Pražské povstání

Prázdné místo pražského náměstí Interbrigády, kde stála socha sovětského maršála Ivana Koněva, by mohl do dvou let nahradit nový památník Pražského povstání. Návrhy, které uspěly v soutěži včetně toho vítězného, jsou k vidění na radnici Prahy 6. Socha maršála Koněva byla odstraněna v roce 2020 a odvezena do depozitáře v Měšicích. Vrátit by se mohla během příštího roku do domu Pážat na Hradčanech, kde se má otevřít Muzeum paměti XX. století.

Lidé s českými, americkými i belgickými vlaječkami lemovali Klatovskou třídu v Plzni, po které projel Konvoj svobody. Přehlídka více než 280 kusů historické vojenské techniky je každoročně jedním z vrcholů plzeňských Slavností svobody, největších oslav konce druhé světové války v Česku. Podle členů klubů vojenské historie se jedná o jednu z největších oslav svého druhu v Evropě. Akci si podle zástupkyně tamního magistrátu města nenechaly ujít desetitisíce diváků. Lidé si památku konce druhé světové války připomínali také v hlavním městě.

Česko si v pátek připomíná osmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Hlavní pietní akt se uskuteční u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů, při nichž padlo na 170 lidí. V celé Praze zemřely při střetech s německými vojáky tisíce lidí. Vzpomínkové akce ke konci druhé světové války se konají například i v Plzni.

Cestující v pražské městské dopravě musí od čtvrtka počítat s výlukami v části linek metra A a C. Důvodem je oprava tratí. Kvůli ní do neděle nepojedou na trase C vozy mezi stanicemi Pražského povstání a Florenc a na lince A mezi zastávkami Strašnická a Depo Hostivař. Vyplývá to z informací na webu dopravního podniku. Výluky začaly se zahájením provozu zhruba v půl páté ráno a skončí o půlnoci z neděle na pondělí.

Pietní akce v hlavním městě od čtvrtečního rána připomínají sedmasedmdesáté výročí Pražského povstání. Bylo součástí takzvaného květnového povstání českého lidu, které začalo už 2. května. Hlavní pietní akt se tradičně uskutečnil u historické budovy Českého rozhlasu, u níž se vedly v květnových dnech 1945 jedny z nejtěžších bojů a kde tehdy zemřely desítky obránců. Poslední dny války si ale připomínají i v dalších městech po celé republice.

Ve věku 104 let zemřel v neděli Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté. Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem, sdělila mluvčí organizace Junák Barbora Trojak.

Ve věku 92 let zemřel v úterý český skaut a účastník protinacistického a protikomunistického odboje Lubor Šušlík. Účastnil se Pražského povstání, bojoval o Český rozhlas, byl odsouzen k smrti nacisty a málem i komunisty.

Parašutisty na území protektorátu nevysazovali za války pouze Britové. Bojové skupiny vysílal i Sovětský svaz. Zpět domů se tímto způsobem vrátilo bojovat přes sto Čechoslováků, zhruba stejně jako z Velké Británie. Plnili jak zpravodajské úkoly, tak pomáhali budovat partyzánské sítě. Jejich osudy poprvé uceleně popisuje v nové knize nazvané S Moskvou za zády badatel Pavel Šmejkal.

Objevilo se nové svědectví o německém výcvikovém prostoru, který za druhé světové války fungoval jižně od Prahy. Nacisté ho budovali od roku 1942, asi třicet tisíc místních kvůli tomu vysídlili. Zdejší jednotky byly v květnu 1945 jednou z hlavních hrozeb pro Pražské povstání. Historik Pavel Kmoch ve své knize čerpá z objevené výpovědi sekretářky NSDAP v Benešově, kde sídlilo velitelství cvičiště.

Přesně před 75 lety, 2. srpna 1946, byl v Moskvě spolu s jedenácti dalšími osobami popraven za vlastizradu ruský generál Andrej Vlasov, který patří mezi nejrozporuplnější postavy druhé světové války. Vysoký důstojník Rudé armády se v závěru války stal velitelem Ruské osvobozenecké armády (ROA), která bojovala po boku nacistů proti Rudé armádě. V závěru války v květnu 1945 vojáci ROA pomohli pražskému povstání k osvobození města od německých okupantů.

Policie prověřuje posprejování pamětní desky připomínající padlé vojáky Ruské osvobozenecké armády v pražských Řeporyjích. Zahájila úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu poškození cizí věci. Policisté to uvedli na Twitteru. Záměr zbudovat pomník takzvaným vlasovcům, kteří se na konci druhé světové války podíleli na osvobození Prahy, v minulosti provázela kritika zejména ze strany Ruska.

S německými jednotkami v Praze bojovalo až do 9. května 1945, kdy dorazila Rudá armáda, asi třicet tisíc povstalců. Byli mezi nimi nejen policisté, četníci či příslušníci vládního vojska, ale třeba také tramvajáci a skauti. Během povstání padly v bojích s německými jednotkami více než tři tisíce lidí.

