Jaderná elektrárna Dukovany

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Česko-francouzském jaderném fóru řekl, že chce s spolupráci s Českem v rozvoji jaderné energetiky posilovat, země by měly sdílet například společný vědecký a diplomatický přístup. Technologie je podle něj klíčová pro zachování nezávislosti a konkurenceschopnosti kontinentu. Česká vláda se v současnosti chystá rozhodnout, zda zadá stavbu jednoho, dvou, nebo čtyř nových bloků. Účastníkem tendru je kromě korejské KHNP i francouzská státní společnost EDF, jejíž nabídku francouzská hlava státu podpořila.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Vláda ve středu oznámila, že zvažuje, že by v Česku mohly vzniknout až čtyři nové jaderné bloky, dosud se přitom hovořilo o jediném novém bloku v Dukovanech. Otázkou tak zůstává, jak by stát stamiliardové náklady na jejich vybudování uhradil. Podle části odborníků může potřebná suma být i v řádech bilionů korun. O financování projektu začne expertní skupina teprve jednat.

Rozhodnutí o vítězi tendru na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se blíží. Zhruba za měsíc, tedy v polovině února, by společnost ČEZ měla vládě odevzdat hodnoticí zprávu s pořadím jednotlivých uchazečů. Finální verdikt pak bude na kabinetu. Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že definitivní rozhodnutí padne během letošního roku.

Konečnou nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali všichni tři přihlášení uchazeči o tento kontrakt. Kdy začne energie z nového reaktoru proudit do české rozvodné sítě, je těžké odhadnout, stejně tak jeho cenu. Uvedla v Interview ČT24 předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která je ve funkci 24 let. Jak sama dodala, její práce vůbec není nuda a je přesvědčená o tom, že výstavba nového bloku je pro Česko zásadní.

Ministerstvo průmyslu a obchodu vydalo územní rozhodnutí pro rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany. Podle úřadu umožní postavit až dva nové reaktory. Tento krok o den předešel uzávěrku na podávání nabídek do tendru na stavbu nového dukovanského bloku. Ministerstvo uvedlo, že to má být „pozitivní signál“ pro uchazeče.

O zakázku na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech se budou ucházet všechny tři společnosti. Finální nabídku firmě ČEZ odevzdá americká Westinghouse, francouzská EDF a jihokorejská KHNP. České televizi to potvrdily jednotlivé společnosti. Podle plánu by měl být nový jaderný blok dokončen do roku 2036. Projekt by tak mohl být největší investicí Česka v novodobé historii.

Teplárny Brno letos už podruhé snižují cenu tepla. Brněnské domácnosti od října nově zaplatí 1199 korun za gigajoule (GJ) s DPH. Dosud to bylo 1485 korun, tedy o 286 korun více. Snížení ceny umožnil zejména vývoj ceny plynu na trhu, sdělili na brífinku zástupci městské společnosti. Běžná domácnost může podle nich ušetřit až skoro deset tisíc korun za rok.

Se zpožděním vzniká národní klimaticko-energetický plán. Evropská komise ho měla dostat do konce června, ale resorty průmyslu a životního prostředí pokračují v přípravách. Plán má nastínit proměnu energetiky bez uhlí. Jde o reálnost návrhů i jejich ekonomiku a první z trojice zásadních dokumentů, ke kterým patří ještě státní energetická koncepce a politika ochrany klimatu.

Městská společnost Teplárny Brno v pondělí podepsala smlouvu o spolupráci s firmou ČEZ na vybudování více než čtyřiceti kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Dukovany. Smlouva stanovuje další kroky, které musí obě společnosti udělat, aby bylo možné snížit závislost Brna na vytápění plynem. Před rokem účastníci uzavřeli memorandum, od té doby pracovali na konkrétních krocích, které umožňují v projektu pokračovat.

Energetická krize znovu otevřela debatu o zvýšení podílu státu ve firmě ČEZ. Zestátnění energetické firmy je ale podle bývalého generálního ředitele společnosti ČEZ a bývalého vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla „nesmyslné a zbytečné“. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce, kde mu oponoval investor, analytik a minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr. Do pořadu byli pozváni i zástupci ministerstva financí a průmyslu a obchodu, kteří byli ale ochotní bavit se pouze o energetické koncepci státu. Obě instituce pozvání odmítly kvůli debatě o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností a otázce zestátnění ČEZ.

Technici v brněnských teplárnách začali instalovat nové hořáky. Ty umí spalovat nejen zemní plyn, ale také lehké topné oleje. Díky tomu by se Brnu měla snížit závislost na plynu, a to navzdory tomu, že jeho cena na evropských trzích nadále klesá. Dvoupalivové hořáky už teď používají některé teplárny například na jihu Čech.

