Soudci

Povinnost zaměstnavatelů platit odvody na pojistném u dohod o provedení práce se zřejmě posune z letošního 1. července na 1. leden příštího roku. Termín, odkdy budou muset zaměstnavatelé tyto dohody registrovat, zůstane 1. července. Schválili to poslanci. S mnohem širším placením odvodů u dohod přišel loni schválený vládní konsolidační balíček.

Kvůli tomu, že vládní úsporná opatření zpomalila růst soudcovských platů, se projednávají desítky žalob. Návrh na zrušení části balíčku už zástupci justice poslali Ústavnímu soudu. Ten se zabývá i třemi návrhy na zneplatnění starších úprav, které výpočet výdělků upravily už v minulosti. Soudci je považují za zásah do své nezávislosti. Vláda chce svůj postup hájit.

Izraelský nejvyšší soud zrušil klíčovou část kontroverzní justiční reformy premiéra Benjamina Netanjahua. Verdikt se týká v červenci schváleného zákona, který soudcům brání zrušit vládní rozhodnutí, jež považují za nerozumná. Rozhodnutí soudu by mohlo obnovit rozpory, se kterými se izraelská společnost potýkala před vypuknutím války s teroristy z Hamásu, upozornila agentura AP. Netanjahuova vláda chce omezit pravomoci nejvyššího justičního orgánu, proti čemuž demonstrovaly v ulicích pravidelně desetitisíce Izraelců.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jednomyslně rozhodl, že Česko neporušilo práva soudců, když v letech 2011 až 2014 zasáhlo do jejich platů. Na verdikt ve čtvrtek upozornilo ministerstvo spravedlnosti. Šestice českých soudců si ve Štrasburku stěžovala na porušení práva na spravedlivé řízení, vlastnického práva a zákazu diskriminace. Rozsudek není konečný. Stěžovatelé mohou do tří měsíců požádat o postoupení věci velkému senátu soudu.

Česku stále chybí pravidla pro lobbing, nemá etický kodex pro poslance ani vymahatelná pravidla pro přijímání darů. Podle protikorupční skupiny Rady Evropy (GRECO) se tak dostatečně nechrání před korupcí zákonodárců, ale ani soudců či státních zástupců – přestože jí to skupina již dříve doporučila. Česko by také podle ní mělo přijmout novelu zákona o státním zastupitelství.

Deset let po zásahu policie na Úřadu vlády padl trest pro tehdejšího premiéra Petra Nečase za nabízení trafik poslancům. Kromě podmínky 2,5 roku má zaplatit milion korun. Podmínkou a pokutou soud potrestal i Nečasovu manželku Janu Nečasovou, tehdy Nagyovou. Europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09) v Událostech, komentářích řekl, že na tehdejším brífinku policie zazněla vážná obvinění, která způsobila chaos ve společnosti. Šéf hnutí Přísaha a tehdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta to ale odmítl a akci policie, o které se hovoří jako o přehnané, hájil.

Přes sto tisíc lidí přišlo v Jeruzalémě demonstrovat na podporu izraelské vlády a její kontroverzní justiční reformy, která má dát více pravomocí vládě při jmenování soudců a omezit pravomoce nejvyššího soudu. Informují o tom místní média. Už od ledna proti této reformě protestují pravidelně v Tel Avivu a dalších izraelských městech stovky tisíc lidí, k zastavení jejího schvalování opakovaně vyzval i izraelský prezident Jicchak Herzog.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) požadoval v brněnské bytové kauze podle serveru Seznam Zprávy i jména soudců, kteří rozhodovali o vazbě či o domovních prohlídkách. K čemu totožnost soudců Blažek potřeboval, serveru nevysvětlil. Neřekl tedy, zda to nějak souvisí s jeho pravomocí navrhnout v případě libovolného soudce kárné řízení, píše web. Blažek na Twitteru uvedl, že jde o běžný zákonný postup při vyřizování stížnosti. Server již dříve informoval, že Blažek k bytové kauze, ve které podle serveru Seznam Zprávy figurují Blažkovi známí, poslal žalobcům za poslední měsíc čtyři žádosti o informace.

Petr Pavel se chystá po nástupu do prezidentského úřadu přehodnotit některá rozhodnutí svého předchůdce Miloše Zemana. V Otázkách Václava Moravce řekl, že nejspíše jmenuje dva soudce, které Zeman jmenovat odmítl, dal také najevo, že nepovažuje za vhodné, aby prezident odmítl jmenovat navržené profesory. V rozhovoru také Pavel ujistil, že nebude mít problém s ratifikací obranné smlouvy se Spojenými státy, a vyzdvihl význam protiruských sankcí.

V úterý 8. listopadu budou obyvatelé Spojených států rozhodovat o další podobě Kongresu – konkrétně o obsazení 435 křesel ve Sněmovně reprezentantů a 34 v Senátu. V obou komorách budou o přízeň voličů soupeřit demokraté s republikány. Volit se budou i křesla pěti ze šesti nehlasujících členů Sněmovny reprezentantů. Kromě toho bude 36 z 50 států hlasovat o svých guvernérech. Rozhodovat budou Američané i o soudcích. V šesti státech budou tématem referend potraty, hlasovat se bude ale také například o legalizaci marihuany.

