František Lukl

Ředitelé škol v Česku patří mezi ty s největší administrativní zátěží v Evropě. Podle aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze jim na vedení žáků a učitelů zbývá jen třiadvacet procent času. V nejlepších vzdělávacích systémech je to právě naopak. Pomoci by mohlo administrativní slučování škol. Podmínky ministerstvo připravuje.

Vláda se při závěrečném schvalování konsolidačního balíčku možná nebude moci spolehnout na všechny poslance koaličních stran. S jeho podporou váhá poslankyně STAN Eliška Olšáková, která je zároveň předsedkyní Sdružení místních samospráv. Obává se, že by některé daňové změny mohly poškodit hospodaření obcí.

Zástupci samospráv a ministerstev v úterý jednali o nové podobě takzvaného rozpočtového určení daní. Obce by si chtěly ponechat všechny peníze odváděné za vlastnictví nemovitostí, což by znamenalo, že oproti původnímu návrhu úsporného balíčku by z nich vláda nic nedostala. Na oplátku by se radnice vzdaly části peněz, které dostávají z příjmu lidí i firem. Resort financí však chce ještě propočítat varianty.

Stavěním máje před zaplněným Masarykovým náměstím v Kyjově v pátek odpoledne začala víkendová část programu festivalu Slovácký rok. Nejstarší národopisná slavnost v Česku letos nabídne přes čtyřicet programových bodů, novinkou bude Městečko kyjovských vinařů s odpočinkovou zónou. Program končí o půlnoci z neděle na pondělí. Festival se koná jednou za čtyři roky.

Celý výnos z daně z nemovitosti by mohl zůstat obcím. Zjistila to Česká televize. Vláda sice v úsporném balíčku navrhla zdvojnásobit odvod a získat tím peníze pro státní rozpočet, zástupci samospráv ale navrhli ponechat celý výnos daně z nemovitosti obcím a za to by se vzdaly části výtěžku z příjmu lidí a firem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) je ochotný o tom debatovat.

Ministerstvo financí (MF) od července zruší 77 z 201 územních pracovišť finančních úřadů. Z toho šestapadesát budou pracoviště, která už nyní fungovala v omezeném režimu. Místo zrušených úřadů Finanční správa lidem nabídne zvláštní linky pro telefonické konzultace, v době podávání daňových přiznání také rozšíří výjezdy do obcí. Ministerstvo o tom v úterý informovalo v tiskové zprávě. Odborní pracovníci rušených úřadů se přesunou do jiných lokalit. Resort neupřesnil, zda bude rozhodnutí znamenat i propouštění.

Česká pošta kvůli snížení počtu poboček o tři stovky zruší 950 pracovních míst. Původně přitom avizovala rušení 2300 míst. Pošťáků odejde ještě méně, protože firma části z nich nabídne jinou pozici nebo rekvalifikaci. Skutečně propuštěným zaměstnancům podnik poskytne odstupné, informoval na tiskové konferenci pověřený generální ředitel podniku Miroslav Štěpán.

Česká pošta zveřejnila seznam tří stovek poboček, které do poloviny letošního roku skončí. Celkem pětatřicet z nich přestane fungovat v Praze, devatenáct v Ostravě a dvanáct v Brně a Plzni. Opatření bude platit od 1. července. Nejvíce pošt, celkem osmačtyřicet, se zruší v Moravskoslezském kraji. Jeho hejtman Ivo Vondrák (zvolen za ANO) odeslal v souvislosti s tím ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) otevřený dopis, kde ho žádá, aby krok přehodnotil. S rušením poboček nesouhlasí také další představitelé měst a samospráv. Parlamentní opozice kritizuje, že Česká pošta rušení se starosty předem neprojednala.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v pondělních Událostech, komentářích potvrdil, že jeho resort má v plánu přímo oslovovat s nabídkou dotací lidi s nízkými příjmy. Jeho předchůdce na ministerském postu Richard Brabec (ANO) radí využít k tomu starosty jednotlivých obcí. Předseda Svazu měst a obcí ČR František Lukl (nestr.) zdůraznil, že obce především potřebují, aby legislativním procesem prošla koncepce komunitní energetiky.

Zvolený prezident Petr Pavel jednal s předsedou Ústavního soudu (ÚS) Pavlem Rychetským. Tento týden se setká také s ministrem práce a sociálních věcí a životního prostředí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Už v úterý jej čeká lékařská prohlídka, výsledky by měly být známy do březnové inaugurace. O víkendu Pavel požádal ukrajinskou stranu, aby jako první přišla s návrhem termínu jeho cesty do Kyjeva. Předpokládá, že se tak stane brzy.

Desítky obcí v Česku bojují s odlivem obyvatel. Přitom právě počet trvale žijících lidí s sebou přináší řadu výhod, jde například o vyšší příjmy z rozpočtového určení daní. Při poklesu populace scházejí finance například na investice. Města, městysy i vesnice se proto snaží nalákat přistěhovalce.

Platy ústavních činitelů, jakou jsou ministři, poslanci, ale například i soudci, se od Nového roku zvýší téměř o třináct procent. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravilo novou platovou základnu, ze které se budou vypočítávat. Ta se odvozuje od průměrné mzdy. V posledních dvou letech byly platy s výjimkou letošního ledna zmrazené. Zástupci koalice chtějí, aby fungoval už dříve nastavený automat, aby o výdělcích už v budoucnosti nemuseli rozhodovat. Opozice nynější zvýšení kritizuje.

