Velká Británie

Britská vláda uvede zbrojní průmysl do válečného režimu, řekl v úterý britský premiér Rishi Sunak při návštěvě Varšavy, kde jednal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem a polským premiérem Donaldem Tuskem. Británii čeká „největší posílení obrany za poslední generaci“, zmínil ministerský předseda.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Brexit Velké Británii přináší nekončící nadílku změn a opatření. Příští úterý vstoupí v platnost druhá fáze kontrol dovozu potravin z Evropské unie. Tři roky po opuštění společného trhu a osm let po referendu. Opatření dopadá zejména na nezávislé a malé dovozce. Vláda – také v duchu brexitu – odmítla návrh Evropské komise obnovit výměny studentů.

Britští poslanci schvalují speciální zákon, který má umožnit deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Opozice s ním nesouhlasí. Premiér Rishi Sunak ale prohlásil, že se zákonodárci ze sálu nehnou, dokud norma neprojde. První letadla by měla podle něj odstartovat nejpozději v červenci.

Britský král Karel III. se rozhodl vůbec poprvé otevřít některé své soukromé rezidence veřejnosti. Od června budou smět lidé vstoupit třeba do interiéru zámku Balmoral, kde zemřela Alžběta II. Přístupné budou i ty sály Buckinghamského paláce, které byly doteď návštěvníkům nepřístupné.

Desítky tisíc lidí demonstrovaly v sobotu na Kanárských ostrovech proti masové turistice v tomto španělském autonomním regionu v Atlantském oceánu. Do ulic a na promenády u pláží vyšlo manifestovat podle deníku El País přes 57 tisíc lidí, některá média uvádějí i více než sto tisíc účastníků, kteří požadují mimo jiné limit pro počet turistů a dostupné bydlení pro místní obyvatele. V solidaritě s nimi v sobotu demonstrovaly také skupiny lidí v Madridu či Barceloně.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vděk americké Sněmovně reprezentantů, která schválila pomoc napadené zemi. Rozhodnutí podle něj udrží chod dějin na správné cestě. Pomoc vítá i NATO a čeští politici.

Evropská unie nabídla Britům dohodu, která by umožnila mladým lidem Spojeného království ve věku 18 až 30 let pracovat a studovat v Unii po dobu až čtyř let, a podobná možnost by se otevřela také v obráceném směru. Labouristé se k návrhu staví skepticky, konzervativci o něm chtějí vědět víc. Informoval o tom deník The Financial Times.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Velká Británie hledá způsob, jak podpořit cestovní ruch. Úřady proto letošek vyhlásily rokem filmové turistiky. Věří, že návštěva oblastí spojených s natáčením slavných děl přinese do státního rozpočtu více než dosavadních 25 miliard korun ročně. Některé památky by navíc bez filmových fanoušků nedokázaly přežít.

Česko by mělo využít návštěvy premiéra Pera Fialy (ODS) k tomu, aby tuzemská diplomacie vytvořila pro americkou stranu argument, který by ji přesvědčil k setrvání v Evropě. V rozhovoru pro ČT to uvedl Dalibor Roháč, který publikuje v prestižních světových médiích a působí jako seniorní expert v think-tanku American Enterprise Institute. Roháč zmínil také polarizaci uvnitř skupiny V4, kdy se Maďarsko a Slovensko odklánějí od bezpečnostních záruk Západu. „Je to prakticky sebevražedné,“ usoudil.

Česká vážná hudba slaví na Britských ostrovech nebývalé úspěchy. Je součástí programu několika tamních oper. Zanedlouho navíc do vedení dvou nejprestižnějších hudebních institucí usednou čeští dirigenti, kteří se netají tím, že pro britské publikum chystají ještě víc domácí vážné hudby.

Rakousko rozkrývá největší špionážní kauzu v moderní éře státu. Podle vyšetřovatelů měla dvojice mužů – bývalý kontrarozvědčík a manažer – donášet Rusku citlivá data. Případ se navíc dále rozrůstá, a to i do nejvyšších pater politiky. Druhý z vyšetřovaných je v současnosti na útěku. Kritice v souvislosti s případem čelí i rakouská vláda, podle expertů zůstává Vídeň křižovatkou ruských zpravodajců.

