CO2

Letošní rekordně teplé počasí se zřejmě minulý týden postaralo o další bezprecedentní zápis. Podle předběžných údajů unijní klimatologické služby Copernicus byl 17. listopad prvním dnem, kdy celosvětový teplotní průměr o více než dva stupně Celsia překročil normál z let 1850 až 1900. Zabránit oteplení klimatu o dva stupně je jedním z cílů bezmála osm let staré Pařížské klimatické dohody.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Během devadesátých let byla Sierra Leone synonymem pro násilí. To už dávno neplatí. Disponuje nerostným bohatstvím a v posledních letech zažila hospodářský růst, třebaže 60 procent obyvatelstva stále žije v chudobě. Země se stále zotavuje z jedenáct let dlouhé občanské války, která skončila právě před dvaceti lety.

Na čtyřicet zemí se ve čtvrtek na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 zavázalo urychlit odklon od uhlí ve prospěch čistých zdrojů energie. Signatáři slíbili, že vyřadí své uhelné elektrárny z provozu do roku 2030 v případě vyspělých ekonomik a do roku 2040 v případě chudších zemí. Země také uvedly, že nebudou investovat do uhelných elektráren doma ani v zahraničí. Někteří velcí znečišťovatelé, jako Čína, Austrálie, Indie a Spojené státy, své podpisy k dohodě odmítly připojit. O jednání ve skotském Glasgow informovala stanice BBC. Podle vyjednavače EU se konference zatím vyvíjí slibným směrem.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Voliči ve Švýcarsku v neděli v referendu odmítli trojici návrhů z oblasti životního prostředí, včetně nového zákona o emisích oxidu uhličitého a zákazu umělých pesticidů. Souhlas naopak vyjádřili s protiteroristickým zákonem, který dává policii větší pravomoci pro nakládání s lidmi podezřelými z terorismu, a s covidovým zákonem, který dává vládě více pravomocí pro boj s pandemií, uvedla agentur Reuters.

Vláda pravděpodobně pouze vezme na vědomí doporučení uhelné komise, aby se v Česku přestalo využívat uhlí v energetice a teplárenství v roce 2038. Návrh usnesení vlády nepředpokládá, že by ministři tento termín schválili. Kabinet naopak zřejmě bude od komise chtít, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí. Konečné rozhodnutí by potom mohlo zůstat až další vládě.

Díky horninám lze hodnotit i současnou klimatickou změnu, tvrdí Zdeněk Venera. Šéf České geologické služby byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace. Rozhovor se dotkl mimo jiné i možností zachytávání oxidu uhličitého či stavu vody v Česku. Ta je podle Venery strategickou surovinou a je potřeba ji mnohem více recyklovat.

Nejen uhelné elektrárny nebo spalovací motory dopravních prostředků, ale i mrakodrapy mají vliv na znečištění planety skleníkovými plyny. O to zásadnější roli hrají prosklené věže v místech, která proslavily svými panoramaty, jako třeba v Hongkongu. Město pod čínskou správou se zavázalo, že chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Aby svůj závazek splnil, musí Hongkong výrazně snížit energetickou náročnost svých výškových budov. První příklady už v přístavu v deltě Perlové řeky k nalezení jsou.

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality. Země by tak měla rovnoměrně vypouštět emise uhlíku a pohlcovat je z atmosféry. Opatření podle něj pro Japonsko představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Jde o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Lesní porosty nyní dorůstají rychleji. Podle studie publikované v žurnálu Nature Communications jsou ale takové stromy zranitelnější a dříve umírají. To by přitom mohlo ohrozit jejich klíčovou roli při pohlcování emisí oxidu uhličitého (CO2).

Epidemie koronaviru snížila spotřebu elektřiny podle dosavadních odhadů skoro o desetinu. Zdražování emisních povolenek, které zvyšuje cenu elektřiny, pak tlačí na další změny v energetice. Zejména na útlum uhlí a větší využití obnovitelných zdrojů.

Hnědouhelná elektrárna Počerady vypustila loni do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého (CO2) z českých zdrojů a to více než 4,7 milionu tun. Elektrárnu provozuje ČEZ, od roku 2024 ji má převzít skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. V těsném závěsu je elektrárna Tušimice II, která vypustila rovněž kolem 4,7 milionu tun CO2. Třetí byla paroplynová elektrárna Vřesová Sokolovské uhelné s 3,9 milionu tun oxidu uhličitého. O datech, která zveřejnila Evropská komise, informovaly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. Energetické firmy v reakci uvedly, že svoje zdroje významně modernizují.

Epidemie virového onemocnění COVID-19, která pozastavila život v řadě čínských měst i továren, přispěla ke snížení emisí skleníkových plynů. S odvoláním na analýzu, kterou zveřejnil odborný server Carbon Brief, o tom informovala agentura AFP. Čína je největším světovým producentem oxidu uhličitého (CO2), emise se však díky novému typu koronaviru v první polovině února snížily až o 25 procent, dokládá studie.

Bývalý a s největší pravděpodobností i budoucí rakouský kancléř Sebastian Kurz, jehož lidová strana (ÖVP) s výrazným náskokem vyhrála nedělní předčasné volby, očekává obtížná jednání o budoucí vládní koalici. Jedním z ústředních bodů programu jakékoli vlády pod jeho vedením musí být koncept úspěšné hospodářské politiky, řekl Kurz rakouskému rozhlasu.

Českému trhu chybí patriotický spotřebitel, který by řekl, že chce český jogurt, máslo nebo třeba maso. Přitom jeho tlak by přivedl na pulty mnohem více výrobků českých farmářů, tedy to, co české zemědělství nutně potřebuje. Myslí si to předseda Zemědělského svazu a viceprezident Agrární komory ČR Martin Pýcha.

Klimatická změna a boj proti jejím dopadům je jedním z nejskloňovanějších témat dneška. Politické pře o to, zda a jak se zapojit do boje proti oteplování, se v poslední době dostávají do kontrastu s protesty mladých lidí, kteří požadují, aby volení zástupci vyslyšeli varování vědců a proti změnám klimatu začali něco dělat okamžitě. Jak se ale shodli hosté pořadu Devadesátka ČT24, změny bude muset ve svém životě udělat každý jednotlivec. A celá západní společnost bude zároveň čelit výzvě začít žít z gruntu jinak.

Německo by mohlo zavést daň z CO2. Má se týkat skleníkového plynu vyprodukovaného při vytápění a v dopravě. Jde o součást klimatické strategie, která počítá také s uzavřením všech uhelných elektráren do roku 2038. Kvůli tomuto plánu si v uhelném regionu nedaleko českých hranic budou v budoucnu novou práci hledat tisíce lidí.

Vedení Prahy chce do roku 2030 snížit množství emisí CO2 o 45 procent a do roku 2050 dosáhnout toho, aby bylo město bezuhlíkové. Zároveň na příštím zasedání zastupitelů vyhlásí stav takzvané klimatické nouze. Plán na snižování emisí uhlíku by měl být hotov zhruba za rok. Stav klimatické nouze již vyhlásila v druhé polovině května radnice Prahy 7.