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl Fiala na sněmu Svazu měst a obcí České republiky v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Jaderné palivo do Dukovan bude od roku 2024 dodávat americká společnost Westinghouse. Dosud se v dukovanské elektrárně používalo palivo od ruské firmy TVEL, která spadá do ruského státního holdingu Rosatom. Ruský dodavatel zásobuje Dukovany téměř 40 let, od začátku provozu elektrárny. Po vypuknutí války na Ukrajině se však provozovatel elektrárny, polostátní ČEZ, rozhodl dodavatele z bezpečnostních důvodů nahradit. Informoval o tom mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Zásobníky plynu jsou naplněny více než z poloviny, trojnásobně oproti loňsku. Při zopakování loňské spotřeby budou na příští zimu opět plné, řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Uplynulou zimu Česko podle něj z energetického hlediska zvládlo, hlavní roli hrálo právě snížení spotřeby plynu. Zdůraznil také, že od začátku roku do Česka nepřitekl žádný zemní plyn z Ruska. Za stejné období se spotřeba plynu snížila o patnáct procent oproti stejnému období loni. Podle Jozefa Síkely ale i tak stojí před Českem další výzvy, aby plynu bylo dost i na příští topnou sezonu.

Ekonomové a odborníci na energetiku se shodují, že energetická krize, která začala loni v létě raketovým nárůstem cen elektřiny a plynu, pomalu ale jistě končí. Ceny energií budou i nadále pozvolna klesat, ale odborníci zároveň varovali, že se podobná krize může opakovat. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom hovořili výkonný ředitel Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Sedlák a mezinárodní konzultant pro plynárenství Vratislav Ludvík, který se v daném odvětí pohybuje od sedmdesátých let.

Poslanci v úterý zrychleně schválili novelu, která usnadní výstavbu horkovodu z Dukovan do Brna. Sněmovna také kývla na návrh zákona ohledně dozorových úřadů. Jejich pravomoci nad trhem s harmonizovanými výrobky se tak zřejmě sjednotí, předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Dolní komora rovněž jednala ve druhém čtení o novele stavebního zákona.

Malé modulární reaktory by podle ČEZu mohly být v Temelíně, Tušimicích, Prunéřově, Ledvicích, Poříčí, Dětmarovicích a Dukovanech. Jde o místa, kde jsou nyní uhelné či jiné elektrárny. První takový reaktor by měl stát už v roce 2032 v Temelíně, řekla ředitelka útvaru ČEZ pro rozvoj malých modulárních reaktorů Silvana Jirotková. Kolik bude stavba reaktoru stát, ale nikdo ze zástupců ČEZ neuvedl.

V Jaderné elektrárně Dukovany letos společnost ČEZ vydá za obnovu zařízení přes 2,3 miliardy korun. Je to téměř o půl miliardy víc než v uplynulém roce. Investicemi chce zajistit, aby bylo možné provozovat dukovanské bloky nejméně šedesát let, tedy minimálně do roku 2047. Vyplývá to z informací, které v pátek oznámili zástupci společnosti ČEZ.

Loňský únik ropné látky na Třebíčsku prověřuje policie pro podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti. ČT to sdělila mluvčí Vojenské policie Kateřina Mlýnková. Látka unikla ze základny vrtulníkového letectva Armády ČR. Neznámému pachateli hrozí až dva roky vězení nebo zákaz činnosti.

Horkovod z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna má stát podle zjištění České televize 19 miliard korun. Podle současného vedení by měl město zbavit závislosti na ruském plynu a zajistit spolehlivé dodávky tepla. Hlavním investorem čtyřicet kilometrů dlouhého zařízení by podle vládních materiálů, které má ČT k dispozici, byly Teplárny Brno. Detaily projektu by měla v prosinci projednat vláda.

Brněnští zastupitelé ve čtvrtek na ustavujícím zasedání zvolili primátorkou Markétu Vaňkovou z ODS. Ve funkci bude druhé volební období. Primátorem ve Zlíně se opět stal Jiří Korec z hnutí ANO. Hlasovalo pro něj 31 z 38 přítomných zastupitelů, pět zastupitelů se zdrželo a dva byli proti. Staronového primátora má také Opava. Znovu se jím stal Tomáš Navrátil z vítězného hnutí ANO. Navrátila podpořilo 23 zastupitelů.

Energetici v sobotu neplánovaně odpojili od sítě druhý blok v Jaderné elektrárně Dukovany. Důvodem je nesprávná funkce ucpávky hlavní uzavírací armatury. Délku nutných prací energetici upřesní až po vychlazení bloku a kontrole dotčeného zařízení. Dodávky elektřiny jsou zajištěny z dalších zdrojů, uvedl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk.

Teplárny Brno, které zásobují teplem většinu města, zdraží od listopadu pro své odběratele o 888 korun na gigajoule (GJ) na 1672 korun za GJ včetně DPH. Průměrná domácnost se spotřebou tepla 20 GJ za rok zaplatí měsíčně asi o patnáct set korun víc.