však debata posunula dál a nyní se poslanci věnují už návrhu snížení valorizace.

Chov koní v hřebčíně v Napajedlech na Zlínsku, který měl nejstarší tuzemský chov anglických plnokrevníků, zřejmě skončí. Na sociálních sítích se objevily informace o ukončení činnosti hřebčína a odvozu koní. Bývalá ředitelka hřebčína Margita Balaštíková, která je poslankyní za ANO, řekla, že má informace o tom, že se koně z hřebčína odváželi. Jaká bude budoucnost hřebčína, však Balaštíková neví.

Vláda Petra Fialy (ODS) může dál vládnout s důvěrou Poslanecké sněmovny. Opozice neuspěla s pokusem o vyslovení nedůvěry. Mimořádná schůze svolaná na žádost ANO trvala dva dny. Začala v úterý dopoledne, a zatímco v noci na středu měla přestávku, v noci na čtvrtek si již poslanci odhlasovali, že mohou jednat i po půlnoci.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun, zároveň jde ale o čtvrtý nejvyšší deficit v historii samostatného Česka. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. Ve druhém čtení přitom navrhli přesuny v celkovém objemu asi 119 miliard. Přidali mimo jiné 1,1 miliardy korun do školství na platy asistentů pedagogů. Opozice se svými návrhy změn v rozpočtu neuspěla.

Základ koalice na radnici v Uherském Hradišti zřejmě utvoří Společně pro Hradiště (ODS a TOP 09) a hnutí ANO. Hledají další partnery. ANO podle dostupných informací odstoupilo od memoranda o povolební spolupráci s Hradišťáky a Piráty, kterou podepsalo minulý týden. Vyplývá to z tiskové zprávy, kterou rozeslal lídr kandidátky České pirátské strany Jakub Grós (BEZPP).

Poslanci ve druhém čtení návrhu letošního státního rozpočtu přednesli návrhy na přesuny peněz v celkovém objemu téměř 96 miliard korun. Je to asi pět procent celkových plánovaných výdajů a je to menší objem, než navrhovali třeba předloni při projednávání rozpočtu na loňský rok. Rozpočet počítá s příjmy 1613,2 miliardy, výdaji 1893,2 miliardy a schodkem 280 miliard korun.

O šestý a poslední neobsazený post místopředsedy Poslanecké sněmovny se v tajné volbě ucházel její někdejší předseda Radek Vondráček (ANO) a šéf SPD Tomio Okamura, ani jeden ale neuspěl. Na druhé schůzi v tomto volebním období poslanci schválili ustavení všech sněmovních výborů. Jejich obsazení ale ještě není definitivní. Poslanci budou muset počkat na jmenování nové vlády.

V úterní tajné volbě místopředsedy sněmovny se utkají někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a lídr SPD Tomio Okamura, jenž byl místopředsedou sněmovny v minulém volebním období. Nominace poslaneckých klubů v pondělí projednala volební komise, řekl její předseda Martin Kolovratník (ANO). Po ustavující schůzi sněmovny zůstala jedna místopředsednická pozice neobsazená. V tehdejší volbě Vondráček ani Okamura neuspěli.

Zlínský hejtman Radim Holiš (ANO) se vzdá poslaneckého mandátu. Nechce kumulovat funkce, prioritou je pro něj práce v kraji. Byl posledním na kandidátce, díky preferenčním hlasům voličů ale křeslo ve sněmovně dostal. Post tak připadne Margitě Balaštíkové.

Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nemá kde kandidovat do voleb do Poslanecké sněmovny. Na Vysočině, kde minule kandidoval jako lídr, nedostal podporu. Zpátky ho může vrátit jen premiér Andrej Babiš (ANO), díky nestandardním stanovám, které mu jako předsedovi umožňují měnit kandidátky. Faltýnek už připustil, že na podzim vůbec kandidovat nemusí. Z nejmocnějšího muže ve sněmovně by se tak vrátil k zákulisnímu působení. Pro 168 hodin natáčel Václav Crhonek.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.