Českým obcím a městům se nelíbí, že nedostanou podíl z výběru daně z mimořádných zisků. Samospráv se zastává místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Klára Dostálová (ANO), podle ní peníze potřebují například na zálohy na energie. Některá města a obce vlastní teplárny a na energiích ušetří, do problémů se ale mohou dostat kvůli investicím, upozorňuje předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Příští týden má sněmovna rozhodnout o podobě daně z mimořádných zisků pro banky a energetické firmy. Vláda s výnosem počítá pro opatření kvůli drahému plynu i proudu. Obce ale chtějí čtvrtinu takto vybraných peněz pro sebe. Jejich svaz už poslal zákonodárcům dopis.

Města, kraje, ale i nemocnice, školy nebo sportovní kluby budou mít zajištěné energie i v příštím roce, slibují lídři vládní koalice. Pokud tyto instituce neuzavřou smlouvy samy, zajistí je dodavatelé poslední instance (DPI). A to za státem garantované ceny. Slova vicepremiéra a předsedy Pirátů Ivana Bartoše potvrdil ČT i šéf poslanců ODS Marek Benda. Doteď kabinet počítal s tím, že pro veřejné instituce bude nakupovat státní obchodník, firma Prisko.

Vláda začala projednávat věcnou novelu stavebního zákona. Ještě o ní nehlasovala, vrátí se k ní později. Novela by měla podle ministerstva pro místní rozvoj urychlit a zjednodušit stavební řízení. Oproti původnímu znění, které zatím nevstoupilo cele v účinnost, ruší Nejvyšší stavební úřad a zachovává část stávajících stavebních úřadů. Proti postupu vlády se vymezuje ANO, které se domnívá, že vláda ničí jím připravený stavební zákon, ale nespokojené jsou i profesní organizace. Návrh považují za nekvalitní. Varují, že novela nepomůže ke zrychlení stavebního řízení.

Zhruba patnáct procent samospráv nemá podle Svazu měst a obcí (SMO) vysoutěžené dodavatele energií na příští rok. Podle předsedy svazu Františka Lukla se jim dodavatele buď nepodařilo sehnat, nebo čekaly na vznik státního obchodníka s energiemi. Samosprávy proto zaslaly ministerstvu průmyslu dopis, ve kterém žádají o instrukce, jak postupovat. Po kabinetu svaz požaduje zvýšení zákonného limitu pro zakázky, které je možné zadávat bez veřejné soutěže.

Samosprávy budou muset kvůli cenám energií omezovat investice i běžný provoz, pokud vláda nepřijde s krizovým scénářem, varoval Svaz měst a obcí. Drtivé většině obcí končí se závěrem roku smlouvy s fixovanými cenami energií, na příští rok je tak nemají zajištěné. Podle výkonné ředitelky svazu Radky Vladykové to velmi komplikuje přípravu rozpočtů, a tedy i plánování investic. V nejhorším případě uzavírání mateřských nebo základních škol, omezování veřejných služeb a dopravní obslužnosti, upozornili představitelé svazu. Premiér Petr Fiala (ODS) ujistil, že vláda připravuje řešení, které zajistí veřejným institucím a samosprávám energie za přijatelné ceny. Zmínil státního obchodníka s energiemi.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyřizuje připomínky k novele stavebního zákona. Výhrady zaslaly i obce – nelíbí se jim často zmiňované snižování počtu úřadů, ale třeba také změny kolem černých staveb. Resort novinky hájí, státu mají ušetřit miliardy.

Čtyři z dosavadních deseti členů expertního týmu prezidenta republiky skončili a pátý o tom uvažuje. Upozornil na to web Seznam Zprávy. Prezidentovi již nebudou radit prezidenti Hospodářské komory Vladimír Dlouhý a Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, bývalý odborářský předák Jaroslav Zavadil ani předseda Svazu měst a obcí František Lukl. Že ukončí spolupráci s Hradem, zvažuje podle webu i dosluhující guvernér centrální banky Jiří Rusnok. Svůj krok zdůvodnili bývalí prezidentští poradci tím, že jim s Milošem Zemanem došla trpělivost.

Závazek klientů Sberbank CZ řádně splácet své úvěry stále trvá, třebaže ústavu Česká národní banka (ČNB) odebírá licenci. Ve čtvrtek o tom informovala sama Sberbank CZ, její klienti mají své splátky úvěrů zasílat na účty, jež jim písemně doručila. V případě nesplácení úvěrů mohou klientům hrozit sankce. Ministerstvo financí také avizovalo, že pomoc obcím, které mají účty u Sberbank a nyní se nemohou dostat k penězům, bude řešit individuálně.

Vláda řeší pomoc lidem a firmám zasaženým rostoucími cenami energií. Opozice ji za to ale kritizuje a ani někteří podnikatelé vládní plány příliš nevítají. O tom, jak v současné situaci pomoci domácnostem a firmám zasaženým rapidním zvyšováním cen energií, diskutovali odborníci v Devadesátce ČT24.

Končí devět z patnácti členů dozorčí rady České pošty. Osm z nich odvolal ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), devátý rezignoval již dříve. Z deseti lidí jmenovaných ministerstvem vnitra v ní tedy zbyl jen jeden, a to Rakušanův spolustraník František Lukl. Zbylých pět členů zastupuje zaměstnance. Podle Rakušana byli v radě „političtí trafikanti“, které slíbil nahradit schopnými odborníky. Jejich jména ale komentovat nechtěl, musí podle něj projít nominačním procesem.

Testy potvrdily ve čtvrtek 10 576 nových případů covidu, nejméně od 15. února. Počet zemřelých stoupl na 24 331. Česko má opět nejvíce nových případů za 14 dní v EU. Vláda prodloužila restrikce i po 21. březnu, pouze povolí širší vycházky. V dubnu pak dorazí desítky tisíc jednodávkových vakcín od firmy Johnson & Johnson, kterými budou očkovat praktičtí lékaři.