Česko si ve středu 5. května připomíná výročí Pražského povstání. Lidé, kteří před 76 lety bojovali za svobodu a vlast, byli podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) hrdinové a mohou být příkladem pro současníky. Řekl to při pietním aktu před pražským sídlem Českého rozhlasu. Stejně jako loni se ale kvůli pokračující koronavirové epidemii nekonají hromadné akce. Události a padlé z května roku 1945 si představitelé státu či hlavního města připomínají individuálně nebo on-line.

Dobové záběry a strohý výčet historických faktů – takovou podobu měla v roce 1991 připomínka výročí pražského povstání, události, kterou komunistický režim před listopadem 1989 s oblibou využíval k ideologické propagandě.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Sochař David Černý na sebe poprvé výrazně upozornil 28. dubna 1991, když natřel narůžovo tank, který stál na dnešním náměstí Kinských jako památník sovětských tankistů, kteří osvobodili Prahu. Růžový tank pak opět měnil nátěry a negativně proti němu vystupovalo ruské velvyslanectví či tehdejší premiér a současný prezident Miloš Zeman.

Přesně před 75 lety přepsala justice v Norimberku základy mezinárodního práva. Vůbec poprvé stanuli před tribunálem jako obžalovaní představitelé vlády poraženého státu – nacistické třetí říše. Zodpovídali se z toho nejhoršího – zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.

„Skauting vylučuje totalitu – totalita vylučuje skauting,“ prohlásil zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík. V současnosti zažívají čeští skauti a skautky nejdelší éru svobodného působení v historii. V minulém století bylo hnutí zakázáno hned třikrát, nejprve nacisty a následně i komunisty. Právě před 70 lety, 13. září 1950, byl Junák komunistickými úřady poprvé rozpuštěn. Řada jeho členů se však opět zapojila do odboje a nesla skautský odkaz dál.

Sotva po dvou měsících čeká Prahu opět velké omezení městské hromadné dopravy – tentokrát kvůli prázdninám. Cestující musí počítat s delšími intervaly hlavně v metru a zrušením některých posilových linek a spojů. Začátek prázdnin navíc zkomplikuje výluka metra C, která se dotkne i centra města. Metro nebude jezdit v úseku Hlavní nádraží – Pražského povstání nejen o prodlouženém víkendu, ale také celý následující týden až do 12. července.

Před 75 lety, 11. května 1945, sovětští agenti zatkli a uvěznili v Terezíně jednoho z hrdinů Pražského povstání Jana Voženílka. V internačním táboře se tento vlivný aktér konce války v protektorátu nakazil tyfem a zemřel. Komunisté se snažili jeho jméno, stejně jako jména celé řady dalších povstalců a jejich velitelů, vymazat z dějin. O bílých místech historie Pražského povstání natáčel Miroslav Petráček pro pořad Reportéři ČT.

Česko a celý svět si připomínají 75 let od konce nejhoršího konfliktu v dějinách – druhé světové války. Na pražském Vítkově proběhl tradiční pietní akt ke Dní vítězství, jehož podobu také ovlivnila světová pandemie koronaviru. Počet učastníků ministerstvo obrany výrazně omezilo, politici se u pomníku neznámého vojína scházeli postupně.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po Sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Dnes je ve své růžové podobě vystavován ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank číslo 23, který před pětasedmdesáti lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy nejen v hlavním městě.

Válka spěla ke svému konci. Lidé v Čechách a na Moravě nebo alespoň v těch jejich částech, které byly zařazeny do protektorátu, toho za sebou měli již hodně. Desetitisíce jich přišly o život na popravištích, statisíce ve vyhlazovacích táborech. Ale skutečnou válku dlouho nepoznali. Někteří s ní byli konfrontováni až tehdy, kdy pro zbytek Evropy již skončila. V Čechách se bojovalo ještě čtyři dny po remešské a tři dny po berlínské kapitulaci.

Česko si v úterý připomíná 75. výročí květnového povstání proti německé okupaci, které vypuklo spontánně prvního máje 1945 v Přerově. Vyvrcholením domácího protinacistického boje bylo Pražské povstání, které začalo 5. května a skončilo o čtyři dny později po příjezdu jednotek Rudé armády. Šlo o největší bitvu českého květnového povstání, do které se zapojilo třicet tisíc bojujících. Na straně odbojářů padlo na tři tisíce lidí.

Sněmovní podvýbor tento týden schválil seznam téměř padesáti osobností navrhovaných na státní vyznamenání, rozhodovat o něm bude dolní komora. Sedm jmen vytipovala veřejnost, další čtyři desítky poslanci. Na seznamu, který má Česká televize k dispozici, jsou zástupci vědy, váleční veteráni nebo lidé, kteří prokázali neobyčejnou statečnost.