Platy ministrů, poslanců, senátorů nebo i soudců by od ledna mohly vzrůst. Z vládních stran totiž zní neochota dál zmrazovat výdělky ústavních činitelů. Jejich platová základna letos zůstala mimořádnou úpravou stejná jako loni a předloni. Koaliční politici tak nyní preferují automatickou valorizaci.

Snížit už letos počet státních zaměstnanců o tisíce a spolu s tím seškrtat výdaje na platy ve veřejné sféře o miliardy korun. To je nový plán vládní koalice, který má přispět ke snížení schodku státního rozpočtu o 80 miliard. Kabinet už zmrazil platy úředníků, hasiči a policisti dostanou přidáno méně. Jednotliví ministři mají za úkol na platech státních zaměstnanců šetřit i dál.

Zástupci soudců si stěžují na údajné protiústavní zmrazení platů ústavních činitelů. Prezident Soudcovské unie České republiky Libor Vávra v pořadu Události, komentáře uvedl, že krok vlády porušuje demokratické principy. Za největší problém považuje to, že vláda o návrhu změn nediskutovala se zástupci justice, a zmínil, že novelu zákona hodlá napadnout u Ústavního soudu.

Novele o zmrazení letošních platů ústavních činitelů na loňské úrovni hrozí v Senátu zamítnutí. Odmítnutí návrhu ve středu doporučil ústavně-právní výbor. Informoval o tom jeho předseda Tomáš Goláň (ODS). Horní komora o předloze, kterou má na programu ještě hospodářský výbor, rozhodne ve čtvrtek.

Prezident Miloš Zeman jmenoval sedm nových soudců. Pětice žen zamíří k pražským soudům, dva muži do Kladna a Přerova. Jmenování v prosinci odsouhlasila vláda. Na zámku v Lánech složily slib i dvě ženy, které tak nemohly učinit při prosincovém ceremoniálu. Prezident při té příležitosti odmítl odpor proti zmrazení soudcovských platů. Zeman hovořil také s ministrem spravedlnosti, mimo jiné o Nejvyšším správním soudu.

Vláda Petra Fialy (ODS) hodlá od února zafixovat platy ústavních činitelů na loňské úrovni. Opatření, které má bránit růstu platů politiků, se ale vztahuje i na státní zástupce a na soudce – a podle ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty) se návrh příslušného zákona dostává do možného rozporu s ústavním pořádkem.

Platy politiků, soudců a státních zástupců by měly být letos od února stejně vysoké jako loni. Vláda ve středu schválila novelu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), která počítá se zmrazením jejich platové základny, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda chce podle něj předlohu projednat ve stavu legislativní nouze. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že novela by měla vyhovět i starším rozhodnutím Ústavního soudu, protože u soudců neohrozí jejich nezávislost.

Polský zákon umožňující ministru spravedlnosti bez jasných pravidel dočasně přiřazovat soudce k vyšším trestním soudům porušuje právo Evropské unie. K takovému závěru dospěl Soudní dvůr EU, podle něhož polská praxe dostatečně nezaručuje nezávislost soudců na politické moci. Unijní soud již v posledních letech zpochybnil několik polských zákonů, které podle něj omezují nezávislost justice.

Evropský soud pro lidská práva v pondělí uvedl, že Polsko musí rychle jednat, aby vyřešilo problémy kolem Zemské soudcovské rady (KRS). Podle soudu byla porušena práva dvou polských soudců, kteří se ucházeli o pracovní místo, ale nezískali doporučení od KRS. Rozsudek zpochybňuje nezávislost polského soudnictví, uvedla agentura Reuters.

Ministerstvo spravedlnosti počítá s variantou, že by noví soudci dočasně skládali slib do rukou předsedy vlády, nikoliv hlavy státu. Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana momentálně brzdí jmenování asi padesáti soudců. Soudcovská unie varuje, že pokud se to nestihne do konce roku, může dojít k průtahům.

Unijní představitelé i polští politici řeší dopady rozhodnutí polského Ústavního soudu. Eurokomisařka Věra Jourová varuje před rozpadem Unie, pokud se proti verdiktu nepostaví. Soud rozhodl, že část unijních smluv týkajících se justice je v rozporu s domácí ústavou. Nález umožňuje polské vládě nerespektovat část verdiktů unijního tribunálu v Lucemburku, který opakovaně zpochybnil soudní reformu v zemi.

Polsko dlouhodobě vzbuzuje kontroverze v souvislosti s tím, jak zachází se sexuálními menšinami. Europoslanci Kateřina Konečná (KSČM) a Stanislav Polčák (STAN) se shodují, že Polsko by se mělo řídit společnými evropskými hodnotami, k čemuž se zavázalo. Upozorňují ale, že Česko by mohl potkat podobný osud – tedy omezení čerpání finančních prostředků v souvislosti se střetem zájmů. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce.

Poslancům a senátorům vzroste od ledna jejich měsíční plat o 5,5 tisíce korun. Ministři si polepší o 10,5 tisíce měsíčně. A například prezident o téměř 18 tisíc. Podle nejnovějších dat statistiků to spočítala Česká televize. Platy ústavních činitelů poslanci navázali na průměrnou mzdu v české ekonomice a rostou na rozdíl od platů učitelů, policistů či hasičů automaticky. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl v létě platy politiků zmrazit. Poslanci se ale zákonem odmítli zabývat. Mimo jiné s argumentem, že ho premiér předložil pozdě.