Krajský soud v Plzni v pátek zprostil obžaloby dva muže a dvě ženy obžalované z obchodování s lidmi. Podle obžaloby nejméně od března 2016 do února 2018 nalákali v Česku minimálně sedm lidí v tíživé situaci na ubytování a práci v řetězcích rychlého občerstvení ve Velké Británii. Lidem tam ale pak vzali doklady a telefony, drželi je v izolaci pod dohledem, brali jim výplaty a za práci odváděnou šest dní v týdnu jim dávali minimální kapesné. Podle soudu se skutky staly, nepodařilo se ale najít důkazy, které by potvrdily, že jednání obžalovaných naplnilo všechny zákonné znaky žalovaného trestního činu.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Uplynulo osmdesát let od výsadku dvou paraskupin – Calcium a Barium. Jednalo se o první výsadek do protektorátu po více než roční odmlce a také o obnovení rádiového kontaktu s exilovou vládou v Londýně. Obě skupiny provázela smůla a potýkaly se se zradou konfidentů. Přesto je jejich činnost za okupace považována za velmi úspěšnou.

Botswana hrozí Německu, že mu kvůli sporu o dovoz loveckých trofejí pošle 20 tisíc živých slonů. Berlín zvažuje další zpřísnění limitů pro dovoz trofejí ve snaze o potlačení pytláctví. Jihoafrická země ale tvrdí, že sloni jsou tak dobře chránění, že se přemnožili, ničí úrodu a ušlapávají obyvatele. Jejich lov je regulovaný a pro místní je podstatným zdrojem příjmů, stejně jako turistický ruch, uvedl botswanský prezident Mokgweetsi Masisi v rozhovoru s německým deníkem Bild.

Americký prezident Joe Biden nebývale ostře zkritizoval pondělní izraelský zásah konvoje rozvážejícího potraviny v Pásmu Gazy, při němž zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Prohlásil, že je „pobouřen a zdrcen“, a vyzval Jeruzalém, aby rychle vyvodil odpovědnost za tento útok a napříště lépe chránil humanitární pracovníky. Šéf izraelské armády Herci Halevi přiznal, že se vojsko dopustilo vážné chyby. Izraelský prezident Jicchak Herzog se v pondělí zakladateli WCK omluvil.

Dlouhodobá, více předvídatelná a robustní pomoc Kyjevu vyšle Rusku zprávu, že válku nemůže vyhrát, řekl ve středu generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Podle agentur navrhl vznik fondu pro Ukrajinu ve výši 100 miliard eur (některé jiné zprávy zmiňují sto miliard dolarů), ale na brífinku k tomu na přímou otázku odpověděl, že nemůže mluvit o podrobnostech. V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů zahraničí členských zemí Aliance. Setkání se koná 75 let poté, co byla založena. Ministři mají jednat zejména o nadcházejícím červencovém summitu NATO ve Washingtonu, o situaci na Ukrajině i o možném nástupci Stoltenberga, kterému v říjnu končí mandát.

Při útoku na humanitární konvoj v Pásmu Gazy zemřelo sedm lidí, kteří pracovali pro organizaci World Central Kitchen (WCK). Podle informací agentury AP se obětí úderu stali tři Britové, Australanka, Polák, člověk s americko-kanadským občanstvím a palestinský řidič. Společnost WCK, která dodává do Gazy humanitární pomoc, se rozhodla pozastavit v pásmu své aktivity. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu později přiznal, že vůz humanitární organizace zasáhla izraelská armáda, šlo podle něj o neúmyslný tragický incident.

Už po jedenašedesáté o Velikonočním pondělí hostila anglická vesnice Gawthorpe v hrabství Yorkshire bizarní závod. Každý rok se v ní v tento svátek pořádá mistrovství světa v nošení uhlí. Zúčastnit se mohou podle pravidel děti, mládež, ženy, muži i veteráni. V hlavních kategoriích nosí závodníci umouněnou zátěž na vzdálenost přes jeden kilometr.

Už tři měsíce je silně paralyzována námořní nákladní doprava Rudým mořem a skrz Suezský průplav. Jednu z nejvytíženějších námořních tras světa ohrožují dronové a raketové útoky jemenských hútíů. Zasáhli už několik desítek obchodních plavidel, jedno dokonce potopili. Evropská unie má nyní v Rudém moři válečná plavidla, jejichž úkolem je drony a rakety likvidovat, útoky však pokračují.

Oznámení britské princezny Kate, že trpí onkologickým onemocněním, přineslo nebývalý nárůst zájmu veřejnosti o charity zabývající se prevencí rakoviny. Lékaři věří, že více pozornosti vůči tomuto riziku pomůže zachránit mnoho životů. Tento vliv je cítit i v Česku.